Příliš mnoho syrové stravy škodí

Autor: SXC

Příznivci tepelně neupravovaných potravin tvrdí, že zpomalují stárnutí. Jenže studie ukazují i negativní účinky – ztrátu menstruace, narušení zubů, nedostatek vitamínů…

Jedním z módních trendů výživy je „živá“ neboli tepelně neupravovaná strava. Její zastánci si ji spojují se zdravím, přílivem energie a s obranou proti procesu stárnutí. Pokrmy, které jsou co nejblíže přírodě, pro nás údajně představují nejen tu nejzdravější, ale také nejpřirozenější potravu. Nakolik jsou tyto představy podložené fakty? Není to třeba tak, že za stoupající oblibou přírodní stravy stojí pouze náš intuitivní pocit, že naše zkažená civilizace kráčí špatným směrem, a proto se jí instinktivně snažíme uniknout návratem k „necivilizované“ stravě? Pocit třeba správný, ale jako argument pro výběr stravy poněkud nedostačující.

Živá neboli syrová strava (také living foods nebo raw food) označuje potravu neupravovanou tepelně ani chemicky. K této přírodní stravě patří především čerstvé ovoce, zelenina, různé ořechy apod.

Co říkají příznivci syrové stravy


Autor: SXC

Ti, kdo praktikují živou stravu (raw foodist), požívají z 75–100 % živou, nutričně bohatou, organickou, nevařenou a neupravovanou stravu (a pijí čistou, živou vodu). Blízko k nim mají vitariáni, kteří jedí výlučně stravu bez tepelné úpravy, nejčastěji ovoce.

Při takovém jídelníčku se náš vylučovací systém dokáže zbavit toxinů vzniklých při vaření. Pokud ale jíme více vařeného jídla, přijímáme kyselé toxiny rychleji, než je tělo dokáže eliminovat, čímž se narušuje jemně vyvážená kyselo-zásaditá rovnováha našeho těla. A to je hlavní příčinou naší nadměrné váhy a různých nemocí. (Zdroj: http://www.raw­foodlife.com/#ax­zz1Xr29V6Zl)

Jakákoliv tepelná úprava potravin údajně ničí výživové hodnoty jídla a mění jejich molekulární strukturu, takže se stávají méně hodnotnými, ba přímo toxickými. Pouze nevařené potraviny si zachovávají svou původní strukturu a složení, které zabezpečují rovnováhu mezi spoustou výživných látek.

Nezpracované ovoce a zelenina údajně obsahuje tu nejzdravější vodu, zatímco tepelná úprava denaturizuje bílkoviny, tuky se stávají karcinogenní, cukry se karamelizují a stávají těžko stravitelnými, volné radikály se uvolňují a těžko stravitelná potrava zanáší střevní trakt. Teplota ničí vitamíny a minerály. Důležitým argumentem mají být i enzymy, které našemu tělu umožňují vstřebávání živin; pouze čerstvé rostliny v sobě údajně obsahují takové množství i složení enzymů, které je potřeba k rozložení potravy. Při teplotě přesahující hranici 40–45 °C se převážná většina enzymů znehodnocuje.

Příznivci tepelně neupravovaných potravin tak podle svých slov upřednostňují živou stravu před mrtvou hmotou. „Živé“ rostlinné enzymy se v našem těle údajně přeměňují na čistou energii. Tělo tak dostává víc, nasazuje vyšší rychlostní stupeň, a dokáže lépe odrážet nemoci, lépe opravovat své buňky a spalovat tuk.

Lidé, kteří léta jedí syrovou stravu, údajně vypadají bez ohledu na svůj věk plní života a mladě, někdy až v neuvěřitelné míře. Tvrdí, že jíst syrovou stravu ve skutečnosti znamená zpomalovat procesy stárnutí.

Co říkají studie

Vědecká literatura, která popisuje zdravotní a výživové aspekty syrové neboli živé stravy, má dosud omezený rozsah. Mezi lety 1994–2004 se uskutečnilo přinejmenším 24 případových a 5 skupinových studií, které měly prozkoumat souvislost mezi konzumací syrové a vařené zeleniny a rizikem vzniku rakoviny. Většina z nich odhalila nepřímou souvislost mezi vznikem rakoviny a syrovou i vařenou zeleninovou stravou. Některé studie naznačují nepříznivé zdravotní následky syrové veganské stravy. Studie z roku 2005 ukázala, že syrová veganská strava souvisí s nižší hustotou kostí. Jiný výzkum veganské stravy odhalil u žen podváhu a amenorrhoeu (chybějící menstruaci). Jiný výzkum zase odhalil zvýšené riziko narušení zubů u syrové veganské stravy.

Další lékařské výzkumy syrové stravy poukázaly na některé pozitivní i negativní následky. K příznivým patří např. prospěšný LDL cholesterol, betakaroteny, snížení obezity a hypertenze, snížení rizika rakoviny prsou. K negativním se řadí mimo jiné nedostatek vitamínu B12, zvýšená hladina homocysteinu v krvi (následkem nedostatku vitamínů B). (Zdroj: Wikipedia – AJ)

Chybějící vitamíny a ztráta měsíčků


Autor: SXC

Studie, která shromažďovala údaje od lidí konzumujících syrovou veganskou stravu, zjistila, že 30 % žen mladších 45 let trpělo částečnou nebo úplnou amenorrhoeou, a že „jedinci, kteří jedli značné množství syrové stravy (> 90 %), byli postiženi častěji než umírnění příznivci živé stravy.“ Studie dospěla k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že mnoho konzumentů syrové stravy trpělo podváhou a vykazovalo amenorrhoeu, „velmi přísnou dietu spočívající v syrové stravě nelze z dlouhodobého hlediska doporučit.“

„Byl jsem na 100% syrové stravě několik let. Když začínáte se 100 % na syrovo, často zde nakrátko dochází ke značnému zlepšení fyzického zdraví. Ale při dlouhém období se běžně vyskytují problémy (ověřeno mou zkušeností a pozorováním),“ sděluje jeden bývalý raw-foodist.

K nepříznivým závěrům dospěl i profesor Claus Leitzmann z univerzity v Giessenu: každá třetí mladá žena, která se stravuje syrovou a vegetariánskou stravou, přestane mít měsíčky. Kolik z těchto žen s nepravidelnou menstruací trpí rovněž neplodností?

Dr. Joel Fuhrman, autor Disease-Proof your Child, říká, že syrová veganská strava může pro dítě, které vyrůstá na výlučně veganské stravě, obsahovat málo vitamínu B12, vitamínu D a kalorií. Přesto si tento výživový poradce stojí za tím, že 80 % naší stravy by mělo být syrové, sestávající ze zeleniny, a že více než 10% obsah živočišné produkce v našem jídle zvyšuje riziko nemocí.

Krvavé steaky a syrové mléko

Badatelé z National Cancer Institute zjistili, že lidé, kteří požívali hovězí steaky krvavé nebo málo propečené, měli o jednu třetinu nižší riziko rakoviny žaludku než ti, kdo jedli hovězí dobře propečené.

Jiná studie ukázala, že pasterizované nebo homogenizované/pas­terizované mléko může mít zvýšenou schopnost vyvolávat alergické reakce u pacientů alergických na mléko. Zpochybnit můžeme i názor, který vyzdvihuje přednosti syrového mléka. Podle FDA (U.S. Food and Drug Administration) ale blahodárné zdravotní účinky syrového mléka neexistují. „Zažívací trakt lidí nevstřebává malé množství protilátek v mléku,“ říká Barbara Ingham, Ph.D. „Nemáme žádný vědecký důkaz, že syrové mléko obsahuje faktor proti artritidě nebo že zvyšuje odolnost proti jiným chorobám.“

Mýty o čerstvé stravě

Jíme-li stravu s nedotčenými enzymy, údajně tím usnadňujeme práci tělu, které nemusí vydávat svou vlastní energii na trávení. Proč se obvykle při přechodu na čistě rostlinnou stravu necítíme dobře? Proč nám rostlinné enzymy nepomáhají jídlo lépe vstřebat? Dennis Miller, profesor potravinářské vědy na Cornell University, na to odpovídá: „Enzymy jsou citlivé na teplo,“ potvrzuje, co říkají raw-foodisté. „Ale otázkou je, přinášejí-li nám tyto enzymy nějaký užitek v oblasti zdraví nebo výživy. Existuje málo výzkumů, pokud vůbec nějaké, které by to potvrdily.“ Miller říká, že neexistuje důkaz, že by konzumace rostlinných enzymů zastavila jejich vytváření ve slinivce břišní nebo ve střevech. „Je zde taková možnost, ale mně se zdá pravděpodobnost, že by toto bylo důležité nebo významné, dost malá,“ říká profesor.

Jiný, nebezpečnější mýtus tvrdí, že všechny problémy, které zakoušíte na syrové stravě, lze přičíst následkům detoxu a v těle uskladněným jedům. Pokud jsou vaše potíže způsobeny vedlejšími účinky detoxikace, pak byste se měli časem, když se jedy odbourají, cítit lépe. Pokud se tak nestane, pak vaše potíže spočívají v nějaké poruše! Máte-li nějakou vážnější chorobu, nezaměňujte ji s následkem detoxu a raději konzultujte odborníka.

Vařené občas zdravější než syrové

Profesor antropologie Richard Wrangham naznačuje, že pojídání vařeného jídla je pro lidský zažívací systém „přirozenější“. Domnívá se totiž, že se zažívací systém lidí mohl vyvíjet tak, aby zpracovával vařená jídla. Většina jiných antropologů s ním ale nesouhlasí.

Německý odborník na výživu Udo Pollmer ukazuje na jeden dobrý důvod, proč je rostlinná strava často fermentována nebo vydatně vařena. Obojí ničí nežádoucí sekundární rostlinné látky. Tyto látky nepředstavují bez rozdílu „čisté zdraví“, nýbrž mají rozmanité úkoly, které se zdravou výživou nijak nesouvisejí. Patří k nim i obranná funkce. Fermentace uvolňuje škodlivé látky, kterými se rostlina brání proti červům, myším nebo vegetariánům. Proto jsou zeleninové guláše stravitelnější než zeleninové mísy ze syrové zeleniny. Sekundární rostlinné látky jsou také důvodem, proč nemůže být např. pozitivních účinků pití vína dosaženo přímou spotřebou hroznů, proč je žitný chléb stravitelnější než žitné vločky v müsli. A proč Asijci své sójové boby tak nákladně zpracovávají a fermentují.

Aby mohlo plně čerpat užitek, používá lidstvo již zhruba tisíce let při přípravě svých pokrmů naprosto cílevědomě zahřívání a fermentaci. Mnohé tradiční přípravy pokrmů se dávno na rozdíl od přehnané syrové stravy osvědčily.

Udo Pollmer radí: „Nejezte nic, co vám podle vašich zkušeností nesvědčí – i když je to údajně zdravé. Tak jako neexistuje žádná "zdravá“ velikost bot, neexistuje ani výživa, která by byla pro všechny lidi stejně vhodná." 

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 5. 2016 11:12