Poplatek za doprovod u porodu je protizákonný

Autor: Isifa.cz

Nezaplacení poplatku rozhodně není důvod nevpuštění osoby blízké, tedy obvykle otce či porodní asistentky, k porodu. A nejde o těch pár stovek. Jak se můžete bránit?

V roce 2011 se mi narodila zdravá dcera Leontýnka. Po porodu mi však přišla na mysl celá řada otázek. Je běžné a normální, jak se v porodnici zachází s ženami i s jejich doprovodem? Proč mi malou jako zcela zdravé dítě sebrali z náručí? Proč nerespektovali má přání? A proč ke mně nechtěli pustit mého muže a otce dítěte? Podmínkou totiž bylo zaplacení poplatku za přítomnost osoby blízké.

Nejprve zaplaťte, to je hlavní

K porodu jsem odjížděla sama taxíkem, manžel se vracel z Prahy z práce. Když přijel do porodnice, personál zajímalo jen to, zda má zaplacený poplatek. Nikoliv aby se mi co nejrychleji dostalo toho nejlepšího, jeho přítomnosti a podpory. Nastal vydírající způsob jednání: „Zaplaťte, nebo žena zůstane sama, nám je to jedno.“ Já jsem tehdy ještě při smyslech řekla, že pokud ho okamžitě nepustí, podám na ně žalobu. Přijel totiž v době, když už by každým okamžikem mohl o narození dcery přijít. Nebyl čas chodit po nemocnici a hledat, kde se má zaplatit.

Pustili ho. Ale po porodu jsem o tom všem začala vážně přemýšlet. O postupech personálu, o chování a hlavně o tom, jak je možné, že můžou tímto způsobem citově vydírat rodiče. Kontaktovala jsem právní kanceláře, abych zjistila, na co mají v porodnici nárok. Ze všech nezávislých advokátních kanceláří vyšla jediná a stejná odpověď. Žena má právo na přítomnost osoby blízké, a to bez podmínky placení poplatku! (Jediná výjimka, kdy personál nemusí dovolit přítomnost osoby blízké či ji smí vykázat, je pouze tehdy, když by tato osoba byla agresivní, pod vlivem či měla soudní zákaz nebo byla očividně silně infekční.)

Zrušte poplatky u porodu. O peníze nejde

Možná si někdo říká, proč se zabývám takovou hloupostí, vždyť jde jen o pár stovek. Vůbec mi nejde o peníze, ale o princip, jakým porodnice vydírají: „Buď zaplaťte, nebo máte smůlu.“ Copak to lidem nevadí? Nechají si to líbit? Ze strany porodnic je to nedůstojné jednání, kdy o rodičku vůbec nejde.

Navíc vymáhání poplatku je sprosté okrádání, protože porodnice chtějí peníze za něco, kde nevznikají žádné náklady, i když na první pohled to tak nemusí vypadat (o tom dále v kapitole „Proč neplatit“).

Napsala jsem tedy první stížnost nemocnici, kontaktovala jsem i zdravotní odbor ústeckého kraje, kde mi též dali za pravdu, a také jsem oslovila novináře. Povedly se dvě reportáže na Nově a Primě. Také jsem se obrátila na ministerstvo zdravotnictví. Jejich odpověď byla po argumentační stránce velmi zajímavá. Po ročním boji, mnohých dopisech a velmi arogantním jednání nemocnice snížila poplatek z 500+500 Kč na sto korun. Přispěl k tomu též mediální rozruch a úprava zákona o zdravotních službách, která se připravovala a o jehož změnu jsem usilovala a se mnou další organizace i v jiných oborech zdravotnictví.

Nebudeme se soudit kvůli pár stovkám

Po tomto menším úspěchu jsem založila občanské sdružení Juno Moneta, které se zabývá zrušením poplatků celorepublikově. Obeslala jsem vedení všech porodnic v ČR s informací o novele zákona a též s argumenty, proč je vybírání poplatku nelegitimní.

Některé porodnice opravdu poplatek zrušily či snížily, třeba na 50 Kč, ovšem nepovedlo se to všude, například Podolí stále žádá 1700 Kč. Tvrdí, že jsou výdělečná společnost a mají tudíž právo poplatek vybírat.

Hledala jsem proto usilovně někoho, kdo by porodnici zažaloval za bezdůvodné obohacování. Já jsem žalovat nikoho nemohla, protože jsme nic neplatili. Bohužel se mi nepodařilo nikoho najít a to ani ze stran známých, kamarádů a dokonce ani přátel. A to i přes to, že jsem sehnala právníka, který se případu ujme zdarma a já se postarám o komunikaci a vše potřebné. Nikdo si nechtěl špinit ruce pro princip, pro pomoc zrušit tento vydírající nešvar kvůli ostatním. Je to přece jen pár stovek. Lidé nechtějí nic řešit, a proto to v našem státě vypadá, jak to vypadá. Bylo pro mě dost překvapivé, že poplatkem se veřejně zabývám jen já. Nikdo jiný to neřešil.

Soud: porodnice musí poplatek vrátit

Přes prvotní zklamání jsem nakonec potkala ženu, s níž jsme nakonec zažalovaly jinou porodnici. Desátého listopadu 2014 jsme dostaly rozsudek, který nám dal za pravdu. Nemocnice musí poplatek vrátit.

Více na Měšec.cz: Poplatek za doprovod u porodu musí nemocnice vrátit

Vytvořil se tak precedent, že běžně praktikovaný postup není v pořádku. Navíc se k situaci otevřeně vyjádřila i ombudsmanka Anna Šabatová v rozhovoru pro Českou televizi a dále se bude jednat s ministerstvem. Právo platí stejně pro všechny, byť je to pro firmu ekonomicky nevýhodné. Navíc porodnictví by měl být obor nanejvýše empatický, kde není místo pro spory, pro vydírání a znepříjemňování rodičům tohoto emoční období manipulací a lží.

Nyní jsem členem výboru H. A. M. (Hnutí za aktivní mateřství) a věnuji se nejen poplatkům, ale také změnám, které naše porodnictví velmi potřebuje. Informuji ženy o všech aspektech- fyziologických, praktických a právních. Usilujeme o legalizaci práce porodních asistentek v terénu tak, jak to funguje v mnoha zemích Evropy, Americe, Kanadě a Austrálii.

Proč neplatit za doprovod u porodu

Někdo může namítat, že náklady porodnicím vznikají, a je to tedy oprávněná platba, či že osoba blízká u porodu „zaclání“. Vysvětlím, proč tomu tak není.

ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH

Ze zákona 372/2011 Sb. o zdravotních službách, § 28 odst. (3), písm. e), odst. 3. vyplývá, cituji doslovně:

  • Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem, a to v souladu s jinými právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí těchto služeb.

Porodnice si dovolují manipulativní jednání, protože vědí, že rodiče udělají cokoliv, aby byli spolu.

Čím nejčastěji argumentují vzhledem k uvedenému stěžejnímu zákonu a platbě?

1. Doprovod je přítěž

Osoba navíc je podle nemocnic automaticky přítěží, narušuje chod porodnice a platba slouží jako kompenzace.

Moderní porodnice musí být připravena a vybavena na doprovázející osobu vzhledem k právu rodičky mít osobu blízkou u sebe. Nikdo nemůže automaticky předjímat, že přítomnost osoby blízké naruší řád nemocnice, pokud doprovázející osoba není podnapilá, agresivní, silně infekční nebo prokazatelně pod vlivem drog či nemá soudní zákaz. Pokud se toto nenaplňuje, a i přes to se personál chová nevhodně a případně se snaží tuto osobu blízkou vyvést pouze z důvodu, že nemá zaplacen poplatek, s kterým předem nesouhlasí, je to jistý druh dehonestace a dá se uvažovat i o žalobě na ochranu osobnosti. Pokud vykáže personál porodnice osobu blízkou jen proto, že se jim chce, porušují výše uvedené právo rodičky a neoprávněně tak zasahují do soukromého rodinného života. Rodiče jsou právně i citově poškozeni a to může mít vliv na průběh porodu.

Dále je třeba zmínit, že otcové či jiná osoba blízká jsou v drtivé většině velkou oporou. Zastanou masáže, chození s rodičkou, pomáhání do sprchy atp., a pokud není akutní problém, personál se může v první době porodní, která může trvat i několik hodin, věnovat intenzivněji něčemu či někomu jinému. Taková pomoc je jistě neocenitelná. Takových případů je drtivá většina. Výjimečně problémovou osobu personál vykáže, ale za to nikdo nemůže platit.

Pokud platíme za naši soukromou porodní asistentku, je problémovost opravdu téměř vyloučena.

2. Tatínek nám tu omdlí

Doprovod bude zvracet a omdlívat. Častý argument nemocnic, který velmi rádi používají a líčí velmi přesvědčivě. Pro rodiče je nemožné ověřit se, zda je to opravdu častý jev či nikoliv. Ovšem pokud si budeme povídat s porodními asistentkami, zjistíme, že tyto projevy jsou velmi, velmi vzácné. Pokud by se to stalo kdekoli jinde, například při návštěvě na ARO či JIPce, nebo v ordinaci, tak nemocnice nebude chtít po někom platit za to, že se mu udělalo nevolno. To by každému přišlo neetické, že. Proč je to u porodu jinak?

Porodnice se dále rády ohánějí hysterií doprovodu. Tady však platí to samé jako v předchozím odstavci. A k tomu je třeba dodat, že takový člověk bude vyveden a ani zde není platba opodstatněná.

3. Doprovod představuje větší nárok na personál a čas

Doprovázející osoba je naopak pro personál pomoc a komunikační prvek, protože rodička je velmi během porodu často mimo realitu – a to je dobře. V prvé řadě jde o rodičku a personál je placen od toho, aby tam byl pro ni a její doprovod.

Navíc páry chodí na předporodní kurzy, takže jsou již předem informováni, do čeho jdou. A i kdyby ne, je to náplň práce personálu.

Nemocnice zřejmě vnímá platbu za přítomnost osoby blízké jako dýško pro personál. To je podobné, jako by sekretářku platila firma za její práci, a když by se někdo doptával či přišel s další osobou, byl by výslovně nucen zaplatit peníze navíc.

4. Ty návleky něco stojí

Další oblíbený argument nemocnic je, že kvůli doprovodu rodičky vznikají hmotné náklady. Za ně se považuje jednorázový hábit či návleky na pantofle, které se ovšem nevyhazují a kolují dál.

Nejběžněji částka, kterou porodnice požadují za „osobu blízkou“, je kolem 500 Kč. Podle toho tedy musí vzniknout hmotné náklady ve výši 500 Kč (nárok na platbu za personál je již vysvětlen v předchozím bodě). Jenže náklady v této výši nevznikají. Reálný náklad představuje pouze papírový hábit, který porodnice nakupují ve velkém. Jeho cena je pak do 50 Kč.

Jsou tu dále dva aspekty, které argument zvýšených nákladů vyvracejí, až zesměšňují:

Pokud jde člověk navštívit pacienta na ARO či JIP, třeba do stejné nemocnice, pod niž spadá i porodnice, dají mu sestry naprosto stejný hábit, ale ještě k tomu navíc návleky na boty, roubík a čepičku, a to vždy zdarma! A to, i kdyby chodil obden, a byl to jen jakýkoli známý, na rozdíl od přítomnosti u porodu.

Proč se pro porod uplatňují jiná měřítka, když náklady na jiných odděleních jsou vyšší, jelikož lidé dostávají více ochranných pomůcek?

Druhým aspektem je sám zákon, který říká, že není povinné, aby doprovázející osoba měla na sobě hábit. Je pouze doporučován a vyhláška uvádí příklady, kdy se doporučuje. Tudíž rozhodnutí o hábitu je na člověku (mluvíme-li o fyziologickém porodu, u císařského řezu jistě svůj význam má).

Mimořádné náklady zřejmě někdy vzniknout mohou, někdo něco rozbije, ale to by se mělo řešit individuálně a posléze. Navíc nemocnice je jistě pojištěna. Žádné další hmotné náklady nevznikají.

5. Poplatky máme ve Vnitřním řádu

Velmi často používaný argument porodnic je, že platba je zakotvena ve Vnitřním řádu nemocnice.

Zde je třeba vědět, že vnitřní řád je podřízen zákonům, které stojí v hierarchii nad ním – a to zákon o zdravotních službách je. Pokud tedy jakýkoli vnitřní řád narušuje právo ukotvené v těchto zákonech, není nutno se jím řídit a je ve znění neplatný.

Vnitřní předpisy slouží k upravení chodu oddělení, k ochraně práv jiných hospitalizovaných osob apod. Pokud se však dostanou do rozporu se zákonem nebo nadměrným způsobem zasahují do práv klientů, jsou v tomto rozsahu neplatné a zákonu odporující ustanovení takového vnitřního řádu nemusíte dodržovat.

Otec je zákonný zástupce

Zákonný zástupce je více než osoba blízká a má právo a povinnosti vůči dítěti. Má též právo rozhodnout v případě indispozice ženy. Proto je důležité, aby ženu doprovázel, přejí-li si to oba. Pokud by byl v momentální finanční tísni, bude mu toto právo znemožněno. Právo má sloužit všem, ne pouze těm, kteří mají na jeho uplatnění finance.

Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Úmluva o lidských právech a biomedicíně

6. Potřebujeme peníze na xy

Další manipulativní argument se týká vybavení a prostředí porodnice. Rodičům se často říká, že platba jde na vymalování, nákup míčů a na lepší materiál, například na stehy. Rodiče nemají vůbec žádnou kontrolu, kam a nač prostředky jdou. Vůbec si nemůžou být jisti. Maluje se jednou za x let a míčů by za poplatky měli tisíce.

Pokud za vybrané finance porodnice nakupuje pomůcky, na které nemá jinak finance, nechť uspořádá oficiální sbírku. Ale nemůže z rodičů mámit peníze tímto nelegitimním způsobem. Pokud chce někdo z rodičů nadstandardní materiál, porodní box atp., tak si zaplatí zvlášť a to po domluvě a ke spokojenosti obou stran. Zde má přednost právo před prostředím. Bohužel tato účelová manipulace je také často využívána.

Rodiče také často slýchají, že „to jde do hezkého prostředí“. To je to samé, jako chtít platbu za vstup do čekárny u doktora, který tam má televizi a koženou sedačku.

7. Neřekneme, za co platíte

Pokud chce rodič vědět, za co přesně platí, leckdy se setkává s reakcí nemocnice, že jde o obchodní tajemství.

K tomu výňatek z komentáře právního zástupce: „Můžete se chovat jako spotřebitel k prodávajícímu (poskytovateli služby) a dle zákona 634/1992sb. o ochraně spotřebitele máte právo na informace o vlastnostech prodávaných či nabízených výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb. Nadto například ÚPMD – Podolí je porodnice zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví a má tedy povinnost poskytovat občanům informace dle zák. 106/1999 sb., zák. o svobodném přístupu k informacím – tedy nechť vás informují, za co přesně platíte. 

O obchodním tajemství stanoví obchodní zákoník následující: 

§ 17 Předmětem práv náležejících k podniku je i obchodní tajemství. Obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.

§ 18 Podnikatel provozující podnik, na který se obchodní tajemství vztahuje, má výlučné právo tímto tajemstvím nakládat, zejména udělit svolení k jeho užití a stanovit podmínky takového užití.“

Obchodní tajemství je zkrátka něco, co se dá zpeněžit a prodat dál. Jistě každý uzná, že návod či recept na neetický poplatek za osobu blízkou opravdu žádná nemocnice neprodá.

Zajímavosti a kuriozity

Dochází k až absurdním situacím.

  • Otec si přinese vlastní hábit, stejný, jako dává porodnice. Nemocnice však stejně požaduje poplatek za oděv, potažmo tedy za pobyt osoby blízké u porodu.
  • Rodička porodí v sanitě cestou do porodnice, otec dítěte ji doprovází. Po příjezdu do porodnice je po nich požadován poplatek za přítomnost otce u porodu.

Co dodat…

Jak neplatit za doprovod u porodu

1. Nepodepisujte nic, s čím nesouhlasíte a co je vám nejasné!

Až si vyberete porodnici, která vám nejvíce vyhovuje, dohodněte si prohlídku, kde se můžete na vše zeptat. Vyzvedněte si také předem veškeré dokumenty, které se váží k porodu a k sobě blízké, abyste věděli, co po vás porodnice bude chtít podepsat při příjmu.

Pravděpodobně zjistíte, že s mnohým vůbec nesouhlasíte. Pokud ale přijedete rodit, v tom zmatku a stresu podepíšete i dokumenty, které porušují lidská práva. Nepodepisujte nic, s čím nesouhlasíte. Tyto body přímo vyškrtejte. Nemocnice vás nesmí vyhodit, když přijdete s akutním stavem porodu, jen proto, že nesouhlasíte s určitými body.

2. Napište předem doporučený dopis vedení nemocnice.

Dopis by měl obsahovat váš nesouhlas a důvody. Též určitě vyjádření, že pokud poplatek zaplatíte, tak pouze proti vlastní vůli. Nepodepisujte nic, co by bylo v rozporu s tímto tvrzením.

Nesouhlasíte s poplatkem?

Máte dvě varianty:

  • Zaplatit poplatek a poté ho požadovat zpět. Tento postup většinou není úspěšný a spíše budete zklamaní. (I pak ještě můžete podat žalobu či se obrátit na ombudsmanku.)
  • Poplatek nezaplatit, jelikož na něj porodnice nemá nárok. To znamená mít v hlavě argumentaci či vytisknuté důvody, kterým personál umlčíte a rozhodně zaskočíte. Nikdo po vás poplatek již vyžadovat nebude. Nemocnice dobře vědí, že je to nelegitimní.

Pokud nezaplatíte, neznamená to, že by se k vám pak personál choval hůř. Spíše naopak. Tolik si nedovolí, protože vidí, že nejste figurka na hraní. Navíc „osoba blízká“ by jistě nevhodné chování ke své milované velmi rychle vyřídila. Je též dobré mít sebou svoji porodní asistentku, která se vším pomůže a pohlídá.

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 10. 2015 17:38