Přijmou prodejci pesticidů kodex jako farmaceuti?

Existuje nepřeberné množství mezinárodních dnů něčeho. Některé jsou všeobecně známé (žen, dětí,…), jiné méně. Mezi ty druhé určitě patří 3. prosinec coby Mezinárodní den bez pesticidů.

Vyhlašuje jej organizace Pesticide Action Network (PAN) jako připomínku katastrofy, která se stala v noci na 3. prosince 1984 v továrně na pesticidy v indickém Bhópálu ve státě Madjhapradéš. Tehdy uniklo do ovzduší zhruba 40 tun methylisokyanátu a dalších jedovatých plynů. Téměř okamžitě bylo usmrceno osm tisíc místních obyvatel. Zdroje uvádějí, že později zemřelo dalších 25 tisíc lidí, celkem jich bylo zasaženo přes půl milionu.

Pesticidy mají karcinogenní účinky

Pesticidy, především jejich používání, jsou hojně diskutovanou otázkou i dnes. Světová zdravotnická organizace (WHO) letos zveřejnila studie prokazující karcinogenní účinky běžně užívaných přípravků na ochranu rostlin (WHO – IARC Monographs Volume 112: evaluation of five organophosphate insecticides and herbicides) a Evropská unie již v roce 2009 přijala směrnici pro dosažení udržitelného užívání těchto látek.

Například Francie v souladu s touto směrnicí zakázala užívání pesticidů na veřejných prostranstvích od roku 2020 a od roku 2022 pak neprofesionálním uživatelům zakázala i jejich pouhé držení, za které může hrozit pokuta až 30 tisíc EUR, půlroční vězení či kombinace obojího!

Zodpovědné úřady v České republice však na dosavadní praxi ohrožující zdraví lidí i zvířat nic nemění.

Pesticidy v ČR: spotřebu nesnížíme

V září 2012 přijala vláda ČR usnesení o dokumentu s názvem Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v ČR (NAP). Již v úvodu jeho propagační brožury se však praví: „Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v ČR je soubor opatření, kterým je v České republice realizován program snížení nepříznivého vlivu přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí a životní prostředí. Obsahově se tedy jedná nikoliv primárně o snížení používání pesticidů, ale o snížení nepříznivého vlivu při jejich používání.“ 

To koneckonců na několika konferencích zaměřených na pesticidy a jejich používání (včetně té poslední, pořádané senátním Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu ve spolupráci s Asociací pro bezpečné potraviny, z. s.) ve svých přednáškách potvrdil i Michal Hnízdil z oddělení polních plodin ministerstva zemědělství.

Volně by se to dalo přeložit jako: úředník Hnízdil si vlastně postěžoval, že zatímco on navrhoval „snížení nepříznivého vlivu pesticidů“, nějaká nekompetentní vláda mu název změnila na „snížení používání pesticidů“. Proto se vlastně asi ani nelze divit, že s výjimkou drobných poklesů způsobených příznivým počasím dlouhodobě spotřeba chemických pesticidů setrvale rostla. Jako příklad lze uvést chemické fungicidy, kdy v době pětiletého přípravného období od roku 2009 do konce roku 2013 došlo k nárůstu spotřeby o 39 %!

Nekalé obchodní praktiky prodejců pesticidů

Problematice užívání pesticidů a jejich dopadů na lidské zdraví se dlouhodobě věnuje Asociace pro bezpečné potraviny, z. s. (APBP). Od roku 2010 sleduje také proces implementace unijní legislativy do českého právního řádu. „Třebaže do litery zákona o rostlinolékařské péči bylo její včlenění provedeno bezchybně, dle na něj navazujících vyhlášek a směrnic se zdá, že Ministerstvo zemědělství i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zájem o snižování používání pesticidů či nahrazovaní chemických prostředků jinými neškodlivými přírodními látkami ve skutečnosti neprosazují,“ uvedl předseda asociace David Palán.

Podle něj to může souviset se snahou chemických firem udržet objem prodeje pesticidů bez ohledu na legislativu a zdravotní dopady jejich užívání, přičemž k tomu velmi často používají nekalé obchodní praktiky, obdobně jako jejich sesterské farmaceutické firmy. „Z toho důvodu asociace vyzývá výrobce chemických látek na ochranu rostlin, aby se zavázali regulovat prodej etickým kodexem, který připravujeme,“ doplnil David Palán.

Farmaceutické firmy kodexy mají (viz Uplácení lékařů je zcela nepřípustné, říká ředitel farmaceutické asociace), ale o jejich dodržování si nejspíš málokdo dělá nějaké iluze. Nicméně v případě výrobců a prodejců pesticidů nezbývá, než asociaci poděkovat za první krok. Byť cesta bude jistě ještě dlouhá. A v případě širokého konsensu a přijetí podobného kodexu by se farmáři nezaslepení „výhodnými nabídkami a akčními cenami“ (případně poukázkami na zboží, naftu nebo zahraniční školení třeba ve Finsku na rybách) od chemických koncernů mohli snáze přiklonit k přírodě a zdraví šetrnějším způsobům ochrany rostlin.