Pochutnáváme si na přípravcích proti hmyzu? Stopy po insekticidech v jídle zůstanou

Jak je to s chemií v živočišných potravinách? Často se mluví o antibiotikách či hormonech, ale zapomíná se přitom na jiné, běžně používané chemikálie. Skutečnou časovanou bombou mohou být insekticidy, přípravky používané k hubení hmyzu v chovech hospodářských zvířat.

Mluví-li se v současné době o nadužívání chemických látek v zemědělské prvovýrobě, má většina lidí na mysli syntetická hnojiva, případně antibiotika, a někteří také hormonální látky. Poslední skupina chemických látek se jak v rámci EU, tak v ČR v zemědělství prakticky nepoužívá (například růstové stimulátory jsou zcela zakázány). Garantuji, že hormony se u nás nepoužívají,“ říká ostatně v rozhovoru pro server Vitalia.cz ředitel veterinární správy.

Existuje však poměrně rozsáhlá skupina prostředků, která je poněkud stranou pozornosti a používá se zcela běžně. Jsou to insekticidy, přípravky používané k hubení hmyzu, u nás především much.

Přípravky k hubení hmyzu se přidávají přímo do krmiva

Na trhu je takových přípravků celá řada a vzhledem k jejich časté aplikaci jsou jejich pozůstatky (rezidua) přítomny jak v prostředí, kde se hospodářská zvířata chovají, tak – a to je rozhodující – v masu zvířat.

Insekticidy se totiž neaplikují jen prostřednictvím postřiků, ale přidávají se, jako například Larvadex, do krmiva, v tomto případě drůbeže. Tím se samozřejmě koncentrace pozůstatků insekticidů v masu zvyšuje, a byť je v zásadě na hranici detekovatelnosti laboratorními přístroji, zjistitelné tam jsou.

Potvrzují to i poznatky Entomologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. Rizikovost insekticidů navíc v roce 2015 konstatovala i Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která zařadila čtyři organofosfátové insekticidy mezi karcinogeny – konkrétně šlo o malathion, diazinon, tetrachlorvinphos a parathion.

Přítomnost nepovolených látek kontroluje Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Které potraviny loni neprošly kontrolou?

Galerie: Nejhorší potraviny roku 2016

Je používání insekticidů nutné?

Je tak na čase otevřít otázku, zdali je opravdu nutné insekticidy používat, a pokud ano, pak jakými metodami. K tomu je nutné konstatovat, že v některých chovech jak v zahraničí, tak u nás se insekticidy nepoužívají vůbec. Kromě toho existují metody, jak množství používaných insekticidů mnohonásobně, až stopadesátkrát snížit, alespoň nějaká odborná diskuse však o tom neprobíhá.

Patrně ne vždy a všude, nicméně v řadě chovů stačí ke snížení počtu much a dalšího hmyzu proudění větru (mírný průvan), což údajně nařizoval v minulosti dokonce zákon – pohříchu ne u nás, ale ve Švýcarsku. Díky tomu se v dotčených chovech nemusely insekticidy vůbec používat.

Mimochodem, například u volně se pasoucího skotu to ani nejde a ve své podstatě to není možné, protože skot je na vzduchu, v němž samozřejmě poletuje hmyz, k jehož likvidaci bychom museli insekticidy aplikovat do celého ovzduší. Což by byl fatální problém, protože rolí hmyzu, i toho nežádoucího, je mimo jiné opylovat planě rostoucí i hospodářské rostliny. Ještě větším paradoxem je pak využívat insekticidy v chovech drůbeže, která se mimo jiné hmyzem živí.

Mouchy byly, jsou a budou

Totálně škrtnout insekticidy ze života lidí ale asi zřejmě nejde. Především tam, kde žijí nebezpečné druhy komárů přenášející smrtelné nákazy (například malárii) ze zvířat na člověka sáním krve zvířat a lidí zároveň, je jejich používání nutné. Podle posledních výzkumů je dokonce klíčovou prevencí malárie právě aplikace těchto látek ve stájích pro hospodářská zvířata, neboť dosavadní metody boje s malárií v příbytcích lidí nejsou účinné.

Nejsme ale v Indii ani v jiných teritoriích, kde se prostřednictvím hmyzu nebezpečné choroby nekontrolovatelně šíří. Nelikvidujeme také primárně komáry, ale spíše různé druhy much, které, pravda, mohou být také nebezpečné, ale mouchy byly, jsou a budou a ani s insekticidy s tím mnoho nenaděláme.

Omezit v maximální možné míře používání těchto látek je tak v zájmu nás všech. Jak již bylo řečeno, v masu hospodářských zvířat z prostředí, kde se insekticidy používají, jejich pozůstatky jsou. A i když jsou pranepatrné, postupně se některé z nich v našich organismech hromadí. Představují tak neviditelnou, ale zřejmou časovanou bombu, s níž si možná lecjaký pyrotechnicky nastavený lidský organismus poradí, ale jiný třeba ne.

Vědci o rakovině: Efekt chemikálií kolem nás se musí sčítat

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 1. 2017 18:22