Počet pneumokokových infekcí stoupá. Proč?

„Počet pneumokokových infekcí stoupá. Děti se očkují čím dál méně.“ Máte nyní pocit, že počet pneumokokových infekcí u dětí stoupá, protože ty se očkují čím dál méně? A z čeho tento pocit máte?

Vážení čtenáři, opět mi dovolte jenom rychlou aktuální reflexi na články vakcinační lobby, které především neobsahují a neposkytují ty podstatné informace. Z toho zbytku poté někdo navaří lidem koktejl tak, je si to někdo skrytý přeje. Kdo jim ještě věří? – Překvapivě velká spousta lidí. Podívejte se na to společně se mnou.

Počet pneumokokových infekcí stoupá. Děti se očkují čím dál méně

Článek s tímto titulkem vyšel na serveru Lidovky.cz, ale také v Českých novinách je to podobné (titulek Počty pneumokokových infekcí stouply, proočkovanost dětí klesla). Zdroj je ČTK. Reflexe této zprávy je v médiích předem zajištěna a bude velmi široká.

Aniž by to bylo řečeno, v titulku jsou uvedeny dvě zcela samostatné informace. Počet pneumokokových infekcí stoupá. Děti se očkují čím dál méně. Máte nyní pocit, že počet pneumokokových infekcí u dětí v ČR stoupá, protože tyto se očkují čím dál méně? A z čeho tento pocit máte? Čtěte pozorně. Něco takového totiž vůbec nikdo neřekl. Tedy alespoň v titulku tohoto článku si to ještě nikdo říci nedovolil. V jeho obsahu se již ale opravdu kují pikle – „…obvyklé i neobvyklé…kujme pikle, pikle kujme, snad se pikle s piklí ujme.“ (Mj. nádherný text, nemyslíte?)

Počet pneumokokových infekcí stoupá

Pokud se podíváme na data uváděná zejména ve druhém článku (jsou zde přesnější), zjistíme, co se to vlastně v populaci za poslední tři roky děje. (Čísla jsou absolutní, nejedná se o přepočet na 100 000 obyvatel):

  • 2011 – 334 onemocnění; 53 úmrtí
  • 2012 – 335 onemocnění; 61 úmrtí
  • 2013 – 424 onemocnění; 69 úmrtí

U malých dětí ve věku 0–4 let poté můžeme pozorovat tyto rozdíly:

  • 2011 – 21 onemocnění (6,3 %); 3 úmrtí (5,7 %)
  • 2012 – 15 onemocnění (4,5 %); 1 úmrtí (1,6 %)
  • 2013 – 28 onemocnění (6,6 %); 0 úmrtí (0 %)

Podívejme se nyní, jak to vypadá u starší populace ve věku nad 40 let:

  • 2011 – 252 onemocnění (75 %); 47 úmrtí (89 %)
  • 2012 – 257 onemocnění (77 %); 57 úmrtí (93 %)
  • 2013 – 333 onemocnění (79 %); 65 úmrtí (94 %)

Z těchto čísel opravdu není možné dovodit závěr, že klesající proočkovanost malých dětí je příčinou jejich narůstající nemocnosti. Incidence invazivních pneumokokových nákaz mírně narostla v celé populaci (334/2011 vs. 424/2013), a to spíše proporcionálně napříč věkovými skupinami. (Čísla úmrtnosti bych raději zanedbal pro jejich velmi malou hodnotu, ale formálně jsou u dětí ve věku 0–4 let spíše pozitivní a vykazují klesající tendenci.) Pokud lze nějaký závěr přiměřeně z těchto dat učinit, tak spíše tento:

Incidence invazivních pneumokokových nákaz v celé populaci mírně a proporcionálně za poslední dva roky narostla (o 26 %). U dětí ve věku 0–4 let přitom narůstá proporcionálně bez ohledu na to, jaká je míra proočkovanosti dětí právě v této věkové skupině.

Proočkovanost populace zatím roste

Je důležité si uvědomit, že zatímco počet nově očkovaných malých dětí klesá, hodnota proočkovanosti celé populace dětí (0–19 let) nám dosud pouze narůstá. Ta v principu ještě klesat nemůže. Je zajímavé se proto podívat, co se nám při vzrůstající incidenci pneumokokových onemocnění děje v populaci dětí, která byla proti pneumokokům již masově očkována. To jsou zejména děti ve věku 5–14 let. (Vakcínou Prevenar 7 se očkuje od roku 2005. Očkovány byly v té době i děti ve věku 4–6 let. Očkování tedy zasáhlo ve větší míře děti narozené cca od roku 2000.)

  • 2011 – 32 onemocnění (9,6 %); 0 úmrtí
  • 2012 – 24 onemocnění (7,2 %); 1 úmrtí
  • 2013 – 31 onemocnění (7,3 %); 0 úmrtí

V této populaci žádný nárůst pneumokokových infekcí patrný není, avšak jedná se skutečně o velmi malá čísla. Absolutní nárůst by i zde přitom patrný být měl, a to právě v té části populace dětí 5–14, která proočkovaná není, když se nám v populaci jako celku incidence o 26 % zvýšila. Dělat z takto malých čísel nějaké ucelenější závěry je tedy zjevně vysoce nepřesné. Udělat je poté na jiných částí populace, třeba u dětí 0–4 let, je nepřesně zhruba stejně – tedy také vysoce.

Je zajímavou otázkou, jak to vypadá v populaci 15–19 let, která je proočkována významně méně. Ta vykazuje tyto hodnoty (jsou úmyslně znásobeny dvěma, aby pro srovnání vyjádřily interval deseti let, pro srovnání s intervalem deseti let dětí ve věku 5–14 let):

  • 2011 – 12 onemocnění; 0 úmrtí
  • 2012 – 8 onemocnění; 0 úmrtí
  • 2013 – 12 onemocnění; 0 úmrtí

V této populaci také není patrné žádné zvýšení incidence pneumokokových infekcí, a to i přes její významně nižší proočkovanost (vyšší citlivost na změny celkové incidence pneumokokových infekcí v populaci jako celku), a to přesto, že celková incidence v populaci o 26 % narostla. Jsou to opět jen malá čísla? Pravděpodobně ano.

Co můžeme vlastně rozumně říci? Pokud odhlédneme od opravdu extrémního rizika zkreslení malými čísly, poté lze technicky konstatovat, že pokles proočkovanosti malých dětí v letech 2011–2013 je asociován s nárůstem výskytu pneumokokových infekcí pouze u těchto malých dětí (0–4), ale již nikoliv u dětí starších (5–19). Je však asociován s nárůstem výskytu pneumokokových infekcí u generace nad 40 let a u seniorů. Nic moc více položit na stůl nelze.

Malá vsuvka

Je zajímavé si o vlivu prvních pneumokokových vakcín něco přečíst i jinde, třeba  na serveru Vakciny.net:

V posledních letech (2007–2008) došlo k průlomu pohledu na celoplošné očkování proti pneumokokovým nákazám. Po komerčně úspěšném zavedení dosud celosvětově jediné pneumokokové konjugované vakcíny (7valentní vakcína PCV7) na počátku tohoto století, dochází k pozorování mimo jiné i k nepříznivému vlivu. Tato skutečnost byla již zveřejněna v tiskové zprávě Reuter Health dne 14. 2. 2008 v New Yorku, která vychází z publikace španělské prospektivní studie. Zavedení 7valentní pneumokokové vakcíny (PCV7) ve Španělsku v roce 2001 vedlo k postupnému nárůstu invazivních pneumokokových onemocnění vyvolaných virulentními klony nevakcinačních pneumokokových sérotypů.

Děti se očkují proti pneumokokům čím dál méně

Ačkoliv jsou oba články z úvodu „nabité“ informací, že klesá proočkovanost malých dětí (v Praze údajně pod 50 %), tak nějak nedohledáte, o jaký pokles se vlastně jedná. Proočkovanost proti pneumokokům vztaženou k jednotlivým věkovým skupinám jsem hledal opravdu dost dlouho. Po telefonech jsem nebyl úspěšný snad tři hodiny. Pak jsem objevil v jedné přednášce (www.vakcinace.eu) data VZP, která uvádějí:

  • Rok 2010 – proočkovanost 78 %
  • Rok 2011 – proočkovanost 72 %
  • Rok 2012 – proočkovanost 67 %

Bohužel tato data neobsahovala jednotku, k čemu se přesněji vztahují. Navíc nejsou v souladu s některými údaji o 89–90% proočkovanosti v letech 2010–2011, která jsou opět bez jednotky položená jinde. To však odpovídá existenci také dalších pojištěnců (očkovanců) ostatních pojišťoven. Graf uvádějící přesnou proočkovanost populace proti pneumokokům v ČR rozdělenou podle věku jsem bohužel nikde nenašel. (Objeví se někde na něj odkaz v diskusi?)

Pokud odhadem započítám očkované pojištěnce jiných pojišťoven, budu pracovně uvažovat pokles proočkovanosti malých dětí od roku 2011 do roku 2013 (který popisují mediální články) jako pokles o cca 35 %. Tento údaj přiměřeně koreluje s nárůstem celkové incidence o 26 %, bylo by však velmi předčasné v tom hned vidět kauzální souvislost. Položme si otázku: Je možné, aby pokles proočkovanosti velmi malých dětí (0–2 roky) o 35 % prakticky ve stejném čase inicioval zvýšení incidence invazivních pneumokokových onemocnění zejména v populaci osob starších čtyřiceti let a u seniorů o 26 %?

Vztah očkování malých dětí proti pneumokokům a dosažení zlepšení ochrany seniorů proti těmto infekcím popisovaly již dříve mnohé práce i dokumenty WHO. Neočkované malé děti nám jako „přenašeči“ pneumokoků nějakým způsobem ohrožují seniory. Za tímto fenoménem lze vidět aspekty kolektivní imunity.

Sedí – nesedí?

Pokud se někdo z výše uvedených dat a informací pokouší vytvořit alarmující dojem, že pouhý dvouletý pokles proočkovanosti zejména nově narozených a velmi malých dětí proti pneumokokům nějak může za současné zvýšení celkové incidence pneumokokových onemocnění v populaci o celých 26 %, tak to je opravdu velký horký datový střelec. Tato data absolutně nesledují vztahy mezi proočkovaností malých dětí a nemocností zejména seniorů, jak je uvádějí jiné zdroje. Cituji z dokumentu WHO:

Ve Spojených státech klesla 1 rok po zařazení PCV‑7 do národního očkovacího kalendáře incidence invazivních pneumokokových onemocnění vyvolaných sérotypy pneumokoků použitými ve vakcíně mezi očkovanými dětmi do 1 roku věku o 100 % (95% CI, 87,3–100 %). Incidence všech invazivních pneumokokových onemocnění klesla během 3 let po zavedení o 84,1 % u dětí do 1 roku věku, o 52 % u dospělých ve věku 20–39 let a o 27 % u osob starších. (Stanovisko Světové zdravotnické organizace k očkování dětí konjugovanou pneumokokovou vakcínou, 2007)

Velmi vysoký nárůst očkovaných dětí ve věku 0–2 let byl následován poklesem incidence pneumokokových infekcí u osob starších 40 let o „pouhých“ 27 %. Proto analogicky nárůst incidence o cca 27 % ve věkové skupině nad 40 let by měl být sledován poklesem proočkovanosti dětí 0–2 roky až prakticky k nulovým hodnotám. Zatím jsme ale těsně pod 50 %. (A to ještě jen v Praze. Kdoví, jak je tomu jinde. Třeba je to v Olomouci lepší.) Nic takového tedy zatím pozorovat nelze. Pravda, vakcíny jsou dnes jiné a roli hraje také již částečně očkovaná populace starších dětí. – No, bylo by opravdu velmi složité se pokusit to vyčíslit i jen přiměřeně přesně.

Jiný titulek v roce 2012 a 2013

Oproti roku 2011 bylo hlášeno v roce 2013 o 7 případů na celou ČR více dětí ve věku 0–4 s invazivním pneumokokovým onemocněním (21 vs. 28). Tento nárůst je dnes mediálně vysoce zajímavý, protože proočkovanost dětí poklesla. Poněkud vůbec nikdo se nepozastavil nad tím, že v roce 2012 bylo hlášeno o celých 6 případů nemocných dětí méně než v roce 2011, a to nám podle všech údajů proočkovanost již také klesala. Jak to, že jsme v červnu 2013 neobjevili v novinách například tento titulek ve vztahu k roku 2012:

Počet pneumokokových infekcí je v populaci konstantní a u malých dětí dokonce zjevně klesá. Děti se přitom očkují čím dál méně

No protože jej do všech novin v masové rozesílací kampani nezaslaly všechny „píárové“ reklamní agentury výrobců vakcín. Rok 2012 se obchodu nějak „nehodil“. Vyšel ve svých datových fluktuacích zkrátka špatně. Zato rok 2013 – to je krásná náhoda! Ta se už dá mediálně přeorat v pěkného bubáčka!

Tak nějak mi to nepřijde

Dle mého názoru se dva roky klesající proočkovanost dětí proti pneumokokovým infekcím v rozsahu 35 % poklesu mohla zatím podepsat tak jedině na sporném jednotkovém nárůstu nemocnosti právě u dětí ve věku 0–4 roky. Nikdo přitom (raději?) nerozlišil, o jaký typ invazivních pneumokokových onemocnění vlastně šlo. On to totiž může být zánět středního ucha stejně jako zápal plic nebo pneumokoková meningitida. Snížení úmrtnosti by spíše svědčilo o nárůstu těch méně závažných forem (méně nebezpečný sérotyp?) – ale to již spekuluji.

Vysvětlit 26% nárůst incidence v celé populaci je nutné především úplně jiným způsobem. A poté je důležitou otázkou, zda tento jiný způsob by náhodou nevysvětlil také onen málo rozlišitelný nárůst incidence u velmi malých dětí. Ono to s tím poklesem proočkovanosti a jeho důsledky vůbec nebude tak horké, jak je aktuálně uvařena mediální kaše.

Druhý trik

Co říci na adresu paní Zdeňky Jágrové z pražské hygienické stanice, která tvrdí, že situace se změnila, protože přibývá rodičů, kteří očkování odmítají? Vlastně nic. Stejně jako je trikový celý titulek tiskové zprávy ČTK, tak i vyjádření paní Jágrové je pouze komunikační trik. Situace se totiž opravdu změnila. Změnila se – protože se kvůli rodičům změnila proočkovanost malých dětí o cca 35 %. To je totiž úplná pravda. Jak to ale všechno souvisí se změnou počtu hlášených invazivních pneumokokových infekcí z 334 na 424? No, to vám přece nikdo neříká a nikdo ani přímo netvrdil, že to spolu nějak zjevně souvisí. Ten závěr si učinili nepozorní čtenáři mediálních triků především sami. A to je ono svaté kouzlo moderní (skrz-naskrz nelegální) reklamy.

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 7. 2014 15:05