Pokud systém kontroly ochrany rostlin kulhal, nyní se stal zcela chromým

Chemie je přece i v kosmetice, tak proč vám vadí v jídle, podivili se zástupci ministerstva zemědělství na semináři o pesticidech. Vlajky chemických obrů při vchodu do objektu naznačovaly ráz celé akce.

„Pesticidy v životním prostředí“ zněl název odborného semináře, který se ve čtvrtek 3. září uskutečnil v aule České zemědělské univerzity v Praze a sliboval mnohé. Jestliže však někdo očekával nějaké nové nápady a podněty, jak jejich užívání výrazně omezit, musel být zklamán. Možná to mohlo být i tím, že vlajky chemických obrů Syngenta a Monsanto při vchodu do objektu naznačovaly, kdo je skutečným sponzorem celé akce.

Odborníci sice hezky vysvětlili škodlivost chemie v půdě, ve vodě a dopady na faunu včetně včel, ale zároveň si zanaříkali, jak se snižuje počet registrovaných účinných látek a kolik jejich vývoj a schvalování stojí peněz. A navzájem se ujistili, že nahrazovat pesticidy biologickými a nechemickými prostředky je jistě žádoucí, ale určitě neekonomické. Co na tom, že toto nahrazování je z příslušného zákona povinné.

Chemie je v kosmetice, tak proč vám vadí v jídle?

Zástupce ministerstva zemědělství Michal Hnízdil pohovořil na téma, že o prostředky na ochranu rostlin je veliký mediální zájem. Protože jde o jídlo, ale nikde se nepoukazuje na fakt, že pesticidy jsou běžnou součástí života třeba v kosmetice nebo pracích prášcích, a tam to nikomu nevadí, durdil se. Byl to právě on, kdo kladl zásadní otázku: Jsou u nechemických metod ochrany rostlin stejné náklady jako u těch chemických?

No zřejmě nejsou“, chtělo by se dopovědět při poukázání na fakt, že velký chemický koncern vyrábějící pesticidy si může na rozdíl od malého výrobce přírodních preparátů dovolit pro koncového uživatele, tedy farmáře, své výrobky dotovat různým systémem slev a bonusů, v jejichž důsledku dochází k výraznému zvýhodnění jedné strany.

Jméno sponzora napoví

Něco podobného se ve farmacii, která je trhu s pesticidy velice podobná, nazývá úplatkem. Příkladem budiž loňský rok, kdy čínský soud vyměřil britské farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline rekordní pokutu tři miliardy jüanů (tehdy 10,4 miliardy Kč) za to, že uplácela lékaře, aby používali její léky. Soud také poslal do vězení několik představitelů firmy, včetně bývalého šéfa čínské pobočky Marka Reillyho. A abychom nechodili tak daleko, v České republice probíhá vyšetřování lékařů a zástupců farmaceutických firem právě nyní.

Takže pokud budou konference o (ne)škodlivosti pesticidů a agronomy budou sponzorovat chemické firmy, nelze se divit, že v segmentu fungicidů došlo za pět let ke zvýšení spotřeby o třicet devět procent. A pokud v posledním roce či dvou došlo k celkovému snížení spotřeby pesticidů proti letem předchozím, jistě to bude spíše než tím, že by ministerstvo zemědělství apelovalo na farmáře, aby upřednostňovali nechemické metody způsobeny počasím.

Systém kulhal, nyní se stal zcela chromým

Zajímavým příspěvkem bylo i vystoupení Štěpánky Radové z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Prezentovala výsledky kontrol integrované ochrany rostlin v bodovém systému za loňský rok. Těch proběhlo sto sedm. Tento proces tedy zasáhl zhruba dvě promile zemědělských subjektů, takže vlastně z každého tisíce se podařilo zkontrolovat dva. Navíc průměrné bodové zisky kontrolovaných firem oscilovaly mezi 222 u malých a 242 body u velkých podniků. Takže minimálnímu počtu bodů, tedy 120, se nikdo nepřiblížil, vše je tedy v absolutním pořádku. Minimum by navíc mělo být od letošního roku zcela zrušeno. Kontroly byly časově velice náročné, protože každá zabrala deset až padesát hodin práce našich kontrolorů. Problém byl v tom, že jsme předem nenastavili, jak má vypadat předepsaná dokumentace, uvedla Štěpánka Radová.

Pro letošek jsme nahradili kontrolní listy dotazníkem, které si zemědělci sami vyplní. My bychom se chtěli věnovat především poradenské službě, rádi bychom i zřídili vzorové farmy, kde bychom různé formy integrované ochrany rostlin předváděli zájemcům v praxi, doplnila.

„Právě jste zde přítomným potvrdila, že kontrolní systém byl nastaven příliš benevolentně, tedy tak, aby minimální požadovaný počet bodů získal každý zemědělec bez ohledu na to jak hospodaří. Na tuto skutečnost jsme vás upozorňovali již před rokem, když kontrolní systém vznikl. A namísto jeho zpřísnění nám zde prezentujete záměr na kontrolní činnost zcela rezignovat,“ reagoval z pléna David Palán z Asociace pro bezpečné potraviny, která dlouhodobě usiluje o snížení obsahu zdraví škodlivých chemických látek v potravinách. Při krátkém rozhovoru s ním po skončení konference si nebral servítky: „Naprosto chápu, že nechtějí provádět kontrolu, o které předem ví, že je ztrátou času, neboť každý kontrolovaný subjekt prokáže splnění podmínek. Jsem přesvědčen, že od počátku byla paralyzace systému Integrované ochrany rostlin záměrem ÚKZÚZ i ministerstva zemědělství. Svědčí tomu jak jejich urputná obhajoba bodového kontrolního systému v loňském roce, tak současná snaha úplně dodržování zásad IOR hodit za hlavu. Obávám se nejhoršího, tedy že Hnízdil a Radová jsou placeni chemickou lobby. Otázka je, zda-li se tomu má člověk divit, když i současný ministr je bývalý prodejce chemických přípravků? Dalo by se říci, že pokud tento sytém kulhal, nyní se stal zcela chromým,“ uzavřel David Palán.