Potravinami zbytečně plýtváme. Neumíme s nimi zacházet a kupujeme jich moc

Na celém světě se ročně znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin. Na vině je špatné zpracování potravin, plýtvání a použití nevhodného nebo vůbec žádného obalu. Nejvíce potravinového odpadu na světě, až 300 kg ročně, připadá na jednoho obyvatele Evropy či Severní Ameriky. Vyplývá to ze studie švédského Ústavu pro potraviny a biotechnologie.

Velkou měrou se na znehodnocování jídla podílí používání nevhodného či vůbec žádného obalu. Filip Linek ze společnosti OSKAR PLAST uvádí, že jeden obyvatel vyspělé země v průměru znehodnotí až 115 kg potravin ročně. Evropané tak zničí třináctkrát více potravin než obyvatelé jižní nebo jihovýchodní Asie.

Chováme se k jídlu nešetrně

Příčinou potravinových odpadů ve vyspělých zemích je především nešetrné chování spotřebitelů a také nedostatek spolupráce mezi jednotlivými subjekty v dodavatelském řetězci. S jídlem plýtváme od základní zemědělské produkce až po finální spotřebu v jednotlivých domácnostech. Nejvíc tam, kde je potravin dostatek.

„Alarmující by pro nás měl být fakt, že spotřebitelé ve vyspělých zemích znehodnotí celkem až 220 milionů tun potravin ročně. Přibližně stejný objem 230 milionů tun potravin je celková produkce pro jednu miliardu lidí v subsaharské Africe,“ říká Filip Linek.

Reklama nutí k větší spotřebě

Plýtváním potravinami se zabývala také loňská studie Organizace pro zemědělství a výživu OSN. Řešením je podle ní změna chování spotřebitelů. „V bohatších zemích způsobuje často ztráty potravin a také vyhazování potravin do odpadu chování spotřebitelů a rovněž nedostatek komunikace mezi různými články v zásobovacím řetězci,“ citoval závěry studie Agroweb.cz.

Uvádí, že reklama a různé akce obchodníků nutí spotřebitele, aby kupovali více potravin, než spotřebují. Přispívají k tomu různé slevy a akce (typu kup tři výrobky a zaplať jen dva apod.). K přehnané konzumaci jídla vedou podle OSN také restaurace, kde je možné za jednotný poplatek sníst, kolik strávník chce (přečtěte si Sněz, co můžeš).

„Spotřebitelé v bohatých zemích většinou své nákupy potravin příliš neplánují. Přispívají k tomu i obrovské nákupní hypermarkety s hlubokými nákupními košíky, v nichž velká část i našich konzumentů pořizuje týdenní nákupy potravin ve velkém,“ píše Agroweb.cz.

Ovlivnit postoj spotřebitelů by podle studie měly různé iniciativy a vzdělání ve školách. Zejména lidé v bohatých zemích by si měli uvědomit, že zbytečné vyhazování jídla do odpadu je nepřijatelné.

Při omezené dostupnosti přírodních zdrojů je snižování ztráty potravin a zamezení jejich vyhazování do odpadu efektivnější než zvyšování produkce nutné pro nakrmení rostoucí lidské populace. Studie uvádí také otázku výběru a používání vhodného obalového materiálu, který pomůže zabránit ztrátám a prodlouží trvanlivost potraviny.