Připomeňte si, jak se bránit proti žloutence

Autor: Copyright © 123RF Stock Photos

Zítra si připomeneme Světový den boje proti žloutence. Infekčnímu onemocnění, které se může tiše připlížit a odejít, ale také zvládne otočit život vzhůru nohama. Jak se bránit?

Před pěti lety to bylo poprvé, kdy World Hepatitis Alliance vyhlásila Světový den boje proti infekčním žloutenkám. 28. červenec je od té doby zasvěcen všem pacientům, kteří bojují s touto závažnou infekční nemocí. A že jich není málo, každoročně se se žloutenkou typu A po celém světě potýká kolem 1,4 milionu lidí. Žloutenky typu B a C jsou také velmi rozšířené. Celosvětově trpí jednou z nich každý dvanáctý člověk, což je více než například počet pacientů s HIV či onkologickým onemocněním. I proto je třeba každoročně zvyšovat povědomí o rizicích nákazy a nepříjemných následcích, které s sebou tato nemoc přináší. Varující jsou i čísla, která podtrhují závažnost onemocnění. Každoročně na infekční žloutenky a jejich následky umírá na celém světě téměř jeden milion lidí.

V České republice je nejrozšířenější žloutenka typu C a A. Zatímco proti typu A a B se lze chránit očkováním, proti ostatním typům C, D, E, F a G tato ochrana zatím neexistuje. Je žloutenka stále jen nemocí špinavých rukou, jak se už léta traduje, nebo je příčin mnohem víc?

Přenos žloutenky typu A

– přenáší se kontaminovanou vodou, potravinami, ale i dotykem ruky na ústa, po kontaktu s infikovaným předmětem

Léčba: Lékař nasadí jaterní dietu a doporučí, po dobu aktivního onemocnění, omezení fyzické námahy. Naštěstí nebyl popsán přechod žloutenky typu A do chronického stadia, nicméně pokud chorobou onemocní osoba starší čtyřiceti let, je zde varianta komplikovaného průběhu i úmrtí.

Přenos žloutenky typu B

– přenáší se pohlavní stykem, infikovanou krví, použitím kontaminovaných jehel, holicích strojků, zubním kartáčkem, těhotná žena potom při porodu přenáší nemoc na dítě

Léčba: Lékař nařídí jaterní dietu a stejně jako při léčbě typu A doporučí omezení fyzické aktivity. Je zde velmi reálná možnost přechodu do chronicity s rizikem cirhózy či karcinomu jater. Dostoupí-li žloutenka typu B do chronického stádia, následuje několikaměsíční léčba antivirotiky s nejistým úspěchem.

Přenos žloutenky typu C 

– k přenosu dochází pohlavním stykem, kontaktem s infikovanou krví i kontaminovaných předmětů jako je jehla, holicí strojek či zubní kartáček

Léčba: Jaterní dieta je i v tomto případě nezbytná, po dobu aktivního onemocnění je doporučeno omezení fyzické námahy. Léčba trvá několik měsíců, po které jsou podávána antivirotika, avšak s nejistým úspěchem. Hrozí zde přechod do chronického stádia s rizikem cirhózy a karcinomu jater.

Jedna žloutenka, různé příznaky

Je zajímavé, že přestože se viry způsobující žloutenku typu A, B i C vyskytují celosvětově, každý typ onemocnění je jiný. Liší se od sebe nejen způsobem přenosu virů, příznaky, ale i průběhem či následky. Není tedy možné dopředu určit, jak by žloutenka probíhala u konkrétního jedince. V některých případech může mít infekční žloutenka mírný, až bezpříznakový průběh, v jiných může být toto onemocnění smrtelné. 

Významnou roli proto hraje prevence, jejíž nejspolehlivější podobou je očkování. Tím se však dá zatím přímo chránit jen proti žloutenkám typu A a B. Proti typu C očkování dosud neexistuje.

Žloutenka typu A:

Očkování proti žloutence typu A není součástí pravidelného očkování. Děti i dospělí tak mohou být vůči žloutence typu A vnímaví. Kompletní očkovací schéma se skládá ze dvou dávek, z nichž druhá se aplikuje šest až dvanáct měsíců po první. Ochrana nastupuje dva až čtyři týdny po první dávce a je dlouhodobá. 

Žloutenka typu B:

Od roku 2001 jsou v rámci pravidelného očkování proti žloutence typu B chráněny děti při narození a současně dosud neočkovaní dvanáctiletí adolescenti. Základní očkování dětí a dospělých tvoří celkem tři dávky monovalentní vakcíny.

Existuje i varianta, kdy se naočkují vakcíny proti typu A i B současně. Cena takové kombinované vakcíny proti žloutence typu A a B se pohybuje kolem 1 500 Kč.