Přeleželá ruka chce teplou vodu

Autor: Isifa.cz

Znáte to, spíte a najednou vás vzbudí necitlivost ruky nebo nohy. Říká se, že jsme si ji přeleželi, jak je to ale ve skutečnosti? A jak co nejrycheji bezvládnou končetinu „oživit“?

Není to dvakrát příjemné probuzení, s necitlivou končetinou, se kterou nejde hnout. Lidově tomu říkáme, že nám nohy nebo ruce usnuly, umřely, případně, že v nich běhají mravenci. Kde se tam ale vezmou a co se s končetinami vlastně stane, že nám dočasně vypoví službu? Není to náhodou červená na semaforu zdraví? Odpoví nám Pavel Bočan, neurolog z Polikliniky Budějovická, který navíc poradí, jak se nepříjemného pocitu co nejrychleji zbavit.

Když je nerv bez krve a kyslíku

Kdo z nás se někdy nebouchl do brňavky nebo si nepřeseděl nohu, kdo z nás nezná ten pocit bezvládného těla… K tzv. parestezii dochází hlavně na základě nedostatečného zásobení krví a kyslíkem tkání nebo nervů.

Parestezie

  • porucha projevující se jako brnění, mravenčení, svrbění apod.
  • vzniká při některých poškozeních nervů, neuropatiích, např. při cukrovce
  • běžně pak při tzv. „přesezení“ končetiny

Velký lékařský slovník

Nedokrvenost nastupuje u nervů během několika hodin až dnů, při tlaku na cévy začnou obtíže již během několika minut. Brnění horních končetin pak může vznikat na podkladě poškození nervu. „Periferní nervy jsou složeny z výběžků (axonů) nervových buněk, které mají funkci hybnou nebo vedou citlivost. Na povrchu jsou chráněny pevným vazivovým obalem, tzv. perineuriem. Nerv, který má hodně axonů a méně vaziva, je méně odolný na vnější tlak. Při zvýšeném a trvalém tlaku na nerv dochází k poruchám prokrvení a zásobení živinami, hlavně glukózou,“ říká Pavel Bočan.

Při nejlehčím postižení nervu vzniká tzv. neurapraxie, kdy nedochází k poruchám struktury a nerv se tak vrátí do původního stavu za dva až dvanáct týdnů. „Větší postižení nervu, tzv. axonotmeza, představuje již narušení nervu, při němž dochází od místa porušení směrem do periferie k těžkým změnám. Úprava vedení nervem je přibližně jeden milimetr za den, to znamená, že úprava nervových vláken, která jsou dlouhá např. deset centimetrů, trvá až sto dní,“ vysvětluje neurolog.

Přeležená ruka potřebuje teplou vodu

Vzpomínám, jak jsem v útlém věku po nocích rozsvěcela lampičku a kontrolovala kompletnost údů při brnění. Coby starší, kdy už jsem věděla, že necitlivost obvykle brzy odezní, jsem na necitlivou nohu i stoupla. Pěkně trhlý nápad. Doslova. Spadla jsem jak hruška a uháněla na pohotovost. Přetrhané vazy byly na dlouho připomenutím mé bláhovosti. Na druhou stranu jsem měla ale docela štěstí, toto brnění bylo jen důsledkem zúžení cévy na základě tlaku, kdy jsem seděla s nohou přes nohu. Jedná se o nejčastější příčinu brnění, která ale obvykle rychle ustupuje.

Jenže existují i případy, kdy noha brní následkem uzávěru cévy trombem nebo se jedná o stlačení nervu v zápěstí v důsledku syndromu karpálního tunelu. Zpozornět byste tak měli, pokud vás končetina brní déle než obvyklých pár minut. Většinou ale stačí teplá voda a trocha potřepání. „Svěste ruku, protřepejte a aktivně i pasivně s ní v teplé vodě pohybujte. Pokud dojde ke změně barvy a poruše hybnosti končetiny a stav se nelepší, je nutné vyhledat lékaře,“ radí Pavel Bočan.

Není žádnou hanbou vydat se k lékaři s mravenčením v noze. Vypadá to jako malichernost, se kterou si velcí kluci a holky umí poradit, ale vězte, že jednou návštěvou můžete předejít i nejhoršímu. I obyčejné brnění může být totiž předzvěstí závažných onemocnění. „Nejčastěji jde o vertebrogenní onemocnění krční páteře, cévní změny včetně mozkové příhody, úžinové syndromy, např. karpální tunel, krční žebro, scalenový syndrom – tedy tlak v okolí klíční kosti při frakturách a tlaku na nervový brachiální plexus, záněty periferních nervů na podkladě infekce či toxických poruch – tzv. polyneuropathie,“ jmenuje celou řadu onemocnění neurolog.

Brnění se obvykle neoperuje

Pokud jsou vaše končetiny bezvládné často, vydejte se k lékaři. „V ordinaci se pacienta zeptáme na obtíže, jestli se léčí na některé vážnější nemoci a jaké bere léky. Po neurologickém vyšetření, pokud vznikne podezření na postižení periferního nervu, doplňujme EMG vyšetření a rentgenem. V případě, že by vzniklo podezření na postižení mozkové cévy, následuje zobrazovací vyšetření mozku a cév,“ popisuje lékař postup.

Parestezie se obvykle léčí medikamentózně, u vertebrogenních syndromů je vhodná rehabilitace. „Chirurgický zákrok by připadal v úvahu při větším postižení, kdy vedle parestézií jsou i poruchy hybnosti, například výhřez ploténky, při uzávěru velké cévy, kdy je nutno vyloučit mozkový nádor atd.,“ řekl nám Pavel Bočan.

Zasílat nově přidané názory e-mailem