Porno funguje jako ventil

Jaká je souvislost mezi snadnou dostupností pornografie a sexuálními delikty? Porno je sice ne ideální, ale přece jen neškodný způsob sexuálního vybití a zaplať Pánbůh za něj.

Žijeme v době bezprecedentního rozšíření pornografie. Všudypřítomnost obscénních materiálů, stránek se soft i hardcore pornem, k jejímž konzumentům dnes zdaleka nepatří pouze muži, posouvají hranice naší tolerance, mění náš vkus, boří předsudky a zábrany. Co dřív bylo nemyslitelné, se nyní stává něčím zcela normálním.

Jaký efekt mají na společnost změny vyvolané masivním zpřístupněním pornografie? Zaměřme se na jednu oblast: Existuje prokázaná souvislost mezi snadnou dostupností pornografie a mírou sexuální zločinnosti?

Konzervativní pohled: Regulovat!

V názoru na to, jaký má pornografie vliv na společnost, se veřejné mínění rozděluje, nicméně snadno rozpoznáme dvě hlavní názorová stanoviska. První, které nazveme konzervativní, spatřuje v pornografii jev jednoznačně negativní, který by měl být v co nejširší míře regulován, ne-li rovnou eliminován.

Tento postoj, typický pro věřící lidi, vidí v pornografických materiálech především deformované a komercionalizované pojetí lidské sexuality, degradaci žen a klamnou iluzi líbivé tělesnosti, kvůli jejímuž okouzlení se konzument nezřídka odcizí svému poněkud méně atraktivnímu partnerovi z reálného světa.

Pádným argumentem proti šíření pornografie má být i to, že údajně některé jedince mění na pachatele sexuálního násilí. S jídlem, jak známo, roste chuť a chlípné vášně vyvolané sledováním obscénností mohou z temných hlubin hříšné duše vynést na povrch nezvládnutelné násilnické choutky.

Liberální pohled: Porno místo prostitutky

Naproti tomu zastánci liberálního přístupu argumentují zejména tím, že nám vrozená (a nikterak nečistá) sexuální energie si vyžaduje ventil. V sexuálně restriktivní společnosti, která dává neosobnímu a nemanželskému sexu negativní nálepku a kde je obtížné dosáhnout sexuálního uspokojení přirozenějším způsobem, se jedinec může ukájet buď s prostitutkou (reálný sexuální objekt), nebo konzumací pornografie, která vede k „masturbativnímu, imaginárnímu styku s fantazijním objektem“ (Polsky).

Podle tohoto pojetí plní pornografie podobnou společenskou funkci jako prostituce; tedy představuje byť ne ideální, přece jen legální a neškodný způsob sexuálního vybití, jehož význam je tím větší, čím je společnost vůči přirozenému toku sexuální energie restriktivnější. 

Když přísně zakážeme obyčejný pohled na nahé ženské (nebo mužské) tělo, potlačovaná sexuální energie bude hledat extrémnější projev: sadismus, mrzačení, znásilňování, zneužívání dětí. Pokud bychom zakázali všechna vyobrazení sexuálních aktivit, pak by ti, kdo nejsou schopni vytvořit dospělý partnerský vztah, mohli své erotické potěšení vyhledávat třeba u dětí. Restrikce pornografie by tak nejkrutěji postihla ty, koho měla údajně nejvíce chránit – děti.

Výzkumy „před internetem“

Kdo z obou hlavních táborů má více pravdy? Podívejme se na to, co říkají výzkumy.


Autor: Isifa.cz

Závěry starších výzkumů před rozšířením internetu nejsou jednoznačné, více jich ale podporuje liberální přístup.

Četné studie naznačují, že ačkoliv pornografie vzrušuje své konzumenty – muže i ženy, nepřináší tím žádné negativní následky. Sledování pornografie může dokonce podpořit zdravé chování a zabránit zločinu. Eysenck (1972) například uvádí, že sexuální zločinci poprvé viděli obrázky styku ve věku o pár let vyšším než „nezločinci“. Jiné studie (1974) naznačují, že sexuální delikventi neúměrně často pocházejí ze sexuálně restriktivních rodin, následkem čehož se jim dostalo méně informací a byli méně vystaveni sexuálním podnětům než jiní lidé. Zdá se, že zvláště pachatelé znásilnění neobvykle často pocházejí ze sexuálně represivního prostředí. Jiný výzkum došel k závěru, že dostupnost pornografie, včetně té násilné, nemusí mít nutně spojitost s agresivní zločinností, jako je útočné znásilnění (Abramson and Hayashi, 1984). Nicméně jiný výzkum objevil souvislost mezi prodejem pornočasopisů v různých státech a počtem nahlášených násilných činů vůči ženám v týchž státech (Baron and Straus, 1984).

Podobné údaje a výsledky různých studií vedou k překvapujícím závěrům: „V protikladu ke zdravému rozumu to vypadá na negativní korelaci mezi sledováním erotických materiálů a vývojem preferencí pro deviantní formu sexuality. Důkazy dokonce nasvědčují tomu, že expozice erotických materiálů je prospěšná, pravděpodobně se jedná o jeden z mála zdrojů vzdělání v sexuální oblasti ve společnosti.“ (Muckeking, 1977).

(Zdroj: M. B. Clinard, R. F. Meier, Sociology of Deviant Behaviour, 2008)

Ani novější výzkumy spojitost nenacházejí

Rovněž několik novějších výzkumů, které jsem objevil, mluví podobnou řečí. Spojitost mezi sledováním porna a vyšší mírou násilné kriminality buď nenacházely, anebo byly výsledky těchto studií nejednoznačné.

Naopak jedna studie a článek naznačují, že zvýšení dostupnosti eroticky explicitních materiálů, ať už v důsledku legislativní liberalizace vůči pornografii (Kodaň), nebo díky rozšíření internetu (USA), koreluje v obou případech s výrazným poklesem násilných sexuálních deliktů, což naznačuje pozitivní dopad dostupnosti pornografie na společnost. V případě kodaňského výzkumu bylo zjištěno, že přinejmenším v jednom typu trestné činnosti (zneužívání dětí) zaznamenaný pokles skutečně vyjadřuje reálné snížení počtu spáchaných trestných činů. Různé faktory naznačují, že dostupnost pornografie byla bezprostřední příčinou tohoto poklesu.

Přečtěte si: Porno, má lásko!

V případě USA je korelace mezi prudkým poklesem sexuálního násilí, kdy za posledních 25 let předcházejících r. 2006 došlo ke snížení sexuálních útoků o 85 %, a širokým zpřístupněním pornografie, zcela evidentní, co do vztahu příčinnosti se ale jedná spíše o spekulaci, byť věrohodnou. Anthony D´Amato, bývalý poradce Nixonovy Komise pro obscénnost a pornografii, nicméně těmito statistickými údaji zpochybňuje předchozí široce přijímané závěry Reaganovy komise z r. 1986 o existenci kauzálního vztahu mezi pornografií a násilnými sexuálními zločiny jako ideologicky ovlivněné. Již tehdy dva členové Reaganovy komise nesouhlasili a namítali, že závěry „jednoduše nemohou být uznány“.

Porno jako menší zlo

Podle některých sociologů přetrvávající (a stále sílící) přítomnost pornografie v moderní společnosti naznačuje, že plní důležitou sociální a osobní funkci. Korektní odpověď na otázku ohledně vztahu pornografie a kriminality, kterou byste našli např. v české verzi encyklopedie Wikipedia, zní, že výsledky výzkumů jsou nejednoznačné, a tudíž neprůkazné, nicméně po podrobnějším seznámení s novějšími studiemi můžeme tvrdit, že jejich závěry přece jen nahrávají liberálnímu přístupu.

Postoj tolerance vůči pornografii (řekněme v její nedeviantní podobě), ovšem neznamená totéž, co její vyzdvihování. I liberál může pornografii chápat pouze jako neškodnou alternativu nebezpečných sexuálních projevů nebo náhražku pro ty, kdo svou sexualitu neumějí nebo nemají možnost rozvíjet lidsky autentičtějším způsobem v rámci partnerského vztahu. Obzvláště v sexuálně restriktivní společnosti zřejmě pornografie plní funkci důležitého osvobozujícího ventilu.

Co říct na závěr? Ve světle mnoha statistik a výzkumů by jeden řekl: Pánbůh zaplať za ty hanbaté obrázky, vždyť přece ochraňují naše ženy a děti!

Jaký postoj k pornografii zaujímáte vy?

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 5. 2011 10:24