Prof. Bednařík: Neurologie se změnila k nepoznání, ale kladívko pořád používáme

Neurologie je komplexní, dynamicky se rozvíjející a také stále poněkud nedoceněný medicínský obor. Profesor Josef Bednařík se mu věnuje již téměř čtyřicet let.

Když se řekne neurologie, většina z nás si asi vybaví neurologické kladívko, kterým lékař klepe pacienta do kolene. „U laické veřejnosti zůstává kladívko jakýmsi symbolem či synonymem pro neurologa,“ potvrzuje náš přední neurolog prof. Josef Bednařík.

Není už toto kladívko přežitek, patří stále k základní výbavě neurologa, nebo jsou dnes již vyšetřovací metody zcela jinde? A co s jeho použitím všechno zjistíte?

Nový předseda České neurologické společnosti, přednosta Neurologické kliniky FN Brno prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc.

Nový předseda České neurologické společnosti, přednosta Neurologické kliniky FN Brno prof. Josef Bednařík

Význam neurologického kladívka pro neurologa se změnil, ale pouze relativně. Na jedné straně se neustále rozšiřuje paleta vyšetřovacích metod v neurologii a v medicíně obecně, což ale současně přináší velké nároky na každého neurologa se v jejich výsledcích orientovat a správně je interpretovat. A proto zůstává zcela zásadní význam neurologického vyšetření. Vlastním neurologickým kladívkem, které v laické veřejnosti zůstává jakýmsi symbolem či synonymem pro neurologa, vyšetřujeme reflexy, což je významná část klinického neurologického vyšetření.

Pletu se, pokud řeknu, že neurologie je neuvěřitelně komplexní obor a zabývá se řadou onemocnění? Jaké nároky toto klade na lékaře-neurologa?

Ano, neurologie je opravdu velmi komplexní. Zabývá se totiž onemocněními jak centrálního nervového systému (mozku a míchy), tak periferních nervů, nervosvalového přenosu a kosterních svalů. Význam mozku, komplexnost jeho funkcí a složitost rozpoznání mozkových poruch je, myslím, zbytečné zdůrazňovat. Mozkové poruchy zahrnují mimo jiné oblast psychických pochodů a poruch, o které se neurologie dělí s psychiatrií a psychologií, a každý neurolog by měl být současně i dobrým psychologem. Mícha, periferní nervy a kosterní svaly pak mimo jiné zajišťují veškerou hybnost člověka a neurolog by měl být schopen ve spolupráci s dalšími obory tyto hybné poruchy správně analyzovat a léčit.

Jak probíhá neurologické vyšetření a co o nás prozradí? Čeho si zejména všímáte? 

V současnosti neexistuje jednotný rozsah neurologického vyšetření. Z neurologie se do značné míry stal akutní obor, který se mimo jiné zabývá cévními mozkovými příhodami, což je z hlediska úmrtnosti a dlouhodobých následků v současnosti zřejmě nejzávažnější onemocnění vůbec. Neurologické vyšetření je tedy zaměřeno a modifikováno v závislosti na předpokládané diagnóze a její naléhavosti. Jinak bude vypadat neurologické vyšetření u pacienta přivezeného rychlou zdravotnickou službou s podezřením na cévní mozkovou příhodu či prodělaný epileptický záchvat a jinak u pacienta, který trpí chronickými bolestmi hlavy. A je součástí erudice a zkušenosti každého neurologa toto vyšetření správně zaměřit a modifikovat. Zásadní pravidla pro vyšetření jednotlivých funkcí a jejich poruch se však nemění.

Je možné říci, kolik máme v těle nervových vláken a jak jsou rozložena?

Největší koncentrace nervových buněk (neuronů) je v mozkové kůře, která obsahuje odhadem deset až třicet miliard neuronů a pětinásobné množství gliálních buněk. Každý neuron pak vydává různé výběžky, z nichž ten nejdelší – neurit či axon – tvoří svazky v mozku, míše a po výstupu z mozku a míchy tvoří periferní nervy.


Autor: Pixabay.com / Unsplash, podle licence: Public domain

Jaké faktory ovlivňují stav naší nervové soustavy? Se kterými má současná populace nejčastěji problém?

Nervová soustava trpí stejnými typy nemocí a poruch jako ostatní orgány. Do značné míry se medicíně podařilo vypořádat se s většinou infekčních chorob, zlepšují se léčebné výsledky u nádorových onemocnění. S narůstající životní úrovní a s tím souvisejícím omezením pohybové aktivity, nadváhou, stresem, ale paradoxně i s prodlužující se délkou života v současnosti nervovou soustavu ohrožují zejména cévní poruchy v důsledku arteriosklerózy, psychické poruchy a degenerace páteře se sekundárním postižením míchy a míšních kořenů.

S jakými potížemi pacientům pomáhá váš obor, neurologie? 

Neurologie si v současnosti dokáže do jisté míry poradit s většinou nemocí postihujících mozek, míchu, nervy a svaly. Pokud nedokáže tyto nemoci vyléčit, je schopna pacientům alespoň ulevit v jejich obtížích. V současnosti by např. žádný pacient neměl trpět silnými bolestmi, i když jde o nevyléčitelné onemocnění.

Co jsou neuropatické bolesti a jak je lze řešit?

Neuropatická bolest je méně častým, avšak o to závažnějším typem bolesti. Oproti běžné, tzv. nociceptivní bolesti, která vzniká poraněním či postižením tkání např. zánětem, je neuropatická bolest způsobena primárním postižením nervového systému. Její závažnost tkví zejména v tom, že má tendenci k chronickému průběhu. Příkladem mohou být bolesti u pacientů trpícím bolestmi v důsledku diabetické polyneuropatie (postižení periferních nervů u cukrovky). K jejich ovlivnění se používá poněkud jiné spektrum léků než u běžné bolesti, ale jsou k dispozici i jiné léčebné postupy. Diagnostika neuropatické bolesti a její následná léčba každopádně patří do rukou neurologa, který zejména v její léčbě spolupracuje s dalšími obory.

Rozhovor: Jakákoliv bolest se dá zmírnit, říká specialista

Dočetla jsem se, že používáte také placebo efektu, můžete nám přiblížit, jakým způsobem?

Placebo (z latinského placere – líbit se) je neúčinná látka, která je upravena do stejné formy jako lék (má stejný vzhled, chuť, barvu atd). Analogicky však lze použít pojem placebo i pro jiné terapeutické postupy. Tzv. placebo efekt zná nejenom neurologie, ale počítá s ním každý lékař. Jde o jakousi formu autosugesce, kdy pacient předpokládá a očekává účinek, avšak v současnosti víme, že je doprovázen objektivními změnami v nervovém systému, například zvýšenou produkcí některých látek v mozku, které zprostředkují efekt placeba. Pro medicínu není typické prvoplánové využívání placeba, lékaři pouze musejí s efektem placeba počítat a vhodně ho využívat. Na placebovém efektu je však založena celá řada různých paramedicínských či „alternativních“ postupů, které jsou jinak neúčinné.

Neurologie úzce souvisí s dalšími lékařskými obory. S kterými kolegy nejčastěji spolupracujete a proč?

Neurologie úzce spolupracuje s psychiatrií a klinickou psychologií (původně vznikla ze společného oboru neuropsychiatrie), avšak vzhledem ke komplexnosti onemocnění nervové soustavy i prakticky se všemi ostatními medicínskými obory.

Před několika dny jste byl zvolen předsedou České neurologické společnosti ČLS JEP. Změnila se situace za dobu, kdy se oboru věnujete? Např. z pohledu četnosti některých problémů, vyšetřovacích metod, možností léčby? O co budete usilovat, kde vidíte potenciál pro další rozvoj?

Neurologii se věnuji téměř čtyři desetiletí a za tu dobu se tento obor změnil téměř k nepoznání. Největší revoluci způsobil rozvoj neurozobrazovacích (nejprve výpočetní tomografie, nyní magnetická rezonance) a genetických metod (celá řada onemocnění nervové soustavy je podmíněna geneticky). Z původního léčebného nihilismu se neurologie vyšvihla na špičku terapeutického pokroku v medicíně: akutní intervenční metody u cévních mozkových příhod dokážou zachránit život či odvrátit riziko invalidity u značné části nemocných s cévními mozkovými příhodami; objevují se první možnosti léčby u dědičných onemocnění; jsme schopni pomoci lidem trpícím migrénou, roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou, mimovolními pohyby či autoimunitními chorobami. Očekávám, že vzhledem k významu nervového systému pro člověka a jeho relativní složitosti a komplexnosti bude určité zpoždění v diagnostice a léčbě nervových chorob ve srovnání s dalšími obory brzy dohnáno a že neurologie má ze všech oborů největší potenciál pro další rozvoj a pokrok. Bude samozřejmě nutné zvýšit obecné povědomí o významu neurologie, resp. neurologických onemocnění a přesvědčit příslušné orgány o nutnosti navýšit ekonomickou podporu péče o neurologicky nemocné i oblast neurologického výzkumu.

Co se vám na neurologii líbí a je něco, co vás ve vašem oboru potěšilo?

Na neurologii mě vždy přitahovala přesnost, s jakou neurologové dokáží diagnostikovat neurologická onemocnění. Potěšil mě samozřejmě velký rozmach neurologie a myslím, že i vzrůstající přitažlivost pro mladé lékaře. Potěšilo by mě do budoucna, kdybychom si dokázali poradit i s takovými onemocněními, jako je amyotrofická laterální skleróza.

Prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc., FCMA

Přednosta Neurologické kliniky FN Brno a LF MU a nový předseda České neurologické společnosti ČLS JEP. Dlouholetý šéfredaktor České a slovenské neurologie a neurochirurgie (2004–2016). Ve své klinické a vědecko-výzkumné práci se zaměřil na oblast neuromuskulárních onemocnění, neurologických poruch v rámci kritického stavu, neurologických komplikací degenerativního onemocnění páteře, klinické neurofyziologie a neuropatické bolesti.