Přechod u žen: musíme tam všechny

Klimakterium probíhá u každé ženy jinak, ale jasné je, že menopauza žádnou nemine. Možná jsme rády, že končí menstruace, ale přicházejí jiné potíže. Jaké jsou a co s nimi můžeme dělat?

Přestože žijeme déle a jinak (za posledních sto let se průměrné dožití ženy prodloužilo o více než třetinu), na době, kdy začneme jako ženy stárnout, se nic nezměnilo. Funkce vaječníků a schopnost otěhotnět vyhasíná stále kolem padesátky. Tento fakt neovlivníme, ale můžeme se pokusit alespoň trochu ovlivnit, jaké ono stárnutí bude.

V rámci seriálu o klimakteriu jsme zmapovali nejčastější dotazy týkající se období přechodu ženy a způsobů, jak s ním naložit.

Je klimakterium, menopauza a přechod to samé?

Jde obecně o období v životě ženy, kdy vyhasíná funkce vaječníků (nebo jsou odstraněny operačně), ztrácí se menstruace a s ní plodnost ženy. Klimakterium označuje období přechodu mezi plodným věkem a seniem, stářím. Klimakterium, přechod začíná obvykle zhruba rok před menopauzou a již toto období mohou provázet obtíže. Menopauza je někdy chápána jako synonymum klimakteria, přesně vzato je menopauza poslední menstruační krvácení.

Můžu v klimakteriu otěhotnět?

Šance na přirozené otěhotnění během přechodu rychle klesá, stejně jako riziko nechtěného otěhotnění. K ochraně před otěhotněním lze využít téměř všech standardních možností antikoncepce, nevhodná je metoda neplodných dnů vzhledem k nepravidelné menstruaci v období přechodu.

Po menopauze již žena ztrácí plodnost a schopnost otěhotnět přirozenou cestou. Umělé oplodnění teoreticky někdy možné je a jsou známy podobné případy.

Kdy začíná menopauza a klimakterium?

Průměrný věk menopauzy je 49–51 let. Období přechodu probíhá obvykle mezi 45. a 60. rokem věku. Výjimečně, v jednom procentu případů, dochází k nástupu klimakteria a vyhasnutí funkce vaječníků již před 40. rokem, v tom případě je určitě vhodné vyhledat lékaře, protože ženy s tzv. předčasným ovariálním selháním mají četné zdravotní problémy, vyšší riziko různých onemocnění i úmrtnost.

Jaké jsou příznaky klimakteria?

Postupná ztráta pravidelné menstruace. U všech žen nastávají změny v pravidelnosti menstruačního cyklu. Části žen se cyklus zkracuje a krvácení sílí, u části se prodlužuje interval mezi jednotlivými menstruacemi, až nakonec u obou skupin žen menstruace vymizí. Zhruba třetina žen má to štěstí, že to je jediná změna tohoto období, zbytek v různé míře pocítí příznaky tzv. klimakterického syndromu.

A typické potíže přechodu?

Zhruba u sedmdesáti procent žen je přechod spojen s problémy, které se označují jako akutní klimakterický syndrom. Jsou to zejména návaly horka a pocení.

Spíše plíživě se mohou rozvíjet dlouhodobé potíže spojené s chronickým klimakterickým syndromem, jež vedou k závažným onemocněním.

Akutní klimakterický syndrom

  • návaly horka, pocení (denní i noční), bušení srdce
  • psychické potíže – nespavost, plačtivost, podrážděnost, úzkost, ztráta libida (sexuální touhy), změny nálady a sebevědomí, snížená rozhodnost a schopnost koncentrace, deprese

Chronický klimakterický syndrom

  • porucha růstu sliznice pochvy a močových cest
  • osteoporóza (řídnutí kostí)
  • ateroskleróza (kornatění tepen)
  • rozvoj neurodegenerativních onemocnění (stařecká demence, Alzheimer, Parkinson, degenerace sítnice)

Jak dlouho to trvá?

Vše je individuální, záleží na typu obtíží, typu léčby, životním stylu apod. Akutní potíže, například typické návaly, u většiny žen vymizí v průběhu prvních třech až pěti let, nicméně část žen má tyto potíže až do velmi vysokého věku. Může je pociťovat i více než dvacet let po přechodu. Také projevy chronického klimakterického syndromu mohou zasáhnout až ve stáří.

Co pomůže při přechodu?

Akutní potíže klimakterického syndromu se podaří až dvěma třetinám žen odbourat. Zásadní je prevence (včetně preventivních prohlídek a screeningů) a životní styl. Pomáhá zvýšená pohybová aktivita (dobrá je i obyčejná rychlá chůze), udržování tělesné hmotnosti, základem je zdravá výživa, přiměřený příjem kalorií a pitný režim. Omezení kávy, alkoholu, kořeněných jídel a samozřejmě kouření. Lékaři doporučují také cvičení taiči, čchi-kung, jógu (existuje i speciální hormonální jóga) či meditace. A být „v pohodě“.

Kdy vyhledat lékaře?

Ani léčba akutních příznaků se někdy neobejde bez léků, obraťte se na odborníky, pokud přechod negativně zasahuje do vašeho života a jeho kvalita klesá. Vnímání symptomů je individuální, existují různé testy k ověření míry intenzity.

Vyhledejte lékaře, pokud máte jakýkoli z projevů nedostatečného růstu sliznice – poševní atrofie (suchost, svědění, pálení, bolesti v pochvě, bolestivý styk, špinění či krvácení po styku), při předčasném nástupu přechodu či dalších intenzivních potížích.

Lékař vám může pomoci určit příčinu problémů a najít vhodnou léčbu. Příznaky spojené s klimakteriem se řeší zejména pomocí hormonální terapie, která je také vhodnou prevencí osteoporózy a udržení funkce sliznic močového a pohlavního ústrojí. Používá se také nízkodávkovaná hormonální antikoncepce, lokální estrogenní léčba i nehormonální farmakologie. Lékař rovněž může indikovat lázeňskou léčbu.

Co když chci přírodní léčbu klimakteria?

Ne každá žena chce užívat hormony a ne vždy je to nutné či vhodné („Organismus si sám říká o to, co potřebuje. Potížemi si říká o substituci,“ říká v rozhovoru gynekolog Tomáš Fait, „ale kde nemusím, tam neléčím.“). Základem nehormonální léčby je již zmíněný životní styl, pohybová aktivita a fytopreparáty (bylinné přípravky). Ty jsou založeny na extraktech z jetele, ploštičníku, lnu a zejména sóji. Dle odborníků je účinnější sója fermentovaná.

Pod vedením odborníků nabízí možnost pomoci alternativní medicína, ať již tradiční čínská medicína, ájurvéda, tradiční japonská medicína kampó či homeopatie.

Použité zdroje: doc. Tomáš Fait: Přechodem bez obav; Přechod, menopauza; Klimakterium – léčit nebo neléčit? Péče o ženu v klimakteriu