Potraviny na pranýři visí už rok. Nejhůř dopadla vína a uzeniny

Spotřebitelé si portál pranýřující nejhorší potraviny v ČR oblíbili, mezi odborníky budí rozpaky. Nejvíc v žaludku leží výrobcům a prodejcům potravin. Vyhrožují tvůrcům desítkami žalob.

Přesně před rokem spustila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) web trefně nazvaný Potraviny na pranýři. „Naprosto nečekaný byl zájem a kladné reakce spotřebitelů. Pamatuji si na situaci z loňského 10. července, kdy po spuštění webu jej během první půlhodiny navštívilo okolo 25 000 lidí. Web nejenže při této návštěvě nespadl, ale od té doby poskytuje pravidelně pro spotřebitele podstatné informace,“ vzpomíná na první den provozu Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI a jeden z autorů projektu.

Server Vitalia.cz již po půl roce činnosti připravil rekapitulaci dosavadních nálezů SZPI, v němž zmapoval výsledky jednotlivých významných obchodníků i Nejhorší potraviny roku 2012. Nyní jsme se podívali na to, jak se situace změnila během dalšího půl roku a jak server hodnotí jeho autoři a odborníci.

Galerie: Nálezy SZPI opět stojí za to:

Připomínáme, že na pranýři se ocitají následující potraviny:

Nejakostní
Jde o potraviny, které nedodržely předepsané složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny.

Falšované
falšování potravin se hovoří tehdy, pokud je zákazník při nákupu potraviny uváděn v omyl. Například tím, že jsou mu záměrně zamlčeny důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu. Zde se pak jedná o protiprávní jednání, které je z pohledu SZPI mnohem závažnější než případy nedodržení jakosti potravin.

Nebezpečné
Bezpečné potraviny jsou takové, u kterých není překročen hygienický limit cizorodých látek, nejsou v nich použita nedovolená množství aditiv (tzv. éček) a jsou u nich dodrženy mikrobiologické požadavky stanovené právními předpisy. Bezpečnost potravin může být také ohrožena přítomností cizorodých předmětů v potravinách, jakými jsou např. písek, skořápky, střípky skla ap.

Na serveru Potraviny na pranýři jsou zveřejňovány již uzavřené případy, proto mimo jiné dochází k poklesu záznamů oproti prvnímu půlroku provozu, kdy se na webu objevily prohřešky „nashromážděné“ za předcházející delší časový úsek (viz porovnání nálezů za šest měsíců v roce 2012 a 2013 v galerii).

„Určitým problémem Potravin na pranýři je časová prodleva mezi zjištěním nedostatků a jejich prezentací na webu – v době, kdy se na webu údaje o nekvalitních či rizikových potravinách objeví, obvykle již reálná situace v maloobchodu neodpovídá zveřejněné skutečnosti,“ komentuje agrární analytik Petr Havel. Jak jsme si ověřili, zákazníci často netuší, že výrobek, který již visí „na pranýři“, by už vlastně v obchodě najít neměli (resp. danou problematickou šarži).

Kdo za to může? Výrobce, nebo obchodník?

Dalším mínusem zkreslujícím jakákoli vyhodnocení je fakt, že na serveru jsou zveřejňovány pouze negativní výsledky, nikoli celkový počet kontrol u jednotlivých obchodníků. Ostatně SZPI ani kontroly neprovádí rovnoměrně, ale zaměřuje se na problematická místa. Častou a celkem oprávněnou výhradou prodejců potravin je pak skutečnost, že více jsou vidět oni, a nikoli výrobce, přitom za závadnost potraviny může někdy právě on.

„V některých případech není pro koncového zákazníka snadné určit, zda se jedná o pochybení prodejce či výrobce,“ hodnotí server Potraviny na pranýři Jiří Málek, jeden ze zakladatelů společnosti Náš Grunt, která se zaměřuje na prodej tradičních českých potravin, především od malých a středních tuzemských výrobců a farmářů.

Podobnou výhradu má i Petr Baudyš ze společnosti QSL, jež se věnuje kvalitě, bezpečnosti a legislativě potravin: „Web Potraviny na pranýři je moderní komunikační prostředek,který přehledně informuje spotřebitele o výskytu nejakostních, falšovaných a zdravotně závadných potravin. Kladné stránky má hlavně pro spotřebitele. Zveřejněním těchto potravin dochází jednak k ochraně spotřebitele a dále se rovněž tímto systémem vytváří trvalý tlak na výrobce a prodejce, aby zvyšovali kvalitu a úroveň potravin na trhu (žádný výrobce a prodejce nestojí o to, aby byl jeho výrobek uveden na pranýři),“ říká Petr Baudyš. „Jako spotřebitel si mohu přečíst, že např. bonbóny obsahovaly nepovolené barvivo, byl falšován med přídavkem cukru nebo byl v jahodovém džemu zjištěn menší podíl jahod, než měl být. Dozvím se, kdo to vyrobil, mám k dispozici fotky, šarži a mnoho jiných informací, takže to pro příště ovlivní můj výběr při nákupu. To, že budu vědět, kdo vyrobil nebo prodával nebezpečné nebo falšované potraviny, vidím jako pozitivum. Nelze se tvářit, že jsou na trhu jen bezpečné a kvalitní potraviny… tak to prostě není. Z pohledu občana, který si platí ze svých dani kontrolu potravin, jsem rád, že vidím transparentně, co kontroluje SZPI, která je tvůrcem daného serveru. Nicméně nedostatky dané komunikace na webu může vnímat výrobce či obchodník. Při posuzování nedostatků potravin uvedených na webu není vždy úplně jasné, za co může výrobce a za co prodejce. Plíseň na salámu nemusí být chybou výrobce, ale salám mohl být např. špatně skladován během přepravy nebo u distributora. Naopak v případě výskytu střepu v konzervě je jasné, že střep do nepoškozené konzervy obchodník jistě nedal.“

Více na ráně jsou samozřejmě také velcí obchodníci než malé prodejny. Protože kdybychom se dívali touto optikou, zcela namátkou takový Minh Thang Vu v Jirkově nasbíral stejně záseků jako kontrolované prodejny Sparu nebo jako Makro, JIP a Lidl dohromady, tedy sedm. Stačí k tomu jedna kontrola a škůdci zabydlení hned v několika krabicích s rýží.

Plošná degradace potravin, informace o kvalitních potravinách chybí

Nedávno spuštěný server dalšího státního orgánu, Státní veterinární správy (SVS), není zdaleka tak „sexy“ jako Potraviny na pranýři, ve srovnání vítězí snad právě jen v tom, že tu najdeme informace o všech kontrolách, tedy i těch, které dopadly dobře. Můžeme si tak udělat přeci jen pozitivnější obrázek kvality potravin u nás než z přehlídky závadných nálezů.

K tématu: Nový web veterinářů o kontrolách potravin začal debaklem

„Na portálu stále chybí informace o kvalitních potravinách jako protipól k potravinám nekvalitním, a další osvětové informace, které měly být původně součástí serveru,“ hodnotí Petr Havel. „Přestože se portál Potraviny na pranýři stal za rok své existence nejsledovanějším tuzemským portálem v oblasti údajů informujících spotřebitele o nekvalitních či rizikových potravinách, není podle mého názoru tento produkt stále dotažen do konečné ideální podoby.“

Nicméně web prošel za uplynulý rok několika zásadními vylepšeními, jak připomíná Jindřich Pokora ze SZPI: „Osobně jsem rád, že se podařilo spustit sekci informačních služeb, kde se snažíme občanům rozklíčovat složité potravinové právo. Spotřebitelé se zde setkají s popisem úskalí internetového prodeje.“

Nejhorší potraviny: víno a uzeniny

Každopádně je pro představu dobré zmapovat si ty špatné potraviny, tak, jak je odhalila SZPI. Opakují se totiž stejné prohřešky u stejného sortimentu, tak ať víme, na co si dát pozor.

Z tabulky v galerii jasně vyplývá, že největší problémy s bezpečností mají stále masné výrobky. Kontroloři našli v prodejní síti rovných padesát nebezpečných výrobků. Maso či uzeniny se jednoduše řečeno kazily, byť obvykle nebylo překročeno datum použitelnosti. V této kategorii padá někdy vina na výrobce (porušení technologických postupů ap.), jindy na prodejce (např. nedodržení vhodné teploty pro skladování). Každopádně se zdá, že kupovat u nás maso a uzeniny je poněkud riskantní záležitost.

Druhou komoditou, kde byste sázku na kvalitu snadno prohráli, jsou vína. Vedou žebříček celkového počtu nálezů, oproti masu jsou nejčastěji falšovaná a nejakostní.

Osvědčeným favoritem falšovaných potravin je již tradičně i med. Ve sklenicích s tímto označením se prodává všechno možné, jen ne čistý med.

Více k tématu: To je šlágr! Med z kukuřice a brambor

U letního zboží – zmrzlin a mražených krémů je pak typickým prohřeškem opětovné zmražení již rozteklé potraviny. Namísto zmrzliny pak kupujete krystalky ledu a hnusnou přemrzlou hmotu.

Spotřebitelé Potravinám na pranýři fandí. A žaloby se hromadí

Ať jsou výhrady vůči serveru jakékoli, nelze mu upřít popularitu mezi námi, spotřebiteli. Koncem loňského roku projekt získal cenu Křišťálová lupa v kategorii Veřejně prospěšná služba (více Konec světa už nastal. Křišťálovku vyhrál web státní organizace). „Že je forma, kterou použila SZPI, velmi účinná, svědčí jednak více než dva milióny přístupů na tyto stránky, okolo 200 miliónů odeslaných mailů s novinkami z webu a pohrůžky žalobou od několika desítek advokátních kanceláří zastupujících firmy, jejichž výrobky se na Potraviny na pranýři dostaly,“ komentuje s nadsázkou Jindřich Pokora. „Myslím si, že toho, co SZPI od webu Potraviny na pranýři očekávala, a to bylo změnit pozici občanů na maloobchodním trhu s potravinami, jsme se dočkali. Původní záměr byl zpřístupnit občanům informace o stavu potravin zjištěných úřední kontrolou v takovém formátu, aby mohli těmto skutečnostem přizpůsobit své nákupy, aby mohli nejakostní a falšované potraviny maloobchodníkům vracet a výrobkům firem, které opakovaně vyrábí nejakostní potraviny nebo které mají na falšování postavený svůj byznys, se obloukem vyhnuli. Je zarážející, že evropské potravinové právo deklaruje jako prvořadý cíl ochranu spotřebitele a jeho zájmů, ale na druhou stranu není evropský varovný systém RASFF pro veřejnost přístupný a spotřebitelům jsou z něj informace poskytovány v pro ně nevyužitelné formě.“

I Petr Baudyš ze společnosti QSL přidává srovnání se zahraničím: „Portál Potraviny na pranýři vyvolal v cizině velký zájem. Nedivím se. V České republice si můžeme téměř okamžitě přečíst na webu na jednom místě přehledně, co je v potravinách špatně. Na druhou stranu informace o nekvalitních potravinách nejsou pro zákazníky v Polsku ani v dalších zemích EU k dispozici v žádné dostupné formě, natož na veřejných webových stránkách.“ Teď jde jen o to, zda v nás tato možnost nevyvolává přehnaně negativní dojem.

Přes některé výhrady hodnotí projekt Potraviny na pranýři oslovení odborníci vesměs kladně. „Určitě přispěl a stále přispívá k obecné orientaci spotřebitele na jinak velmi rozsáhlém trhu potravin v ČR,“ shrnuje navzdory výtkám Petr Havel. „Portál Potraviny na pranýři je velmi dobrý komunikační prostředek, který jistě ocení spotřebitelé. Jedná se o moderní přístup ze strany státního orgánu SZPI . Český výrobce a obchodník však může být někdy z dané komunikace výsledků kontrol rozpačitý,“ uzavírá svůj komentář Petr Baudyš.

„Web vidím jako dobrý nástroj pro informování veřejnosti o bezpečnosti potravin,“ říká také Jiří Málek z Našeho Gruntu. „Považuji ho za jednu z úspěšnějších aktivit ministerstva zemědělství. Informace mají vysokou užitnou hodnotu pro koncového spotřebitele, proto je web hodně známý a využívaný. Osobně ho sleduji spíše namátkově. Snažím se vybírat kvalitnější potraviny a prověřené obchodníky. V síti našich prodejen pak sami provádíme průběžné kontroly, jak na prodejnách, tak u výrobců. Web ale určitě může pomoci spotřebitelům v orientaci a identifikaci dobrých výrobců a prodejců. Rezervy vidím v uživatelské přívětivosti webu a edukační části k jednotlivým rizikům.“

Pokud jde o „uživatelskou přívětivost“, svítá na lepší časy, alespoň podle Jindřicha Pokory: „Letos nás čeká spuštění aplikace pro mobilní telefony, a pokud se dočkáme na SZPI i nového informačního systému, pak se možná spotřebitelé dočkají i aplikace umožňující využití čárových kódů potravin. Nicméně úspěchem bude, pokud si na toto téma budeme psát také v roce 2017 a SZPI se nestane obětí dosavadního úspěchu,“ naráží zřejmě na nejasný vývoj ohledně plánovaného slučování SVS a SZPI do jedné dozorové instituce. Osud Potravin na pranýři je tak ve hvězdách, respektive v rukách xtého ministra zemědělství.

Více: Novela zákona o potravinách: Větší pokuty a větší písmena a …

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 7. 2013 13:57