Potraviny nevhodné k prodeji smí jít na charitu. Řetězce to mají povinně

Novela zákona o potravinách umožní dávat na charitu jídlo, které není vhodné k prodeji. Podmínkou je, aby bylo bezpečné pro lidské zdraví. Vadou na kráse je pokuta, která z možnosti dělá povinnost pro velké prodejce. Obchodní řetězce přitom plýtvají potravinami ze všech nejméně.

Nově navrhované ustanovení v novele zákona o potravinách umožňuje charitativním organizacím získat potraviny zdarma. Jde o potraviny, které jsou zdravotně nezávadné, ale mají například deformované nebo chybně označované obaly. Je to samozřejmě krok správným směrem, který zapadá do již před časem nastartované finanční pomoci ministerstva zemědělství potravinovým bankám s cílem mimo jiné omezit plýtvání jídlem.

Svým způsobem jde i o příspěvek k šetření s vodou, což bylo i jedním z doprovodných témat nedávných oslav a akcí spojených se Světovým dnem vody (22. března). Jak totiž uvedlo loni analytické centrum Glopolis, voda obsažená v nespotřebovaném a vyhozeném jídle představuje celosvětově ročně dvě stě padesát krychlových kilometrů takzvané modré vody, což je objem, který by zaplnil tři Ženevská jezera.

Ministerstvo finančně podpoří jídlo pro lidi v nouzi

Důležité přitom je, že je legislativní rámec podpořen i finanční motivací. V rámci programu „Podpora činnosti potravinových bank“ zatím ministerstvo zemědělství vyčlenilo třicet milionů korun. Příjem žádostí o tuto podporu již běží, uzávěrka je 29. dubna letošního roku, takže je teoreticky ještě čas o potřebné finanční prostředky požádat.

Ty jsou podle dřívějšího sdělení ministerstva „určené humanitárním organizacím a charitám například na rekonstrukci a výstavbu skladů i na jejich provoz, včetně mezd pro zaměstnance. Podmínkou je, aby organizace poskytovaly zdarma jídlo lidem v hmotné nouzi. Na provoz mohou žadatelé dostat od ministerstva zemědělství státní příspěvek do výše půl milionu korun, na rekonstrukci a výstavbu skladů až do jednoho milionu korun,“ uvedlo v únoru letošního roku ministerstvo. Zmiňované žádosti o finanční podporu je možné směrovat na Státní zemědělský intervenční fond.

Brzda ve formě zdanění již neplatí

Další důležitou podmínkou pro poskytování neprodejných, ale jinak bezpečných potravin je nulové zdanění potravin poskytnutých potravinovým bankám – opatření, které platí od loňského roku. Předchozí daňové zatížení potravin na charitativní a humanitární účely bylo v praxi největší brzdou rozvoje potravinových bank a jejich činnosti u nás a tedy i brzdou v omezování plýtvání potravinami.

Více: Jak darovat potraviny a nezaplatit za to

I přesto byly ještě před přijetím tohoto daňového zvýhodnění darovaných potravin nejosvícenějšími subjekty nadnárodní maloobchodní sítě. V řetězci výroby, prodeje a spotřeby potravin podle statistik potravinami plýtvaly nejméně. Což je zřejmě dáno právě onou „nadnárodností“. V zahraničí byla legislativa omezující plýtvání před tou naší do letošního roku v předstihu.

Nedáš? Dostaneš! Pokutu až deset miliónů korun

Je tak poněkud nepochopitelné, že se právě těmto subjektům na základě pozměňovacího návrhu ve zmiňované novele dává do zákona povinnost poskytnout výše zmiňované potraviny charitativním organizacím pod pokutou až deset milionů korun (pozn. red. týká se prodejců s obchodní plochou větší než čtyři sta metrů čtverečních).

Takový návrh lze hodnotit jako ideový, politicky populistický a fakticky diskriminační, protože postihuje pouze jednu část vertikály výroby potravin, a to ještě tu, která s nimi podle statistik plýtvá nejméně. K podstatně většímu plýtvání totiž dochází u spotřebitelů, ale také při výrobě potravin. V celém spektru žádoucích aktivit s cílem omezit plýtvání potravinami jde tak o zbytečnou „vadu na kráse“, která může mít navíc dohru i u soudů.

Pokud se týká dalších souvislostí, pak lze ještě dodat, že aktivity vedoucí k omezení plýtvání jídlem jsou kromě již zmíněného příspěvku k omezení plýtvání vodou také příspěvkem ke snížení emisí oxidu uhličitého i příspěvkem k ochraně půdy. Podle centra Glopolis totiž zabírá vypěstované vyplýtvané jídlo celosvětově 1,4 miliardy hektarů půdy, což je téměř třicet procent veškeré světové zemědělské plochy. Uhlíková stopa vyprodukovaného a nespotřebovaného jídla se odhaduje na 3,3 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého, což řadí důsledky plýtvání jídlem na třetí místo zdrojů takzvané uhlíkové stopy. To je více, než kolik vyprodukovaly v roce 2012 Spojené státy nebo Čína.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 4. 2016 14:45