Potraviny bez "éček"? Podle obalu možná ano, ale...

Bloumáte po obchodě a marně se snažíte najít potraviny, které éčka neobsahují? Máte problém se vyznat v malých písmenkách na obalech výrobků a nerozumíte jejich složení? Bojíte se, že nevědomky jíte něco škodlivého? Odhalila jsem pro vás nejčastější potravinářské podvody s éčky.

Čistě teoreticky by všechny potraviny, které jsou na našem trhu, měly být bezpečné. Spotřebitel by se po jejich konzumaci neměl osypat ani otrávit. Jenže to je jen teorie. Ve skutečnosti jíme potraviny, které mají s původními surovinami jen málo společného. Navíc kvalita, a tím logicky i vyšší cena, je pro nás skoro sprostým slovem. Český zákazník zkrátka šetří kde může a nebojí se kupovat ani jídlo, které připomíná amarouny. Hlavně, když bylo levné.

krize salam

Nízkých cen dosahují výrobci potravin velmi jednoduše. Původně poctivé produkty šidí, kde můžou. Zákazník si tak domů nese spíš chemický produkt než jídlo. Jenže mu to příliš nevadí. Za podezřele nízkými cenami se skrývají umělé náhražky. Ty sice nejsou vyloženě jedovaté, ale ani příliš zdraví prospěšné. V případě tzv. éček jde často o látky, které mohou vyvolávat různé alergie, ekzémy a jiné nepříjemnosti. Vůbec nejhůře působí éčka na děti, kterým mohou přinést nemalé zdravotní potíže.

Čtěte duel: Škodí „éčka“ v potravinách, nebo spíše pomáhají?

Zkoumáte složení?

Základním pravidlem při nákupu potravin by mělo být zkoumání jejich složení. Možná vám přijde padlé na hlavu číst podrobný obsah sýra, sušenek nebo třeba salámu, ale právě takto se dozvíte, co si vlastně kupujete. Každý balený potravinářský výrobek musí na svém obalu obsahovat informace o svém složení. Jenže informace o obsahu produktu jsou zákonitě tištěny titěrným písmem a jsou velmi špatně čitelné. Pokud si navíc kupujete výrobek ze zahraničí, který má složení v češtině, uvedené jen na malé přelepce, pravděpodobně se potřebných informací vůbec nedopátráte, protože je nepřečtete.

sladkosti

Označování aditivních látek na potravinách upravuje Vyhláška Ministerstva zemědělství č.324/1997 Sb. Výčet složek potraviny se musí uvádět v sestupném pořadí podle klesajícího množství. Podle této zásady se uvádí na obalu i přídatné látky, a to názvem nebo pomocí číselného kódu. U látek, které náležejí do kategorií antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřicí látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť nebo aroma, zahušťovadla, želírující látky, modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, lešticí látky, látky zlepšující mouku, musí být kromě názvu nebo E-kódu uveden i název příslušné kategorie, do které látka patří (např. konzervant: kyselina benzoová).

Anketa

Vybíráte si potraviny bez přídavných látek?

Žádné éčko? Ještě nejásejte…

Pravděpodobně se řídíte heslem, že čím méně éček, tím lépe. Toho obchodníci umí chytře využít. Místo toho, aby vyráběli kvalitní potraviny, které éčka obsahují minimálně, sází na to, že spotřebitel složení výrobku čte jen zběžně. „Hodně lidí se soustředí na etiketách právě na označení „E + číselný kód“, jakmile tam ono „éčko“ nevidí, tak si myslí, že je vše v pořádku. Jenže zákon umožňuje označení buď názvem nebo číselným kódem. Takže např. místo E 211 najdeme na etiketě benzoát sodný,“ upozorňuje Mgr. Lenka Mičová, nutriční terapeutka z Krajské nemocnice Liberec. Mimochodem, pokud má látka negativní vliv na lidské zdraví, musí být tato informace uvedená na obalu.

Sýr bez mléka?

Éčka pomáhají výrobcům šidit potraviny. Díky nim lze poměrně jednoduše a levně nahradit kvalitní suroviny. Zákazník, pokud nebude podrobně studovat obal, nic nepozná a ještě si pochutná. „Pomocí éček se nahrazují potravinářské suroviny, které jsou pro člověka důležité. Potravina je ochuzena o minerální látky, vitamíny, bílkoviny i sacharidy. Když je tyto látky uměle nahradí, výrobek má podstatně nižší nutriční hodnotu. Je vlastně ošizen. Příkladem jsou různé špekáčky a salámy,“ varuje Ing. Dana Winklerová ze Státního zdravotního ústavu. Mimochodem, právě uzeniny mají kolísavý obsah masa. Snadno si tak můžete koupit výrobek, který bude obsahovat především sádlo, masný separát, což je dost hnus, mouku a sóju. Jakmile je tato hmota ochucena éčky, „překvapivě“ budete ochotni ji pozřít a dokonce za ni i platit.

Chcete přesně vědět, jaké „éčko“ vám může způsobit potíže? Náhledněte do katalogu na Vitalia.cz

Rizikové jsou z hlediska obsahu éček a náhražek také mléčné výrobky. Na českém trhu se spokojeně usídlily „sýry“, které se nevyrábí z mléka, ale z rostlinného tuku. Najdete je pod označením „alternativa mléčného výrobku“ uvedeném přímo na regále. Pokud ale nakupujete v malé prodejně, nic takového se nedozvíte, musíte prostudovat složení. Nespoléhejte však na radu personálu. Sama jsem nedávno kupovala sýr u pultu a ptala se prodavačky, jestli jde o sýry skutečně z mléka nebo jeho náhražku. Nebyla schopná mi odpovědět.

jogurt

Šizené bývají i ostatní mléčné výrobky. Například tvarohové krémy pro děti se bez éček, želatiny, xanthanu, našlehání dusíkem neobejdou. Čestnou výjimku tvoří pouze jeden jediný. U jogurtů je situace ještě horší. Opět platí, že čím levnější, tím zpravidla horší a víc ošizený výrobek. Za skvělou chutí a perfektní konzistencí vašeho oblíbeného jogurtu se však mohou skrývat právě éčka. Pozor byste si měli dát na slovo „příchuť“ v názvech potravin. Jogurt s jahodovou „příchutí“ neznamená, že jsou v něm skutečně jahody.

V jogurtech často najdete také různá zahušťovadla jako např. Xanthan, který se používá k zahuštění a stabilizování výrobků na vodní bázi. Často jej také nalezneme v produktech s nízkým obsahem tuku, kde právě nahrazuje zahušťovací funkci tuku. Běžná jsou také zahušťovadla v podobě modifikovaných škrobů.

Jde to bez éček?

Potraviny se samozřejmě dají vyrábět i bez éček nebo s jejich minimálním obsahem. Znamená to ale, že budou mít kratší dobu trvanlivosti a jejich výroba bude pochopitelně dražší, což znamená vyšší cenu. Kvalitní potraviny ale nejsou fikcí. „Podle mě je velmi těžké najít potravinu, která by nemohla existovat bez éček.  Spousta kvalitních bio potravin se vyhýbá éčkům a nijak netrpí jejich kvalita. Znamená to ale podstatně dražší a komplikovanější výrobu a samozřejmě vyšší cenu,“ je přesvědčená Mgr. Tereza Vrbová, Ph.D. autorka knížky Víme, co jíme aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách.

Neznamená to ale, že biopotraviny jsou zcela bez éček. Také ony mohou éčka obsahovat. Při výrobě bio potravin je povoleno použití 36 vybraných přídatných látek. Jedná se většinou o látky přírodního charakteru, například kyselina askorbová, kyselina jablečná, vinan draselný, uhličitan sodný, oxid uhličitý. Mimo tyto jsou dnes v EU povoleny i aditiva, která bychom v bio potravinách nečekali a ani nehledali. Je to například dusitan sodný, právě jedno z nebezpečných éček. Záleží samozřejmě na výrobci, někteří se bez éček zcela obejdou.

Čtěte téma: Pokus žít zdravě: nakupoval jsem bez „éček“

Bez éček se také vyrábí základní potraviny. Přídatné látky se nesmějí používat do běžných základních potravin jako je mléko, chléb, mouka, cukr, maso, ryby, minerální a stolní vody, máslo, smetana, med aj. Navíc někteří výrobci se snaží vyrábět své produkty bez škodlivých éček, což najdete pod informací na obalu “neobsahuje éčka”, “z čistě přírodních surovin” a “bez konzervantů”. Jde ale o čistě dobrovolnou aktivitu výrobce, která není státem nijak kontrolována. Snadno tak můžete narazit na výrobek, který éčka vlastně obsahuje, i když se tváří, že nikoliv. Dobrou zprávou pro vás ale je, že jde většinou o látky neškodné a přírodního původu.

“Nejlepší cestou, jak se vyhnout nežádoucím éčkům, je cílený výběr potravin neobsahujících nebezpečné látky. Připravte se však na to, že se váš nákup značně prodlouží a bude stát o nějakou tu korunu víc, než jste byli zvyklí. Časem si však vše zapamatujete a půjde to lépe,“ uzavírá Mgr. Lenka Mičová, nutriční terapeutka z Krajské nemocnice Liberec.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 5. 2013 1:35