Tisíc dobrých důvodů, proč zasadit dýni

Také vám ve školních jídelnách povinným dýňovým kompotem vštípili celoživotní odpor k tykvi? Třeba po přečtení tohoto článku názor změníte. Představím vám totiž dýni, jak ji neznáte. Zjistíte, jak moc prospívá našemu organismu i které nemoci dokáže zmírnit. Přidám i osvědčené tipy k pěstování a dozvíte se, co všechno se z této oranžové krásky, krom halloweenských hlav, dá vyrobit. Čekají na vás recepty na výborný dýňový krém bez zahušťování i osvěžující dýňovou zmrzlinu.

Dýně patří do čeledi tykvovitých, jež zahrnuje asi 850 druhů rostlin. Mezi ty nejznámější patří dýně, okurky, melouny nebo čajoty. V Čechách jsou známé i lufy, ne však ze zelinářských trhů, ale z drogerie, kde je vysušené najdeme v regále s mycími houbami.

Tvar, velikost i barva plodů z čeledi tykvovitých je různá. Ve skleníku vám může vyrůst hromada malých žlutých kuliček se zeleným žíháním, „rohatá okurka“ nebo plody připomínající přerostlou hrušku. V našich zeměpisných šířkách a délkách se však nejlépe daří klasické oranžové dýni, která pod stínem svých listů může narůst až do úctyhodných barokních rozměrů. Tu největší na světě z pole museli loni odvézt jeřábem, vážila totiž 824 kg.

Dýně na špeky i na chuť

Dýně stojí ve výživové pyramidě vysoko nad mnoha ostatními dary přírody, obsahuje totiž hodně vitamínů a minerálů bez zásadního obsahu tuků.

Na 100 g má přibližně (údaje se mohou lišit podle odrůd):

• stejný obsah hořčíku a draslíku jako citron
• 3× vyšší obsah vápníku než mrkev
• 12× menší podíl cukrů než brambory
• stejný obsah fosforu jako citron
• odrůda Vianatera obsahuje až dvojnásobek betakarotenu oproti rajčatům a broskvím

Je vhodná při redukci nadbytečných kilogramů. Nahraďte dýňovými pokrmy jedno hlavní jídlo denně a do léta jste ve formě.

Dýně se dá se vařit, dusit, péct, smažit, grilovat i odšťavňovat. Slouží jako základ pro moučníky i zmrzlinu pro labužníky. Kdo nevěří, ať si vyzkouší.

Dýně jako odpuzovač nemocí

Drží se vás kašel i po zimě, děti často marodí? Pomůže vám královna Haloweenu. Díky vysokému obsahu antioxidantů pomůže posílit imunitní systém, navíc pomáhá s vylučováním hlenu z plic, průdušek a hrtanu.

Šťáva z dýně zase zbaví zácpy, odzbrojí i tasemnici.

Potýkáte-li se se záněty močového měchýře nebo vás trápí problémy s prostatou, podpořte léčbu semínky. Jednou za den si požvýkejte pět polévkových lžic dýňových semen a do třech dnů byste se měli cítit lépe.

Semínka tykví obsahují až 45 % nenasycených mastných kyselin a nukleové kyseliny, které regenerují tělesné buňky, pomáhají zdravému růstu těla, při metabolismu vápníku a při přestavbě karotenu v bioaktivní vitamín A.

Nekupujte dýni, vypěstujte si ji

Už jste tak trochu podlehli oranžovému kouzlu a chcete vyzkoušet jeho účinky na sobě? V obchodech se aktuálně dá sehnat dýně hokkaido nebo máslová. Jejich ceny začínají na 60 Kč za kus, takže na ně v regálech spíš sedá prach, než že by se po nich zaprášilo. Netřeba se ale dýňových experimentů vzdávat, vypěstujte si vlastní plod zdraví. Teď, v půli května, je ideální čas na sadbu.

Pro začátek si asi vystačíte se semínky prodávanými za pětikačku v supermarketu. Chcete-li však záruku vzklíčení a mít z výsledku opravdu požitek, vsaďte na vyšlechtěné odrůdy, které zaručeně nejsou sprášené (nevyroste z nich mix různých dýní). Seženete je od pěstitelů, a to i na internetu.

Předpěstované rostlinky vysaďte nejméně půl metru od sebe, optimálně do hojně kompostované půdy nebo přímo na kompost. Důsledně zalívejte, zbavujte půdu plevele a v září nám dejte vědět, jestli plodu vaší pěstitelské vášně stačí osobní váha.

Bude-li úroda větší než vaše podzimní spotřeba, můžete si dýni uchovat do příštího roku. Aby bez úhony přežila zimu, vystačí si s teplotou do 15 °C a tmou. A až vás v zimě přepadne chuť na rychlou teplou specialitu, vezměte svou vlastnoručně vypěstovanou dýni a ohromte své chuťové buňky dýňovou polévkou.

Pokrmy z dýně jsou snadné, rychlé, výživné a zdravé. Odplavují z těla neduhy a navíc skvěle chutnají. Zařadit je do běžného jídelníčku není tak obtížné, stačí jen chtít zkusit nové chutě a kdo ví, třeba zajásají i odpůrci všeho „zeleného a zdravého“, když neprozradíte základ té lahodné polévky a fantastické zmrzliny…

Nejznámější druhy dýní pěstované v ČR a jejich využití:

• Rondini – výborná na vaření, chuťově mezi dýní a cuketou
  
• Dýně Halloween – bílé nebo žluté, vhodné k dekoraci, ale i vaření
  
• Lagenarie – říká se jim labutě, jsou výborné na přípravu leča
  
• Baby Boo – tyto mini dýně mají v syrovém stavu oříškovou příchuť a v kuchyni všestranné využití (dají se péct, plnit, grilovat i smažit i sušit)
  
• Hokkaidó – červené nebo zelené můžete využít na náš dýňový krém
  
• Sweet potatoes – nebo-li sladké brambory, dýně, která se dá konzumovat i za syrova
  
• Bleu de Hongrie – dýně s karamelovou příchutí
  
• Špagetová dýně – podlouhlá dýně v hodná k pečení i do polévky
  
• Acorn Chameleon nebo Carnival – dekorativní dýně s oříškovou chutí
  
• Sweet dumpling – dekorativní dýně s kaštanovou chutí
  
• Německá centýřová tykev – obří tykev vhodná především k vydlabávání a dekoraci