Pochybnosti o resveratrolu: víno, tablety, nebo nic?

Autor: Isifa.cz

Asi jen málokdo dosud neslyšel o téměř zázračném resveratrolu a z toho vyplývající prospěšnosti červeného vína. Jenomže názory vědců se neustále mění a žádná pravda není nedotknutelná.

Výsledky různých studií si odporují a nyní se v celé záležitosti zřejmě vyzná málokdo (viz např. Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli).

Resveratrol je chemicky alkohol s OH skupinami navázanými na benzenové kruhy – tedy tzv. polyfenol. Tato látka se vyskytuje hlavně ve vinné révě (zejména slupky), ořeších, borůvkách či rybízu. Hrozny či červené víno mají mít díky resveratrolu blahodárné účinky na lidské zdraví – funguje totiž jako antioxidant, a jak se v nedávné minulosti všeobecně uvádělo, má nás chránit před kardiovaskulárními i nádorovými chorobami, Alzheimerovou nemocí, snižovat cholesterol, upravovat nadváhu i posilovat imunitní systém. Kolem resveratrolu vznikl obrovský byznys, látka je oblíbenou součástí výživových doplňků a v kapslích ji užívá málem každý druhý. Objev resveratrolu se dokonce přirovnával svým významem k objevu antibiotik.

Pošramocená pověst zázračného resveratrolu

Pověsti resveratrolu v poslední době ovšem ublížil skandál profesora Dipaka Dase z University of Connecticut School of Medicine. Ukázalo se, že řadu svých studií o prospěšnosti resveratrolu si dotyčný prostě vymyslel, na neexistující výsledky pak napatlal mytologickou omáčku o ajurvédské (či jaké) medicíně. Spojení moderní vědy a nějaké „dávné moudrosti“ mají mnozí čtenáři zvlášť rádi, Dase ovšem zmátl nejen naivní publikum, ale i odborné recenzenty. Jednalo se o docela slušnou ostudu, protože než se skandál provalil, vymyšlené výsledky už stačila publikovat i celá řada vědeckých časopisů.

Jeden podvod samozřejmě neznamená, že bychom měli resveratrol zcela zatratit, příznivé účinky této látky totiž potvrzovaly i jiné studie – experimenty prováděné na červech, rybách, ba i člověku bližších lemurech. Otázkou ale je, nakolik vědci od sebe prostě opisují, respektive kvůli snadnějšímu publikování produkují studie s očekávaným výsledkem.

Nový výzkum pozitivní vliv resveratrolu nepotvrdil

Richard D. Semba z Johns Hopkins University proto nyní s kolegy provedl další výzkum, který měl vnést do celé záležitosti jasno. Lidem starším 65 let výzkumníci po delší čas odebírali moč, v níž se stanovovalo množství resveratrolu, respektive jeho rozkladných produktů. Experiment byl proveden v Itálii v oblasti Chianti, kde se, jak lze očekávat už z názvu kraje, pije hodně vína (bohužel se ale nijak nezjišťovalo, zda resveratrol pochází skutečně z vína nebo z výživových doplňků – o tom viz dále). A výsledek?

Ukázalo se, že hladina resveratrolu nijak nekoresponduje s délkou dožití, látka nevykazuje protizánětlivé účinky ani nechrání před rakovinou, infarkty či mrtvicí. Hlavně v případě absence protizánětlivých účinků je to docela překvapivé, protože samotná vinná réva si resveratrol syntetizuje na obranu proti plísním (nebo jsme si to alespoň dosud mysleli). Výsledky Sembova týmu byly publikovány v časopisu JAMA.

Ne že by se tím do celé záležitosti vneslo světlo; i pokud uvěříme novým výsledkům a zatratíme ty staré, stále totiž zůstává několik možností. Předpokládejme, že strava středomořského typu je opravdu blahodárná, tedy, že „francouzský paradox“ vyplývá z toho, jak se lidé v jižní Evropě stravují. Typické pro středomořskou kuchyni jsou mořské produkty, víno a olivový olej.

K tématu: Středomořská strava místo pivo-vepřo-knedlo-zela

Sklenka vína to jistí?

Možné je, že resveratrol vykazuje příznivé účinky právě jen v kombinaci s alkoholem (nebo jinou látkou ve víně), takže jej nelze zatracovat, ale současně nemá moc smysl se jím cpát ve formě výživových doplňků, alespoň ne bez pořádného zapití. K tomu bychom potřebovali vědět, jak lidé účastnící se poslední studie k resveratrolu přišli.

Možné je i to, že i když je samotný resveratrol zcela neúčinný, pro víno to ale neplatí. Červené i bílé víno obsahují celou řadu dalších látek a některá z nich by mohla mít účinky dosud připisované resveratrolu. Logickým kandidátem na prospěšnost by byl třeba nějaký jiný polyfenol. Z potravin se polyfenoly kromě ovoce (zejména slupky) a zeleniny vyskytují ve větší míře také v pivu, čaji, čokoládě, kávě, kakau a ořeších. Souboj červené víno vs. bílé víno vs. pivo tak z hlediska zdraví vypadá prozatím nerozhodně.

Stejně dobře může platit, že červené víno žádné speciální pozitivní účinky prostě nemá a za francouzský paradox může něco jiného. Aby ale nejasností a pochyb nebylo málo, v poslední době se objevily i studie zpochybňující zdravotní prospěšnost rybího tuku, respektive omega-3 mastných kyselin (Budeme rybí tuk pěstovat na polích?). Ještě zbývá zpochybnit prospěšnost olivového oleje a pak už bude třeba hodit ručník do ringu a připustit, že nerozumíme vůbec ničemu.

Ať už se názory na resveratrol budou vyvíjet jakkoliv (než se aktuální informace rozšíří a stane mainstreamem, může být zase všechno jinak), konzumenty vína to na rozdíl od konzumentů výživových doplňků zase tolik zajímat nemusí. Je možná pokrytecké zdůvodňovat si pití vína zdravím. Copak nestačí, že většině lidí prostě chutná a navozuje jim následně příjemné pocity?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 6. 2014 22:05