Plíseň nehtů se vrátí, pokud nezlikvidujeme spóry

Autor: Archív Miroslavy Uherkové

ROZHOVOR – MIROSLAVA UHERKOVÁ je jednou z mála pedikérek, jejíž klientelu tvoří i lidé postižení onychomykózou, plísní nehtů. Používá metodu suché pedikúry a výrazně tak zkracuje léčbu.

Onychomykóza je infekční plísňové onemocnění nehtů. Mykotická spóra přežívá ve vnějším prostředí i řadu let, třeba doma v koberci ji můžete mít měsíce. Není divu, že plísněmi nohou trpí každý desátý člověk, s přibývajícím věkem dokonce až každý čtvrtý. Na pedikúře tito lidé obvykle nepochodí. „Pracoviště dodržují obecné pravidlo: Kdo jde na pedikúru, musí být zdráv. Většina pedikérek se plísní oprávněně bojí a v případě mokré metody ani s nemocnými pracovat nesmějí,“ říká MIROSLAVA UHERKOVÁ, pedikérka a zdravotní sestra. V Poděbradech se věnuje suché pedikúře a pomáhá pacientům s onychomykózou.

Nebojíte se pracovat s nemocnými? Jak celá myšlenka vznikla?

Nebojím a nečiní mi to problém. Navíc jsem druhou profesí zdravotní sestra a zdraví nohou se věnuji dlouhoudobě. Na začátku musím zmínit obecné pravidlo, které většina pracovišť dodržuje: Kdo jde na pedikúru, měl by být zdráv, jinak riskuje přenos infekce na jiné osoby. Většina pedikérek se plísní oprávněně bojí a v případě mokré metody ani s nemocnými pracovat nesmějí – zakazuje to přímo jejich kodex.

Já zvolila odlišný přístup, a sice na základě spolupráce s místním panem doktorem, dermatovenerologem Václavem Macurou. Posílá ke mně pacienty s onychomykózou – plísní nehtů. Přístrojová pedikúra, především díky neocenitelnému nástroji v podobě lékařské brusky, může výrazně pomoci při léčbě tohoto nepříjemného onemocnění. Je samozřejmě nutné dodržovat přísná hygienická pravidla.

Proč suchá pedikúra?

Zvolila jsem suchou metodu, jež umožňuje pracovat s nehty specifickým způsobem. Bruska, kterou vidíte, byla vyrobena přímo za účelem ošetření nohou, ale její původ sahá jinam. Ten, kdo suchou pedikúru vymyslel, se inspiroval v zubním lékařství, konkrétně laboratoří, kde se vyrábějí náhrady, protézy. Používám několik typů brusek, nejen na nehty. Například na paty jsou určeny „kloboučky“, jak už napovídá jejich tvar.

Největší výhodu broušení spatřuji v tom, že umožňuje snižovat vysoký nehet, a tak pomáhá lidem postiženým plísní. Zbroušený nehet se stává nižším, pórovitým, a lék proti plísni má šanci dostat se, kam je třeba. Postižené nehty rostou do výšky, často překáží v botě, jsou bolestivé. A jak už jsem zmínila, kapat léky na ztluštělý nehet přináší velmi malou účinnost. Pacienti, kteří přicházejí rovnou z ordinace, si pochvalují, že kapky proti plísni se na sníženém nehtu krásně rozlijí a za dodržení dalších opatření trvá léčba onychomykózy výrazně kratší dobu.

Čtěte také: Zarůstání nehtů jde řešit i jinak než strháváním

Jaké další výhody v suché metodě spatřujete?

Klienty trápí řada věcí. Třeba hyperkeratóza, česky tvrdá kůže. Projevuje se v podobě otlaků, mozolů a zvýšených nánosů kůže, které mohou popraskat až do krve a znepříjemňovat chůzi. Objevují se na patách, prstech, na hraně nohy pod malíčkem… V případě mokrého ošetření pedikérka tvrdou kůži jednoduše odřeže. Musí být šikovná a obezřetná, jinak hrozí říznutí do živého. Okamžitý efekt mokré pedikúry sice vypadá skvěle, ale klienti po čtyřech týdnech přijdou znovu a mají vrstvu kůže stejnou nebo dokonce horší. Tělo si otlaky vytváří z určitého důvodu. Máte-li například ortopedickou vadu, našlapujete v určitém místě víc. Tělo je chytré a vyrobí zde polštář z tvrdé kůže. Já ten polštář odstraňuji po troškách, postupně. Výsledek není okamžitý, ovšem za půl roku jasně vidíte, jak se otlak zmenšil. Pomocí brusky je možné tělo ošálit a docílit trvalého zlepšení.

V čem spočívá ošetření, co přesně s klienty provádíte?

Přicházejí jak nemocní, tak zájemci o běžnou pedikúru včetně estetických zákroků. Především odstraňuji ztluštěniny kůže a snižuji nehtovou plotýnku, aby byl nehet přístupný následné medikaci. Zdravé nehty normálně lakuji. Správně provedené lakování s použitím tzv. podlaku přispívá k ochraně nehtu před vnějšími vlivy.

Doporučujete nehtovou kůžičku zamačkávat, anebo stříhat?

Jde o individuální záležitost, každému vyhovuje jiný způsob. Já ji lehce odstraňuji bruskou, s mykotickými nehty jednám opatrně, kůži nezatlačuji.

Za nejrizikovější období bývá považováno léto. Přicházejí lidé s plísněmi i na podzim či v chladnějším počasí?

Počasí nemá na plísně vliv. Nezáleží, zda je léto nebo zima. Velmi snadno se infikujete i v zimních měsících.

Kde se bere nákaza?

Nejčastější otázka klientů zní: „Kde jsem k tomu přišel?“ Dotaz, který nikdy nevyřešíme. Ani lékař neposkytne jednoznačnou odpověď, protože nebezpečí číhá všude: v sauně, na plovárně, doma… Stačí nazout nesprávné pantofle, anebo mít prostě smůlu – přejít na boso po koberci, kde mykotická spóra přežívá dva měsíce. Boty představují ideální živnou půdu v podobě tepla a vlhka. Nedoporučuji zkoušet novou obuv bez ponožek.

Dle statistik trpí plísněmi nohou každý desátý člověk, pan doktor Macura říká, že s přibývajícím věkem dokonce každý čtvrtý. Nezanedbatelnou roli hraje imunita. Rovněž genetika ovlivňuje náchylnost k určitým druhům onemocnění.

Celkově nohy dědíme. Myslím tvar, ortopedické vady, propadlé klenby, tvrdou kůži. Zápasila-li maminka či babička s plísněmi, existuje předpoklad, že vás postihnou také. Navíc, věkem se náchylnost k onemocnění zvyšuje, což souvisí se špatným prokrvováním končetin (podobně stavy po úrazech).

V internetových diskusích se lidé svěřují, že onemocněli plísní přímo na pedikúře.

I to se může stát. Zejména mokrá pedikúra je v uvedeném ohledu zrádná: Některé salóny používají z ekonomických důvodů jednu vaničku. Potřebná doba pro zabití nežádoucích organismů představuje minimálně dvacet minut. No a když jdou objednaní zákazníci po sobě, vanička se desinfekcí pouze propláchne, což nestačí. Vím od klientek a lidí, se kterými chodím na školení, že nikdo poučený už nedá nohy do vaničky, kde není jednorázová vložka. Ta se s každým klientem vyhazuje a mění.

Jaká hygienická opatření provádíte vy?

Desinfikuji kotoučky v roztoku a pro úplnou jistotu používám sterilizátor. Činím tak dva roky a zatím nenastal problém.

I u plísní platí, že psyché je mocná. Někteří lidé se natolik obávají nákazy, že chodí všude v žabkách. Přesto nakonec něco chytí. Jiní prevenci neholdují, ale obavy si jednoduše nevpustí do hlavy – a neonemocní nikdy.

Existují pro nehty nežádoucí sporty?

Konkrétně asi ne. Riziko vzniká vždy, když vám sleze nehet. I při fotbale můžete přijít k úrazu, když vám někdo šlápne nešťastně na nohu. Pokud se poškodí nehtové lůžko, nehet už nenaroste jako předtím. Otevře se vstupní brána pro infekci.

Popište prosím zdravou pokožku nohy.

Vždy pružná, hydratovaná. Jakmile je kůže suchá, začne křehnout a praskat. Oproti všeobecně mylnému názoru vlhko zdravé kůži nevadí. Zdravá, nenarušená pokožka ekzémům a plísním odolá s přehledem.

Jakou prevenci a následnou péči doporučujete?

Především posilovat imunitu a být psychicky v pohodě. Nezkoušet cizí boty na boso. Upřednostnit bavlněné ponožky před silonkami (sají pot). Kdo už jednou s plísní zápasil, ví, že nestačí kapičky a krémy. Jedině vytrvalost a důslednost zvítězí. Plíseň se vrátí, pokud nezlikvidujeme spóry. Proto lékaři doporučují dvakrát týdně sprej do bot (Demycan) plus desinfekci ponožek. Buď oním sprejem (po každém vyprání), anebo vyvářkou. Vezměte starý hrnec a vhoďte ponožky na pár minut do vroucí vody s hrstí pracího prášku. Také můžete vložit do vroucí vody ponožky právě vytažené z pračky. Var spolehlivě likviduje zárodky.

Nosit sterilní obuv, sterilní ponožky. Nesdílet v rodině ručníky a prádlo. Ručníky prát minimálně na osmdesát stupňů. Při zakapávání se postiženého místa nedotýkat rukou ani kapátkem, jinak riskujete přenos z nehtů na kůži.

Co se týče následného zvlhčení pokožky, doporučuji přípravky s podílem syntetické močoviny, které se mi osvědčily zejména v boji s prasklinami. Po týdnu každodenního mazání zmíněného přípravku garantuji zaléčení ragád (trhlin). Sice se možná udělají znovu, ale již ne tak hluboké a bolestivé.

Co předepisují lékaři?

Na nehty například kapky Batrafen, na kůži Canespor, Myfungar aj. Mladým, jinak zdravým pacientům bez ischemické choroby někdy nasazují tříměsíční vnitřní léčbu. Zde však pojišťovny nejsou příliš vstřícné, přispívají teprve v případě, kdy postižení přesáhlo dvě třetiny prstů. I tak vyjde léčba okolo tisícovky měsíčně.

Co říkáte na inzeráty typu „zapůjčím léčivé rybičky z Jižní Ameriky“?

Samotnou by mě použití rybiček velice zajímalo. Jedna klientka mi vypravovala, že rybičky zkusila. Byla moc spokojená, rybičky ji okusovaly jedna po druhé a příjemně šimraly. Nevím, jak její nohy vypadaly předtím. Ale zaujalo mě to a ráda bych metodu vyzkoušela na vlastní kůži.

K tématu: Procedury s rybičkami Garra rufa jsou hit, odborníci jim ale nefandí

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 8. 2014 10:26