Polovina nových restaurací končí během tří let

Autor: Isifa.cz

2200 penzionů, 2500 hotelů a 36 000 gastronomických zařízení včetně stánků a bufetů. Zhruba tolik máme v ČR „občerstvoven“. Část z nich nepřežije. Dokážeme odlišit dobré a špatné hospody?

Stejně jako se v posledních letech vytrácí ortodoxní konzervatismus konzumentů českého piva, lze v budoucnosti také očekávat změny ve struktuře návštěvníků restauračních zařízení a pokles dosavadních „štamgastů“ v takových podnicích, které nenabídnou dostatečně kvalitní služby. Lze také předpokládat, že hlavním důvodem návštěvy restaurace nebude pouze oblíbená značka piva, ale i profesionalita obsluhy, nabídka kvalitních jídel z kvalitních surovin nebo spektrum bonusů pro návštěvníky restaurací tak, jak je to běžné v zahraničí. V některých hospodách se již na lepší časy blýská, zdaleka ale ne ve všech. Tak či tak, je nejvyšší čas věnovat se v tématech týkajících se potravin a jejich kvality také restauracím.


Autor: Isifa.cz

Řada restaurací dříve místo na jídle závisela na konzumaci piva

Současný, ne zrovna optimální stav týkající se kvality restaurací na tuzemském trhu je do značné míry ovlivněn stávajícím legislativním rámcem, neodborností majitelů restaurací a konkurenčním prostředím.

Restaurací jsou tisíce

Podle posledních, bohužel již několik let starých dat bylo v ČR zhruba 2200 penzionů, 2500 hotelů a přibližně 36 000 gastronomických zařízení, což nejsou ale jen restaurace, ale i různé stánky a bufety. V současné době bude možná stravovacích zařízení již méně, neboť tržby těchto podniků vytrvale mírně klesají, i proto, že klesá konzumace piva v hospodách, a pivo se více než dříve konzumuje mimo ně. Řada restaurací byla přitom v minulosti na konzumaci „národního nápoje“ – piva zásadně závislá.

Čtěte téma: Pivo levnější než voda? Vítejte v království prince Pivoslava

Vše přitom nasvědčuje tomu, že část stávajících restaurací do budoucna ekonomicky nepřežije. Ostatně, podle také již dřívějších výzkumů až 50 procent nově otevíraných restaurací skončí v průběhu prvních tří let své existence. 

Hospodu si může založit skoro každý

Nestabilita gastronomického trhu je dána v mnoha případech neodborností majitelů restaurací. Ta je umožněna právě legislativním rámcem, tedy podmínkami, za kterých lze založit restauraci nebo hospodu. Stačí k tomu vlastně jen živnostenský list založený na hostinskou činnost, přičemž k vydání takového oprávnění je třeba pouze dovršení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a „neexistence překážek k provozování živnosti“, což v praxi znamená nedlužit státu na daních nebo sociálních příspěvcích.

K dosažení potřebné odbornosti je pak několik cest, přičemž při odborném vzdělání není třeba praxe a při odborném vzdělání v příbuzném oboru je třeba rok praxe. Pokud někdo prokáže šestiletou praxi v oboru, nemusí mít odborné vzdělání vůbec. Čtvrtou možností je absolvování rekvalifikace. Hospodu či restauraci však může provozovat i člověk bez jakéhokoli odborného vzdělání i jakékoli praxe, pokud využije možnosti takzvaného oprávněného zástupce. Ten odbornou způsobilost mít musí a ručí pak za provozování hostinské činnosti.

Restaurace hodnotí jen host

Samozřejmě je otázkou, zdali by něco vyřešilo zpřísnění podmínek k zahájení a provozování hostinské činnosti. V kombinaci se skutečností, že se při liberalizaci podmínek k podnikání obecně odstoupilo od někdejší kategorizace restaurací (pamětníci si jistě vzpomenou na symbol velmi lidových hospod IV. kategorie) se ale zdá, že by si alespoň některé vstupní podmínky zasloužily nějakou revizi. Zejména týkající se podmínek přípravy jídel. Stravovací zařízení v ČR připraví denně stovky tisíc jídel, což je daleko plošnější zásah do stravování spotřebitelů, než se na první pohled zdá.

Čtěte téma: Hosté by měli být na nás kuchaře nároční a nespokojit se s blafy

Asociace hotelů a restaurací nicméně kategorizaci považuje za zbytečnou. V případě ubytovacích zařízení, což jsou jednak penziony, jednak klasické hotely, ale kategorizace existuje. Od roku 2010 je dokonce klasifikace hotelových služeb postavena na jednotném mezinárodním systému prostřednictvím HSU (Hotelstars Union), v současné době je v tomto systému zapojeno 12 evropských zemí (ČR, Německo, Rakousko, Maďarsko, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemí, Lucembursko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Malta). Také penziony mají svůj klasifikační certifikační systém, jejich majitelé jsou navíc ke zvyšování image a služeb svého podniku motivování soutěží „Penzion roku“.

V případě restaurací se ale zdá, že verdikt o jejich kvalitě a poskytovaných službách a produktech bude muset vynést spotřebitel. Co by mělo být skutečně měřítkem, na jaké projevy je dobré dát si pozor, z čeho a jak se v restauracích vaří či zda se v nich správně čepuje pivo a další nápoje, bude předmětem připravovaného seriálu o restauracích na serveru Vitalia.cz. Napište nám vaše tipy, co by vás z dané oblasti zajímalo.

Čtěte dále: České restaurace pro děti nevymyslí nic jiného než řízek a smažák

22 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 4. 2013 3:57