Projíme se k Alzheimeru?

Pokud se lidé vhodně stravují, sníží velmi významně riziko psychických onemocnění včetně obávané Alzheimerovy choroby. Profesor Jiří Raboch představuje i unikátní studii, která naznačuje, že důležitější než geny je náš životní styl.

Profesor Jiří Raboch je přednosta Psychiatrické kliniky VFN. A napsal kuchařku. Překvapilo to jeho okolí a snad i jeho samého. „Možná byste si řekli, že jsem se na stará kolena zbláznil, budu se snažit vás přesvědčit, že tomu tak zatím úplně není,“ řekl na křtu knihy JEZTE CHYTŘE, kterou připravil společně s Evou Filipovou. Ukazuje se totiž, že psychiatrie a jídlo spolu souvisí mnohem víc, než jsme dosud tušili.

Úspěšná autorka kuchařek a knih o etiketě Eva Filipová a přední český psychiatr prof. Jiří Raboch se dohodli na zajímavém projektu. Vznikla originální kniha, která je návodem k tomu, jak jíst a žít tak, abychom neonemocněli depresí, měli jasnou a bystrou mysl, ale také abychom předešli obávané Alzheimerově nemoci. Do knihy je zařazeno i několik základních cviků z jógy, které podporují dobrou náladu a zdravý životní styl. Více na www.evafilipova.cz.

Profesora Rabocha životní styl zajímá jak z hlediska psychiatrického, medicínského, tak osobního. „Moderní společnost díky hygieně a dobré léčbě dokáže zvládnout infekční choroby. Přibývá nám ale chorob neurodegenerativních a neuropsychiatrických. Podle informací z našich psychiatrických ambulancí se za posledních patnáct let zčtyřnásobil počet pacientů trpících demencemi a ztrojnásobil počet pacientů s depresemi. Raketově roste počet předpisů na antidepresiva a to nejen v České republice, je to celosvětový trend. A to není dobré,“ říká psychiatr.

Studie přitom čím dál více ukazují, že kdo dodržuje zásady zdravého stravování a životního stylu, má významně lepší možnosti na kvalitní život i po stránce psychiatrických onemocnění, například deprese a Alzheimerovy choroby.

V knížce Jezte chytře spolu s Evou Filipovou radíte, jak jíst a žít, abychom – mimo jiné – předešli psychickým potížím i Alzheimerově chorobě. Nakolik ji můžeme ovlivnit právě jídlem?

Americká komise pro zdravou výživu například konstatovala ve svém doporučení pro americké ministerstvo zdravotnictví a zemědělství, že kdybychom se dobře stravovali, výskyt demence se sníží zhruba o deset procent.

Existuje také tzv. MIND diet (Mediterranean-DASH), původně antihypertenzní dieta, která má deset řekněme vítaných jídel a pět nevítaných jídel. Podle nejnovějších zjištění se udává, že pokud ji lidé dodržují, je efekt prevence psychických onemocnění až padesát procent (k tématu diety se vrátíme v samostatném článku, pozn. red.). Ale jedná se o dlouhodobou záležitost, není to tak, že teď sním jednu rybu a všechno bude v pořádku. Je to, řekl bych, životní filozofie a přístup k životu.

Když bych se rozhodla třeba v padesáti, že začnu jíst zdravě, stihnu něco ovlivnit?

Zdá se, že i když začnete v padesáti letech, efekt to přinese. Podle studií dokonce i v šedesáti, sedmdesáti. Když to praktikujete pět, deset let, může vám to dát pět let kvalitního života. To přeci není zanedbatelné. Jenom musíme chtít a hlavně vědět, že je to možné.

Vy doporučujete zejména lidem, kteří mají Alzheimera v rodině, aby se takto preventivně pokusili ovlivnit nástup onemocnění…

Zatím se neví úplně všechno. Faktem je, že u seniorů, kteří ta pravidla dodržují, se kvalitní život tímto způsobem prodlužuje. Samozřejmě do hry budou vstupovat genetické faktory, protože někde jsou vlohy větší, jinde menší. Bohužel se zdá, že kde jsou vlohy větší, efekt diety je menší. Nicméně pořád si myslím, že i tam, kde se Alzheimerova choroba v rodině vyskytuje a ta vloha tam asi větší je, že právě tam by se o to lidé měli snažit.

Dalo by se říct, kolika procenty se na vzniku Alzheimerovy nemoci podepisuje životní styl a jídelníček? A jaký podíl mají další faktory, třeba genetika?

Nerad bych se pouštěl na tenký led, odvolal bych se ale na britské autory, kteří popsali stav ve viktoriánské Anglii. Zaujímají krajně negativistický postoj ke genetickým vlohám. Upozorňují, že geny byly přibližně stejné před sto padesáti lety jako dnes, přitom průběh zdravotního stavu lidí byl úplně jiný. Zpracovali data o lidech, kteří žili ve střední viktoriánské době. Dělnická třída tehdy měla co jíst, ale hodně pracovala. Tu a tam ulovili rybu, vypěstovali jablko. Pokud odečteme poporodní úmrtnost dětí, která byla tehdy mnohem vyšší než dnes, dožívali se přibližně stejného věku jako my. Konkrétně: v letech 1850–1880 se ženy dožívaly o tři roky méně než současná anglická populace, což autoři vysvětlují tím, že při porodech neumíraly jen děti, ale také ženy. Muži se tehdy dokonce dožívali o tři roky vyššího věku než dnes. Co bylo ale ještě podstatnější, oni umírali zdraví. Měli desetkrát nižší výskyt degenerativních onemocnění, tzn. cukrovky, hypertenze, aterosklerózy, méně rakoviny atd. Autoři to dávají do souvislosti se životním stylem. Genetická výbava byla tehdy přibližně stejná jako dnes, zato fyzická zátěž dvakrát vyšší. Lidé méně konzumovali alkohol, méně kouřili a měli desetkrát vyšší příjem důležitých živin. Když to řeknu v lékařských kruzích, skoro nikdo tomu nevěří, ale ta data jsou k dispozici.

Geny samozřejmě reagují určitým způsobem na to, co děláme; ale to, co děláme, je podle anglických autorů důležitější, než ty geny.

Ale byla by to dobrá zpráva, že s tím můžeme něco dělat…

To určitě ano.

Před Alzheimerem prý do určité míry chrání alkohol, jeho rozumná konzumace. Jeden z výzkumů dokonce vyloženě doporučuje popíjení lidem nad šedesát (více v článku Z Alzheimera je obviněn hliník a oparový vir).

To je kontroverzní věc. Řeknu vám takový příběh. Obecně se doporučuje, že zdravé ještě je, když muž za den vypije čtyři deci vína a žena dvě deci vína. Jeden můj známý to takhle praktikuje. Jeho praktický lékař se ho ptal: „Vy pijete alkohol?“ „Ano, čtyři deci denně.“ A lékař na to: „A kde se léčíte?“

Já si myslím, že mírná konzumace alkoholu, která nemusí být denní, ale která vede například k tomu, že partneři, známí si sednou, v klidu, do hezkého prostředí, a mají na sebe hodinu čas, promluví si, tak to je dobře. Samozřejmě, kdyby někdo pil pět piv denně, tak to dobře určitě není. Rozhodně bych nedoporučoval lidem, kteří nepijí alkohol, aby ho kvůli prevenci Alzheimera začali pít.

Na druhou stranu americké životní pojišťovny mají stanoveny různé rizikové faktory z hlediska výše životní pojistky a absolutní abstinence od alkoholu je podle tohoto jejich hodnocení špatná. Ale myslím, že to nehovoří o alkoholu, ale o životním stylu člověka.

Novinky ve výzkumu Alzheimerovy nemoci: Alzheimer, stárnutí a trocha naděje

Vy s kolegy u svých pacientů sledujete jejich životní styl, nebo speciálně jídelníček?

Zatím to nebylo zvykem. Sledujeme kouření, konzumaci alkoholu, ptáme se na zájmové aktivity, ale rozbor diety jsme, pokud vím, zatím nedělali. A měli bychom.

Výzkumů na tohle téma je ale celá řada, většinou jde o dotazníková šetření, což nemusí být vždy úplně přesné. Ale před dvěma lety byla odpublikována hrozně zajímavá studie, kdy skutečně hladinu živin, různých látek, vitamínů, u starých lidí měřili v krvi. A faktem je, že lidé, kteří měli vysoké transmastné kyseliny, na tom byli z hlediska kognice hůře, než ti, kteří měli hodnoty v pořádku. Toto je prokázáno.

V souvislosti s Alzheimerem se mluví o důležitosti procvičování paměti. Má to skutečně význam?

Kognitivní trénink je skutečně důležitý a má k němu docházet. Když se starý člověk posadí někam do rohu a bude tam celý den, to je špatně! On se má trošku fyzicky pohybovat, má si přečíst noviny, vyluštit křížovku, zahrát karty s kamarádem, to všechno je kognitivní trénink. Popisuje se i takový trénink, kdy si senioři vzájemně ukazují fotografie ze svého života, povídají si o nich, vzpomínají. Myslím si, že to je velmi důležité. Že to není to, co by tu chorobu zastavilo? Není, ale působí to ve směru ochranitelském.

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK

psychiatr, sexuolog, licencovaný psychoterapeut

Je autorem či spoluautorem celé řady odborných publikací, skript a učebnic (www.raboch.mzf.cz).

Nyní spolu s Evou Filipovou připravili knihu JEZTE CHYTŘE, v níž se věnují vztahu psychiatrických onemocnění a životního stylu, speciálně pak stravování. V knize najdete jak teoretickou část srozumitelnou laikům, tak řadu receptů na jídla podporující paměť, jasnou mysl a dobrou náladu. Více informací najdete na webu www.evafilipova.cz.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 12. 2015 21:39