Potravinový inspektor: řetězce nám posílají úplatky

Autor: Nova.cz

ROZHOVOR: Fenomén, který v televizním prime timu upozorňuje na neduhy českých obchodů s jídlem. Jak moc hýbe Potravinový inspektor Ladislav Hruška žlučí obchodníkům? Věřte, že dost.

Už bezmála měsíc se můžeme na obrazovkách v nejsledovanější zpravodajské relaci setkávat s reportérem Ladislavem Hruškou, Potravinovým inspektorem. Se skrytou kamerou vyráží do obchodů za hnilobou, potlučeninami a dalšími nešvary českých obchodů s potravinami. Následně se svými úlovky konfrontuje prodavače anebo přímo vedení dané prodejny.

Na podobnou výpravu vyrazil server Vitalia.cz již loni: Nakoupila jsem plíseň za sedm set. Řetězce to nevzrušuje.

GALERIE: Potravinový inspektor

Už po první reportáži na sebe reportér strhl lavinu zájmu, lidé ve velkém žádají placky Potravinového inspektora, plní jeho poštu svými vlastními úlovky z obchodů. Jak se LADISLAV HRUŠKA stal Potravinovým inspektorem? Může ještě soukromě vyrazit na nákup bez toho, aby po něm šla parta hlídačů? Dozvíte se v exkluzivním rozhovoru pro náš server.

Jak se zrodil nápad vytvořit Potravinového inspektora?

To byla úplná náhoda. Jednou jsem přišel na poradu a neměl jsem žádné téma pro večerní reportáž. Tak mě napadlo vzít skrytou kameru a jít se podívat do obchodů, jestli tam nemají nějaké shnilé ovoce nebo zeleninu. A „překvapivě“ jsem byl úspěšný. Po odvysílání první reportáže se zvedla lavina zájmu našich diváků, a proto jsme se rozhodli název Potravinový inspektor registrovat jako ochrannou známku a v tématu pokračovat a dále ho rozvíjet, téměř každý den v Televizních novinách.

Co je vlastně cílem těchto pravidelných reportáží?

Chceme primárně upozornit na nešvary v obchodech, na zboží, které v regálech nemá co dělat, a přesto ho tam zcela běžně najdeme. Nehledáme senzaci za každou cenu, není to o dlouhém přehrabování a hledání jednoho shnilého kusu mezi množstvím kvalitních. Je to o tom, že přijdeme do obchodu, prohlédneme například úsek ovoce-zelenina a zdokumentujeme naše nálezy. Ty nejhorší potraviny následně řešíme s vedoucím úseku a tedy i na obrazovkách.

Test brambor: Pět a půl kil z dvaceti na vyhození

Procházíte českou legislativu, abyste měli přehled, co je podle našich zákonů ještě v normě? Narážím třeba na 2 % z jedné šarže výrobku, která mohou být na prodejně postižena hnilobou…

Samozřejmě se celý štáb vždy radí, jak budeme postupovat, hledáme rady a zákonné meze, za které už se prodejce nesmí dostat. Jak už jsem zmínil, nehledáme senzaci za každou cenu, ale zatím, kam jsme přišli, tam jsme nedostatky nalezli. Nicméně v budoucnu počítáme i s právní radou, protože problematika kolem kvality potravin v našich obchodech je poměrně složitá.

Jsou si prodejci vědomi správného skladování potravin, třídění ovoce či správné teploty pro dané potraviny? Jak třeba reagují na nálezy prošlých potravin, když jednáte oficiálně s kamerou a jak bez ní?

Nechtěl bych svalovat vinu přímo a jen na pracovníky daných obchodů, domnívám se, že se jedná především o systémová pochybení. Po té, co zaměstnance obchodu konfrontujeme s nedostatky, připouští ve většině případů chybu. Tím, že už je moje tvář obchodníkům známá, přestože nasadím kulicha i kapucu, počítají už od dveří s tím, že jdeme na inspekci a jednají korektně. Ačkoliv musím přiznat, že už se nám několikrát stalo, že například ochranka měla velké problémy s tím, že jsme v prodejně natáčeli na skrytou kameru. Nedokázali však vyargumentovat, proč bychom tam takto vybaveni jít nemohli. Žádné nálepky s přeškrtlou kamerou na vchodech neměli.

Pokud vyrazíte na soukromý nákup, nejste, coby známá tvář z televizní obrazovky, v podezření, že jdete na inspekci? 

Musím říct, že přestože jdu běžně na nákup, lidé čekají kontrolu. Třeba teď před Velikonocemi jsem šel do Alberta koupit velikonoční výzdobu a hned za turniketem mě zastavila ochranka se slovy: Dobrý den, pane Hruško, jdete na inspekci nebo běžný soukromý nákup? My máme totiž za úkol vás hlídat…

Takže se vás prodejci tak trochu bojí… vracíte se na místo činu, abyste zjistili, zda obchodník napravil nedostatky, na které jste upozornili? 

Samozřejmě, vracíme. Ale musím uznat, že obdobná situace se už na prodejních pultech většinou neopakuje. Zdá se, že prodejce se po naší návštěvě chytne za nos a zjedná nápravu. Snad abychom se znovu do stejných obchodů nevraceli, nám poté do redakce míří úplatky. Velké řetězce nám prostřednictvím svých centrál posílají do redakce koše s jídlem. Ani je nepřebíráme, ale vracíme kurýra se zásilkou zpátky k odesílateli. Nás neuplatí.

CHYTRÝ NÁKUP: Jak poznat kvalitní potraviny

Odezva od diváků na vaše reportáže je obrovská, v řetězcích se zjevně také zvedají ze židlí. Reaguje podobně třeba i SZPI, Potravinářská komora, ministerstvo zemědělství, ČOI…?

Zrovna minulý týden nás kontaktovalo ministerstvo zemědělství a děkovalo nám za naše reportáže. Je to prý pro ně podnět k častějším kontrolám prodejců.

To zní, jako, že jsou rádi, že jim někdo pomáhá nebo dělá práci za ně… Vyžádali si od vás třeba nahrané materiály, aby mohli případně konat?

Ne.

Zatím jsem měla možnost vidět návštěvu jen ve velkých potravinových řetězcích, chystáte se vyrazit i do malých obchodů, kde je například situace s ovocem a zeleninou často tristní?

Určitě, naši diváci už nám několik takových podnětů poslali. Protože je ale náš projekt Potravinový inspektor teprve v začátcích, soustředíme se teď na ty největší problémy a nešvary ve velkých potravinových řetězcích. Kdybych však měl objet všechny obchody, o kterých nám naši diváci píší, měl bych práci na minimálně pět let dopředu. Ale malé obchůdky určitě přijdou na řadu, z našich inspekcí je nevyřazujeme a jejich provozovatelé si tak nemohou být jistí, že jejich práh se skrytou kamerou nepřekročíme. Navíc, jsou tu ještě naši potravinoví inspektoři s našimi odznáčky, kteří zasahují…

Myslíte placky, které jste začali rozdávat? K čemu vlastně slouží a jaký je o ně zájem?

Zájem o odznáčky předčil naše očekávání. Nejdříve jsme jich nechali vyrobit jeden tisíc kusů, během dvou dnů však byly pryč. Nechali jsme tedy přidělat dalších pět tisíc, ani to však nestačilo. Po třech týdnech už máme objednávky na patnáct tisíc odznáčků. A je velmi milé, že do redakce dostáváme i příběhy od lidí, kteří se s plackou vydali na nákup. Jeden pán nám popsal situaci, kdy nakoupil a paní na pokladně se ho ptala: ´Koukám, potravinový inspektor, všechno v pořádku?´ To je pro nás signál, že to děláme správně. Každý z nás je totiž inspektor, a každý z nás by měl za své peníze dostat kvalitu.

Podívejte se: Nejhorší potraviny roku 2012

A nemůže být tak enormní zájem o placky způsoben tím, že jsou zadarmo? 

Tak samozřejmě, že jsou lidé, kteří si odznáček objednávají jako suvenýr, ale většina lidí si ho opravdu připíná a vyráží s ním na nákupy. Máme v poště množství fotografií od diváků, které toto dokreslují. 

Myslíte si, že si odznáček objedná a bude nosit člověk, který vyhledává a kupuje kvalitu? Já si nedovedu představit, že bych s odznáčkem zamířila do obchodu…

Jak říkám, lidé, kteří mají odznáček, dávají najevo, že jim není lhostejná kvalita potravin, a i v obchodech na něj velmi dobře reagují. Velice rychle se dostal do podvědomí a má svou cenu. Lidé prostě volají po kvalitních potravinách a my jim dáváme příležitost být inspektorem a tu kvalitu si na českých pultech vydobít. 

V pořadu jste nabídli srovnání kvality české a německé zeleniny a ovoce z jednoho obchodního řetězce. Proč si myslíte, že byla kvalita německých potravin lepší? 

Našimi reportážemi proběhlo několik srovnání s českým a německým obchodem téže značky. Je smutné, že v Německu jsme na shnilé plody nenarazili, zatímco u nás prakticky všude, kam jsme přisli. To, co by se v Německu nedostalo na prodejní pult a styděli by se to prodávat, s tím se u nás setkáte zcela běžně a ani nemusíte moc hledat. Čím to je? Mám pocit, že velké řetězce k nám posílají to, co si „venku“ nikdo nekoupí. Ale je to jen má domněnka, kterou v současné chvíli nemám čím podložit.

Půjdete ve svých dalších reportážích více do hloubky problému nekvalitních potravin, které se objevují na našich pultech? Mám tím na mysli např. tajné návštěvy u výrobců potravin, zainteresování diváků k dokumentaci zákulisí v prodejnách (jsou-li např. zaměstnanci)…

Tak my nemůžeme prozrazovat naše plány, ale tyto náměty na reportáže jsou určitě v popředí našeho zájmu. V současné době už se diváci do našich reportáží aktivně zapojují, posílají nám videa i fotografie svých nálezů, ať už shnilých potravin, plesnivých salámů nebo černočerných brambor. To že by natáčeli v zázemí prodejny je sice lákavé, ale v reálu ne tak snadno proveditelné. Lidé se bojí o práci a tím, že by nahrávali ve veřejně nedostupných prostorách by měl jejich zaměstnavatel dostatek důvodů k jejich propuštění. Zjistit, kdo fotil či nahrával, není tak nesnadné.

Registrovali jste si značku Potravinový inspektor, myslíte to tedy s hledáním nekvality vážně, jaké jsou vaše další cíle? Chystáte se například na stánkové prodejce na trzích nebo v létě do rychlých občerstvení u vody?

Jsme teprve v samých začátcích, ale Potravinový inspektor má řadu plánů, které hodlá realizovat. Budeme se soustředit hlavně na náměty našich diváků, na problémy, které je trápí. Psát nám je mohou na adresu potravinovyinspektor@nova.cz. Sem také zasílají své povedené úlovky z nákupů, které čas od času ukazujeme v našich reportážích.

GALERIE: Ceny potravin u nás a v zahraničí

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 11. 2014 15:58