Proč se tuny české zeleniny zaorávají? Nejsou dokonalé

Čeští zemědělci zasadí 25 tisíc květáků, aby jich z polí odvezli jen 15 tisíc. Zbytek obvykle zaorají, protože nenaplní standardy krásy, které udávají supermarkety. Není to škoda?

Paběrkování, tedy sběr zeleniny či ovoce, které na polích či v sadech zbylo, už je minulostí. Letos ho ale vzkřísila skupina Zachraň jídlo, která už třetím rokem poukazuje na obrovské plýtvání potravinami. Letos zachránili z polí přes tři tuny zeleniny, která by jinak skončila zaorána v poli, nebo by si na ní pošmákli čuníci. Proč se česká zelenina z českých polí nezpracuje do posledního? Nejen na to jsme hledali odpověď s Annou Strejcovou z neziskové skupiny Zachraň jídlo.

V rámci letošní akce Paběrkování jste oslovili řadu českých zemědělců, aby darovali své přebytky do potravinové banky, koho jste oslovili a jak na vaši žádost reagovali?

Protože jsme pražská organizace a přebytky od zemědělců jsme měli v plánu vozit do Potravinové banky, která je také v Praze, tak jsme oslovili hlavně zemědělce, kteří mají svá pole a hospodářství do čtyřiceti kilometrů od metropole. A protože osobní kontakt je vždycky mnohem víc než email nebo telefonát, tak jsme jednoho dne sedli do auta a vytipované zemědělce jsme osobně navštívili a náš záměr jim vysvětlili. Reakce byly v drtivé většině pozitivní. Oslovení zemědělci byli většinou rádi, že zelenina, kterou s péčí pěstovali, ale obchody ji nechtějí, může být dále zužitkována.

Kolik z oslovených zemědělců nakonec opravdu k paběrkování svolilo?

Oslovili jsme asi dvacet zemědělců, z nichž asi patnáct souhlasilo s tím, že si pro přebytky s dobrovolníky můžeme přijet a z jejich polí je vysbírat. Když jsme je ale během sklizně kontaktovali, tak jsme finální spolupráci nakonec navázali s pěti, šesti.

Anna Strejcová

Patří do nejužšího týmu neziskové společnosti Zachraň jídlo. Na Fakultě sociálních věd UK studovala žurnalistiku a mediální studia.

„Plýtvání jídlem je téma, které ve společnosti rezonuje a média o něj mají zájem. To mě utvrzuje v tom, že naše práce má smysl a motivuje mě to k další činnosti,“ říká.

Čím si to vysvětlujete? Přebytky došly?

Buď ty přebytky opravdu neměli, nebo měli během sklizně moc práce. Pro některé menší zemědělce, jak jsem vycítila, by to byla asi i další zátěž, přestože jsme si pro přebytky sami přijeli a sami si je vysbírali.

Paběrkování má u nás docela dlouhou historii, chtěli jste na ni navázat?

Ano, paběrkování tu bylo vždy, ale postupně, s přibýváním techniky na polích, se od něj začalo upouštět. Tehdy ale slovo paběrkování mělo ten správný význam, lidé sbírali opravdu jen po troškách, jenže letos, když jsme se vydali paběrkovat kedlubny nebo mrkev, tak se to ani paběrkováním nazvat nedalo. Na polích je toho tak strašně moc, že si to ani nedovedeme představit. Na prostoru dvacet krát třicet metrů jsme například vysbírali tolik kedluben, že zaplnily polovinu dodávky.

Kolik jste toho letos pro charitu nasbírali a čeho bylo nejvíce?

Celkově už jsme letos paběrkováním nasbírali asi tři tuny zeleniny a ovoce, přičemž nejvíce je asi brambor. Stroj sice z pole vysbírá všechny brambory, ale třídění probíhá až v zázemí zemědělce, kde se vytřídí maličké brambory. Ty jsou prakticky neprodejné, a tak zemědělci zbudou tunové bedny s malými bramborami, kterými většinou krmí prasata.

Velký odpad je i u květáku. Květák jsme sbírali před čtyřmi dny, a ten odpad byl skutečně ohromný. Ale to bylo zřejmě kvůli letošnímu počasí – květáky byly žluté, některé byly do fialova, ale některé se daly vybrat a byly úplně v pohodě. Během hodiny jsme v deseti lidech nasbírali půl tuny květáku. Zemědělci například počítají s tím, že když vysadí 25 000 květáků, reálně jich prodají jen 15 – 16 000. Zbytek kvůli svému vzhledu nebude vyhovující a je tudíž neprodejný. Jen malá část ze zbytku se zamrazí a ostatní se vyhodí nebo zaorá.

Ví se, kolik tun zeleniny čeští zemědělci ročně vypěstují, aby je v době sklizně stejně zaorali?

Je to individuální, ale z našich zkušeností vyplývá, že větší producenti plýtvají víc než ti malí. Od jednoho velkoproducenta vím, že vyhazují v sezóně tuny zeleniny denně. Nicméně plýtvání potravinami pobíhá po celém světě. V Africe vznikají ztráty kvůli nesprávnému skladování nebo neefektivnímu sběru, v Evropě se to děje hlavně kvůli vzhledu. Mluví se o tom, že globálně je znehodnocena nebo vyhozena třetina všeho jídla. Kolik ale přesně zeleniny se na poli zaorá, se neví, protože, když se nesklidí, tak nikdo nemá jasnou představu o tom, kolik toho na poli zůstalo.

Kdo určuje měřítka krásy, do kterých se všechna vypěstovaná zelenina nemůže vejít, protože prostě nepadá z lisu?

Kvalitáři supermarketů. Tyto velké obchody se sice neustále vymlouvají na Evropskou unii a nastavené normy, ale ty už de facto dávno neplatí. V roce 2009 byly zrušeny. Supermarkety mají vlastní neveřejné podnikové normy, které určují, co se od zemědělců bude vykupovat a co ne. A pokud zemědělec vidí, že se mu urodila mrkev se třemi nožičkami nebo přerostlé kedlubny, tak je raději už na poli nechá, ani ji do obchodu nenabízí. Už na poli tak vlastně probíhá zemědělcova autocenzura. My jsme se snažili vnitropodnikové normy obchodů získat, aby veřejnost znala mnohdy nesmyslná kritéria, podle kterých se určuje nabídka supermarketů, ale bohužel se nám to dosud nepodařilo.

Takže se tolik zeleniny zaorává ne proto, že se rodí hodně „zmetků“, ale protože mají supermarkety nastavené nesmyslné normy?

Ano. Dříve existovaly první a druhé jakosti a dnes se zelenina ovoce dělí na prodejné a neprodejné. V supermarketu už prostě nenarazíte na druhou jakost. Chtějí mít jen to nejlepší a argumentují tím, že by si lidé něco, co není hezké, nekoupili. Bohužel zatím není vytvořen dostatečný tlak, aby se situace změnila, ale myslím, že se názor veřejnosti už začíná postupně formovat. Jasně, že si raději koupím rovnou mrkev, protože je hezčí, ale kdyby všichni lidé věděli, že se křivá, ale jinak skvělá mrkev vyhazuje nebo zaorává, tak by si ji také koupili. Ostatně zkoušelo se to už ve Francii, kde takhle supermarkety nabízely tzv. ošklivou zeleninu s 30% slevou.

Čtěte k tématu: To není mrkev pro dobytek, ale pro Francouze 

To se opravdu nedá křivá zelenina využít například ke zmrazení, do protlaků, nebo nenajde uplatnění v chráněných dílnách? Skutečně se tak obrovské množství zeleniny musí zlikvidovat?

Určitě ne. Ale po revoluci u nás prakticky zanikl druhotný zpracovatelský průmysl. Už není tolik způsobů, jak v Čechách tuto vzhledově méně atraktivní zeleninu zpracovat. Vždycky se u nás například nakládaly malé cibulky, ale dnes už se to moc nevyplatí, protože existuje levná konkurence ze zahraničí.

A jde vám čistě o to, aby zemědělci své křivé přebytky darovali potřebným, nebo aby se jen tak velké množství zeleniny nezaorávalo?

My chceme v prvé řadě informovat veřejnost o tom, že se takové množství jinak kvalitní zeleniny zbytečně znehodnocuje. Darování nevzhledných plodů Potravinovým bankám není nejdůležitější, naší další snahou je snížení estetických standardů supermarketů a tím i pokles odpadu, který se denně ve světě vyprodukuje.

Myslíte, že by zemědělci měli zájem, aby se mezi lidmi rozšířilo paběrkování v tom původním slova smyslu?

Z naší zkušenosti si myslím, že by zemědělci měli zájem, kdyby to bylo organizované a mělo to charitativní přesah.

Čtěte k tématu: Hostina pro tisíc by bez kamer zanikla

5. září budete na piazzetě Národního divadla pořádat akci Křivá polévka, co bude jejím cílem?

Budeme tam podávat zhruba dva tisíce porcí polévky, která bude připravená právě ze zeleniny, která nemá dokonalý vzhled, a budeme tam veřejnost seznamovat s výsledky našeho letošního paběrkování a s našimi dalšími aktivitami.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 9. 2015 11:45