Proč jsou časopisy v čekárnách u lékaře většinou staré?

Autor: Isifa.cz

Cesty výzkumu jsou nevyzpytatelné. Jeden se zcela seriózně zabýval časopisy, které se povalují v čekárně u doktora. Stejně kuriózní je jeden z poznatků: Čím lacinější časopis, tím spíš ho někdo sebere.

Nejen čistou vědou zabývají se vědecké časopisy. Najdeme v nich i lecjaké kuriozity. Takže v British Medical Journal se objevila studie o tom, proč jsou časopisy, tentokrát pro změnu časopisy v lékařských ordinacích, většinou staré. A proč tam vůbec jsou takové, jaké tam jsou? Výzkum jistě aspiruje na cenu Ig Nobel.

Straky z ordinací

Když už lidé u doktora čekají nekonečné fronty, aby pak byli posláni do jiných nekonečných front u jiného doktora, logicky uvítají cokoliv, co jim situaci zlepší. Kávy či panáka zdarma se v čekárně asi jen tak nedočkáme, a vlastně i ty časopisy mohou mnohým pacientům být ukradené, nosí s sebou vlastní knížku či čtečku. Ale stejně – proč zde tedy převládají stará čísla?

Na téma čekáren viz také: Co mě hrozně štve na čekání u lékaře, není čas

První odpovědí by bylo, že se sem dodává neprodaný náklad ze stánků, u čehokoliv trochu novějšího je ještě naděje na prodej. Může to tak někdy být, ale neprodaný náklad se dnes mnohem spíš vyhazuje, další přesuny, třeba svážení z trafik, se jednoduše nevyplatí.

Každopádně do ordinací se dostávají výtisky různě staré. Jsou-li zde k dispozici spíše ty starší, musí to být proto, že novější někdo zabaví. V Auckladnu na Novém Zélandu výzkumníci provedli test a do ordinace umístili stoh různých časopisů: Time, Economist, Australian Women's Weekly, National Geographic, BBC History a různý bulvár (což se definovalo podle fotek celebrit na titulních stranách). Poté pravidelně kontrolovali, co v ordinaci zbývá.

Výsledek: novější časopisy si někdo skutečně odnesl s větší pravděpodobností. Trochu překvapivě stejně tak více mizel bulvár – překvapením myslím ne samotný zájem o bulvární obsah, ale to, že někdo má potřebu časopis nejen prolistovat, ale i si syslit. I když možná je to dáno spíše tím, že lidé čtoucí nebulvární časopisy mají přece jen zábrany jen tak něco sebrat. Finálně tak došlo i k paradoxní situaci – čím dražší byl příslušný časopis, tím menší byla pravděpodobnost, že si ho někdo odnese.

Dodejme, že studie pouze sledovala jednotlivé výtisky časopisů, nijak z toho nevyplývá, zda je sebral pacient, sestra, uklízečka nebo kdokoliv jiný.

Zdravotní péči místo časopisů

Studie by se pro svou bizarnost jistě mohla dobře umístit v ceně Ig Nobel, což nemíním nijak negativně. Autoři se ovšem neomezují na samotné výsledky, ale pokouší se z nich i získat nějaké „poučení“.

Je-li cílem snížení nákladů a předpokládáme-li, že časopisy jsou nakupovány, pak by zdravotnická zařízení mohla (a v případě těch veřejných snad i měla?) šetřit tím, že v čekárnách budou k dispozici pouze starší vydání ctihodných titulů, třeba i British Medical Journal. Ty zde zůstanou dlouho a sortiment nebude třeba obměňovat. Ušetřené peníze bude jistě efektivnější věnovat na samotnou zdravotní péči. Ovšem podle stejné logiky by ještě úspornější bylo, aby k dispozici tedy nebyl tisk žádný, eventuálně jen takový, který by nikomu nestál ani za prolistování, natož odnesení.

Samozřejmě stále mluvíme o běžných ordinacích. Nějaké speciální ordinace si vydavatelé budou naopak hýčkat stejně jako třeba VIP salónky letišť a vykazovat dodávku inzerentům, zkrátka tam už fungují zase jiná pravidla.

Abych teorii otestoval v českých podmínkách, prošel jsem dvě pražské polikliniky. Zde nebyly k dispozici časopisy žádné, takto ušetřené peníze pak chytře investovali do toho, aby prostory byly děsivým způsobem přetopeny.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 11. 2015 0:12