Proleženiny: léčba závisí na stupni dekubitu

Autor: Flickr / Tim Samoff, podle licence: CC BY-SA 2.0

Proleženiny, dekubity, jsou otevřené rány na kůži. Nejčastěji se objevují na bocích, zádech, kotnících a hýždích. V pokročilých stadiích nejen že způsobují pacientům utrpení, ale ohrožují i jejich život.

Je běžné, že senioři, zdravotně postižení, osoby po nehodách a další lidé, kteří tráví dlouhý čas v posteli, na invalidním vozíku nebo nemohou bez pomoci pohybovat určitou částí těla, jsou náchylní k proleženinám, stejně jako lidé, kteří mají křehkou a slabou pokožku. Proleženiny vyžadují léčbu a zotavení je možné jen se správně určenou diagnózou.

Dekubitus – proleženina

  • Ohraničené odumření tkáně jako následek dlouhotrvajícího tlaku způsobujícího poruchu prokrvení.
  • Vzniká často u ležících a nehybných pacientů v křížové oblasti, na patách, loktech apod.
  • K vzniku přispívá též inkontinence, neschopnost udržet moč a stolici, i celkově špatný stav nemocného.
  • Vyvinutý dekubitus má charakter vředu s druhotnou infekcí a malým sklonem k hojení.
  • Rozsáhlé infikované dekubity ohrožují pacienta celkovou infekcí.
  • Důležitá je prevence polohování, podkládání ohrožených míst.
  • Vyvinutý dekubitus je třeba pravidelně ošetřovat antiseptickými léky, popř. provést i drobnější chirurgické ošetření.

Zdroj: Velký lékařský slovník

Co způsobuje dekubity

Jedním z hlavních důvodů vzniku dekubitů je nadměrný tlak na kůži. Pokud ležíte dlouhou dobu bez pohybu jen na jedné určité oblasti, tedy v jedné poloze, kůže se může začít rozpadat. Naše pokožka je tenčí v místech vedle kosti nebo chrupavky, proto jsou naše boky, kotníky a kostrč na otlaky obzvláště citlivé.

Kromě dlouhého ležení mohou být příčinou dekubitů i tření nebo moč a výkaly: Nošení znečištěného oděvu nebo špinavého spodního prádla po delší dobu může vytvářet otevřené rány na kůži, které mohou podráždit jemnou vnější vrstvu kůže. Proleženinu si můžete způsobit i drbáním, drhnutím nebo třením pokožky proti tvrdému nebo hrubému povrchu. Například třením kožní popáleniny může dojít k poškození epidermis (povrchová vrstva kůže).

Fáze proleženin

Dekubity patří do kategorie chronických ran a vyskytují se v několika stadiích.

  1. V prvním stadiu je kůže neporušená, ale vykazuje změnu barvy. Máte-li světlou pleť, mohou se objevit červené oblasti. Pokud máte pleť tmavou, může se změna barvy lišit od modré do fialové, nebo může být bělavá.
  2. Ve druhém stadiu je kůže otevřená a vykazuje známky některých mrtvých tkání v okolí rány. Vřed je mělký nebo ne příliš hluboký.
  3. Ve třetím stadiu je vřed mnohem hlouběji v kožní tkáni (postihuje tukové vrstvy), a vypadá jako kráter. V ráně může být přítomna látka podobná hnisu.
  4. Poslední, čtvrtá fáze, již ohrožuje několik vrstev tkáně, včetně svalů a kostí. Uvnitř rány může být už tmavý strup. U nestandardních případů může mít vřed žlutý, hnědý nebo zelený strup, který jej pokrývá. Poškození vrstev tkáně je rozsáhlé a vyžaduje odstranění.

Kdo by si měl dávat pozor: Rizika vzniku proleženin

Pokud se člověk nemůže otočit nebo posunout sám, když leží v posteli nebo sedí na invalidním vozíku, hrozí mu nebezpečí proleženin. Mezi další faktory, které je třeba zvážit, patří rovněž věk je-li jedinec starší, jeho pokožka může být křehčí a jemnější než pokožka mladšího člověka, dále špatná výživa a další zdravotní problémy.

Špatné stravovací návyky nebo nedostatek živin ve stravě mohou mít vliv na stav pokožky. Patří sem i dehydratace, pokud dotyčný nepije dost vody, aby se jeho pleť dostatečně hydratovala a zabránilo se tak jejímu vysušování. Rovněž nemoci, jako cukrovka, které omezují krevní oběh, mohou způsobit destrukci tkáně v kůži.

Symptomy

Jaké jsou příznaky proleženin? Příznaky dekubitů se dělí podle toho, v jaké fázi proleženin se člověk právě nachází. Lékař může diagnostikovat jeden z těchto příznaků: zbarvení kůže, bolest v postižené oblasti, infekce, otevřená kůže, kůže, která se dotekem nezesvětluje, nebo pokožka, která je měkčí nebo pevnější než okolní kůže.

Diagnóza

Ošetřující lékař může nemocného odkázat na ošetření rány specialistou, který je odborníkem na proleženiny a může dekubitus zhodnotit na základě několika důležitých aspektů. Mezi ně patří: velikost a hloubka dekubitu, typ tkáně (kůže, svalů, kosti) přímo ovlivněné dekubitem, barva zasažené pokožky, množství mrtvé tkáně, která se vyskytuje v okolí dekubitu, a stav vředu (jako je infekce, nepříjemný zápach a krvácení).

Lékař může také odebrat vzorky kapalin a tkání nalezených v dekubitu.

Jsou dekubity nevyhnutelné?

Experti na hojení ran a dekubitů se dělí na dva tábory. Jedni věří tomu, že vzniku všech druhů dekubitů může zabránit odpovídající druh péče, druhí tvrdí, že proleženinám není možné nijak zabránit. „Většina lékařů se shoduje v tom, že existuje něco takového jako nevyhnutelný dekubit,“ říká Laura Stokowski z oddělení novorozenecké intenzivní péče v nemocnici Inova Fairfax ve Washingtonu. „Důležitější je však debata o četnosti těchto případů. Někdo by mohl říci, že dekubity jsou vzácné. Jiní naopak tvrdí, že téměř všechny tlakové vředy jsou nevyhnutelné, protože patří k základním přidruženým onemocněním. Jedná se o dva extrémy a pravda je asi někde uprostřed.“

Výzkum ukazuje, že pečlivá a konzistentní péče může snížit počet dekubitů. Ale žádné dekubity? Podle odborníků to není možné. „Důkladná péče snižuje výskyt proleženin, ale často se stává, že i při sebelepší léči pacient dekubitem onemocní. I když názory na frekvenci a okolnosti vzniku dekubitů se mohou lišit, nesouhlasím s tím, že je možné se všem tlakovým vředům vyhnout,“ uvádí Laura Stokowski a odkazuje na data Wound Ostomy and Continence Nurses Society (WOCN), jež sdružuje ošetřovatelské odborníky v hodnocení, prevenci a péči o dekubity.

Léčba proleženin

Léčba zahrnuje v první řadě celkové posouzení zdravotního stavu pacienta a následné vypracování plánu péče o ránu. To zahrnuje léky, terapie, a případně i chirurgickou léčbu dekubitu.

K léčbě infekce mohou být použity antibakteriální léky. Také mohou být předepsány léky ke zmírnění bolesti nebo k omezení nepříjemných pocitů ap.

Někdy je potřeba uchýlit se i k operaci, a to v případě, kdy je nutné odstranit odumřelou tkáň, aby mohla být rána vyčištěna.

Hlavní, co může udělat pacient nebo pečující osoba, je udržovat rány čisté a podporovat hojení. Lékař může nařídit časté výměny krytí rány.

K léčbě dekubitů slouží přípravky jako Hemagel nebo Granuflex, oba jsou srovnatelné a oba poskytují moderní a účinnou pomoc při léčbě proleženin.

Obecně je léčba dekubitu dlouhá a svízelná. Na proleženině nesmí nic ležet a zpevnit a vyživit kůži většinou nemůže žádná běžná mast. Proto je nutné poradit se se specialistou, který doporučí správnou výživu a speciální léčbu včetně moderních gelových náplastí.

Zásady prevence vzniku proleženin

  • polohování
  • antidekubitní pomůcky
  • hygiena
  • rehabilitace a včasná mobilizace či normalizace stavu pacienta
  • normalizace celkového stavu
  • správná volba specifického ošetřovacího a životního režimu
  • proleženiny se nikdy nesmí masírovat

Léčba a doba hojení závisí na stadiu

Hojení dekubitů závisí především na stadiu, v němž se proleženina nachází. Pokud lékař diagnostikovat dekubit v prvním nebo druhém stupni, je vyšší šance na rychlejší uzdravení. Je rovněž možné změnit jídelníček a zvýšit příjem tekutin, aby se pokožka obnovovala rychleji. Vyšší stupně dekubitů často vyžadují agresivnější léčbu a delší čas na zotavení.

Pokud jste v situaci, kdy se staráte o někoho, kdo dlouhodobě leží, je možné poradit se o odpovídajících pomůckách. Je možné vypůjčit si polohovací lůžko a poučit se o polohovacím režimu, kdy je potřeba pacienta otáčet cca každé dvě hodiny, o možném vzniku dalších dekubitů. Vynikající je rovněž antidekubitní matrace.

U obzvláště složitých případů, kdy jsou již dekubity v pozdějších stadiích a pacient trpí i jinými problémy, jako jsou velké opruzeniny, může lékař doporučit i hospitalizaci. Je však důležité předcházet zhoršení stavu kůže, a prodloužení pobytu doma by potom bylo vykoupeno delším pobytem v nemocnici. Navíc zdravotnická zařízení poskytují možnosti kožních vyšetření, která jsou v rizikových případech nezbytná.

Prevence a léčba dekubitů

Doporučení a vyjádření American College of Physicians (ACP)
  • Prvním krokem je odborné posouzení rizika vzniku dekubitů.
  • Výběr vhodných matrací (vyrobené z pěny nebo gelu, který zůstane na místě, když člověk sklouzává) nebo krytí lůžka (vhodné materiály připevněné k horní části matrace), případně lůžka plněná vzduchem, vodou, gelem nebo pěnou u pacientů, kteří mají zvýšené riziko vzniku dekubitů.
  • Používání bílkovinných nebo aminokyselinových suplementů u pacientů s dekubity příznivě působí na velikost rány.
  • Použití hydrokoloidních nebo pěnových obvazů u pacientů s proleženinami zmenšuje velikost rány; hydrokoloidní obvazy jsou přitom lepší než gáza.
  • Přestože termo a tepelné obvazy urychlují hojení ran, neexistuje žádný důkaz, že jsou pro kompletní zhojení vhodnější než jiné krytí.
  • U pacientů s proleženinami je dobré používat elektrickou stimulaci jako podpůrnou léčbu pro urychlení hojení ran; nejčastějším nežádoucím účinkem při této stimulaci je podráždění pokožky, křehčí pacienti v pokročilejším věku jsou náchylnější k problémům z elektrické stimulace.
  • K dekubitům jsou náchylnější osoby s nižší tělesnou hmotností, kognitivním či tělesným postižením a dalšími přidruženými onemocněními, která ovlivňují měkké tkáně (např. inkontinence, edém, podvýživa, diabetes).

Použité zdroje:
www.dekubity.eu

www.healthline.com
www.emedicine.medscape.com