Pozor! Je tu nové letní nebezpečí - svrab

Tuto nemoc zná většina lidí jen ze školní učebnice nebo ze starých románů, takže ji často považujeme za dávno vymýcenou. Jenže to je omyl. Svrabem se můžete nakazit snadno i dnes a je to velmi nepříjemná nemoc. Právě teď plní ordinace kožních lékařů desítky lidí, kterým lékař oznámil: máte svrab.

Onemocnět svrabem se totiž dá velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a hygiena není na nejvyšší úrovni. Letos v létě navíc hrozí nebezpečí nákazy více než jindy.

Z lišky na psa, ze psa na člověka

liška svrab prašivina

V lesích v okolí Žďáru nad Sázavou se totiž přemnožily lišky nakažené svrabem. A to přímo poblíž turisticky hojně navštěvované památky UNESCO, Santiniho kostela. Myslivci se sice snaží nakažená zvířata odstřelit a zlikvidovat (nemocné lišky totiž stejně dřív nebo později na nemoc uhynou), ale potíž je, že lišky se podle jednatele tamního mysliveckého sdružení Oldřicha Sedláře pohybují příliš blízko lidem. Není problém je zahlédnout, zrovna dnes ráno jsem viděl další nakaženou lišku. Poznají se snadno – mají olysalý ocas a vypadanou, respektive vykousanou srst. Problém je, že jde taky o pejskařskou zónu, kam chodí lidé venčit psy a přenos svrabu z lišky na psa a poté na jeho pána, respektive děti, které si se psem hrají, může pak být velmi rychlý, varuje myslivec.

Sám teď řeší, jestli už nemoc také nechytil. Likvidoval jsem první nemocnou lišku, a i když jsem ji bral do igelitu, tak člověk nikdy neví. Teď mám na ruce příznaky, které onemocnění odpovídají, tak uvidím, říká myslivec. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky, a hlavně velké svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit – mikroskopický červ zákožka svrabová, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.

Anketa

Setkali jste se už osobně nebo ve svém okolí se svrabem?

V tomto pozdějším stadiu se dá nemoc snadno poznat právě podle chodbiček v pokožce. Parazit si nejčastěji vybírá místa jako je jemná kůže mezi prsty na rukou a nohou, podkolenní jamky, loketní jamky, či podbřišek a genitálie. U dětí i dlaně. U citlivých jedinců může způsobit zduření lymfatických uzlin a alergickou reakci.

Léčba je nepříjemná

svrab vyrážka kůže ruka

Naštěstí se dá dobře mastmi a dezinfekcí vyléčit, jen je to pro pacienta nepříjemné a zdlouhavé, říká přednosta kožní kliniky Fakultní nemocnice na Vinohradech Petr Arenberger. Zvířecí svrab se naštěstí člověka nedrží dlouho, dodává lékař. V každé případě by podle něj měl každý se svědící zarudlou kůží vyrazit k lékaři, protože když se svrab neléčí, přechází do formy, která je vysoce nakažlivá a může způsobit epidemii. Stává se to nejčastěji, když do nemocnice přijde velmi zanedbaný bezdomovec. Pak se snadno mohou nakazit i jinak čistotní pacienti, kteří tam v tu dobu leží, vysvětluje kožní lékař.

Léčba se skládá ze dvou částí. Jednak z mastí, které svrab zahubí. Problém je, že je nutné, aby se pacient natíral od krku až po palce u nohou a nevynechal jediné místo na těle, protože tam může parazit dál přežívat.  Pacient se navíc nesmí mýt. Stejně důležitá je desinfekce bytu. Veškeré ložní prádlo, povlaky, ale i ručníky a spodní prádlo je nutné vyvařit nebo alespoň vyprané na vysoký stupeň důkladně přežehlit rozpálenou žehličkou. Svrab nesnáší vysoké teploty, sucho a slunce. Postele se musí vydesinfikovat a matrace nechat proschnout na slunci alespoň dva dny. Dva dny totiž dokáže svrab přežít mimo tělo hostitele, tedy zvířete či člověka. A po týdnu je nutné vše opakovat. Podle Světové zdravotnické organizace ročně onemocní v Evropě svrabem ročně přes čtvrt milionu lidí. U nás jde o několik stovek případů.

Jak se nákaze vyhnout?

svrab vyrážka kůže

V prvé řadě si dobře vybírat, v jaké ubytovně člověk stráví noc. A zkontrolovat, zda je postel čistě povlečená. Letos v létě je také nutné dobře kontrolovat zvířata, zda si svrab odněkud nepřinesla.

Nakažené lišky se nepohybují jen v našem okrese, svrab se přes zvířata snadno roznese do dalších okresů, už teď máme poznatky, že nemocné lišky viděli i jinde, varuje myslivec Oldřich Sedlář. Podle něj pak stačí, aby pes při venčení ucítil lišku a otřel se stejně jako liška před ním o stejný kmen stromu. Nákaza se tím rozšíří i do domácnosti. Je nutné hlídat, zda psovi nevypadává srst, zvířata si od svědění ulevují tím, že si ji sami vykousávají. Od toho se také nemoci u zvířat říká prašivina. Snaží se také drbat o všechno, co vidí. Nejčastěji pelichají na ocase či na břiše, popisuje. Při sebemenším podezření že něco není v pořádku, vezměte zvíře k veterináři. Existují masti a léky, které jej svrabu zbaví. V každém případě to pro majitele psa se svrabem znamená desinfikovat celou domácnost a zvýšeně pak dodržovat hygienu, radí myslivec.

Nebezpečí nákazy letos pomine až ve chvíli, kdy z polí zmizí obilí a vzrostlá tráva. Na to myslivci čekají. Lišky totiž poté vyrazí na pole lovit a myslivci nakažené kusy snáz poznají a odloví.

Foto: http://farm1.sta­tic.flickr.com, http://pictures­.doccheck.com, http://www.med­scape.com

Autorka je redaktorkou MF DNES

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 4. 2012 1:03