Hlavní navigace

Plavání kojenců: Hazardujeme se zdravím dětí?

6. 11. 2009

Sdílet

Kurzy plavání si maminky v Česku masově oblíbily. Jenže někteří pediatři vůbec plavání nedoporučují. Situace ve světě není jiná, řada odborných studií varuje: Chlór v bazénech může vyvolat astma. Česká pediatrická společnost dokonce v tomto směru chystá vydat varování. Navíc, jste si jisti, že kvalita vody je dobrá?

Pobyt ve vodě dětem přináší řadu výhod -  rozvíjí a urychluje jejich psychomotorický vývoj, zlepšuje pohybovou koordinaci a svalový tonus. O skutečném plavání ale nemůže být řeč. Miminka si na vodu spíše zvykají a otužují se, v pozdějším věku se však naučí rychleji plavat. Svědčí i citové vazbě – společně sdílená aktivita posiluje vztah mezi rodičem a dítětem. Přesto platí: nežli dítě do kurzu zapíšete, poraďte se s dětským lékařem. Existují totiž nemálá rizika.

Čtěte téma: Mateřská centra: Mají smysl, nebo z nás tahají peníze

plavání kojenců

Americká pediatrická akademie mezi příznivce plavání kojenců nepatří. Ve své studii upozorňuje na zvýšený výskyt astmatu, který je vyvolán bronchokonstrikcí průdušek kojenců (sevření hladkého svalstva průdušek). „V Belgii byli podobně studovány negativní účinky trichloraminu, který vyvolává v bazénech typický chlorový zápach. Také další aerosoly na bázi chlorinových oxidantů mohou u predisponovaných kojenců vyvolávat změny v epitelu dýchacích cest a vést v pozdějším věku k rozvoji astmatu,“ varuje pediatr a místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Milan Kudyn.

Vzhledem k možnému poškození dýchacích cest podle něj převažují negativa nad klady plavání a rodičům radí vyhnout se chlorované vodě alespoň v prvním roce věku kojence. Opatrní by měli být hlavně ti, jejichž dítě má pro astma předpoklady, například genetické. Ty se obvykle do roka projeví ve formě ekzémů či atopie. O tom, že se nejedná o výmysl „doktorů“ odkudsi za oceánem, svědčí i fakt, že se Česká pediatrická společnost chystá vydat v tomto směru oficiální varování.

TIP: Přečtěte si ve středu rozhovor s Janou Hochovou, pedagožkou a zakladatelkou Baby Clubu Juklík na Vitalia.cz. Co si myslí o rizicích plavání? A jak poznat kvalitní kurz? 

Konzultaci s pediatrem doporučuje i Petra Obytová z Aliance přátel plavání kojenců a malých dětí. „Vdechování chlóru z prostoru nad hladinou může vysušit dýchací sliznice, oslabit je a dítě může onemocnět plicním onemocněním, nejen astmatem. Aby se tak ale stalo, nestačí pouze plavat v bazénu, vždy se přidružuje více faktorů,“ říká.

Paradoxní je, že astmatikům může plavání naopak pomoci. Jednou z terapeutických metodik je učení výdechu proti odporu, a právě ve vodě je tato situace navozena velice přirozeně. Nepřítelem astmatiků tedy není voda, ale chlór. Bazény lze naštěstí vyčistit i jinými zatím ale zřídka používanými způsoby – ionizací či UV zářením.

Jste příznivci plavání nejmenších dětí?

  • Ano, klady převažují
    35 %
  • Ano, ale jen v bazénech bez chlóru
    38 %
  • Ne, v bazénech je nekvalitní voda
    5 %
  • Pro miminka mi to nepřijde vhodné, ale pro starší děti klidně
    25 %

Čistá voda? Opravdu?

Veronika Holubová začala s dcerou plavat, když jí bylo tři čtvrtě roku. S plaveckou školou byla spokojená, nevyhovovalo ji ale dojíždění. Po prvním kurzu začala proto navštěvovat malý, za to populární, bazének na pražské Flóře. První lekce ji trochu zarazila. „Nikdy bych na takovém místě bazén nehledala. Musely jsme projít kavárnou a přezouvaly jsme se v úzké chodbě, kde stály basy s pivem,“ vypráví rok starou událost. Když dceru po plavání kojila, byla jako ostatní maminky oddělena od hostů v restauraci pouze zástěnou. Výuka jí ale vyhovovala, k bazénu to neměla daleko.

Jenže u bas s pivem potíže neskončily. „Problém přišel ve chvíli, kdy se mi zdálo, že voda zapáchá. I když jsem si nebyla úplně jistá, zda je to voda nebo něco jiného.“ A co hůře. Někdy byla holčička po plavání „jako bez života“ a zvracela. „Hned mě nenapadlo, že by to mohlo souviset s plaváním. Nebylo jí totiž špatně pokaždé.“ Nakonec se rozhodla pozeptat na místní hygienické stanici. A pak se nestačila divit. „Na hygieně o bazénu vůbec nevěděli. Byl totiž zkolaudovaný pro soukromé účely.“ Výsledky vody byly jednoznačné – nevyhovující.

Máte pochybnosti? Nečekejte a ptejte se!

plavání kojenců

Podle hygieniků musí veřejné bazény posílat dvakrát do roka vzorky vody na rozbor. Jednou ročně je pak neplánovaně navštíví pracovníci hygienické stanice a vodu znovu zkontrolují. Pro bazény, ve kterých se koupou děti, navíc platí přísnější pravidla. Miminka se například nesmějí koupat zároveň s dospělými a voda by měla být teplejší (alespoň 28 stupňů Celsia).

„Při plavání kojenců je zvýšené riziko mikrobiologického znečištění vody kvůli její vyšší teplotě a také možnosti znečištění dětskými exkrementy. Při výběru zařízení je proto kladen důraz na účinnou technologii úpravy vody a v případě tzv. bazénků na jedno použití i na důkladnou sanitaci vany po jejím vypuštění,“ říká Danuše Hanslíková z Krajské hygienické stanice Moravskoslezské­ho kraje.

Čtěte více: Naučte se konečně správně plavat!

Nicméně chlór, výkonné technologie ani rozbory vody nemusí znamenat, že je vše v pořádku. Ke znečištění vody může dojít během chvilky a personál je nemusí zaznamenat okamžitě. „Lidé nám říkají, že se jim voda nějak nezdála. A stejně si do ní jdou zaplavat,“ kroutí hlavou nad lehkomyslností některých koupajících Matěj Čermák z Hygienické stanice hlavního města Prahy. Hlavní díl odpovědnosti je podle něj na rodičích. Měli by sledovat zdravotní stav dítěte, konzultovat možná rizika s pediatrem a mají-li podezření, zeptat se provozovatele bazénu na výsledky rozborů. A pokud se jim nezdá kvalita vody či vzduchu, pak se obrátit na příslušnou hygienickou stanici.

Vyrážky, záněty…

Jenže kdo z nás se před koupáním obrátí nejdříve na hygienu, případně požaduje výsledky rozborů? Podobně uvažovala i Veronika Holubová. „Vůbec mě nenapadlo, že bazén, ve kterém nechají koupat miminka, by mohl být nevyhovující. Navíc v něm bylo neustále plno – před námi i po nás probíhaly další kurzy. A střídaly se tam i různé plavecké školičky.“

Případné zdravotní komplikace ze špinavé vody nejsou naštěstí nijak fatální. „Zažívací obtíže z fekálního znečištění, vyrážky, podráždění nebo záněty očí a uší,“ vypočítává hygienik Matěj Čermák. V okolí bazénu hrozí, že si domů odnesete plísně, molusky nebo bradavice.

Čtěte více: Úporný problém – plísně. Jak se jí zbavit?

Jak nenaletět

Plaveckých školiček fungují na českém trhu desítky a úroveň výuky bývá rozdílná. Na počátku boomu byl přitom spor dvou vědců o to, zda jsou miminka schopná po narození plavat. Docent Miloslav Hoch vedl na toto téma v 70. letech výzkum na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze a dokázal, že tento postnatální plovací reflex neexistuje. To, že se děti po narození na hladině jakoby vznáší, je způsobeno specifickou hustotou jejich tělíčka. Jeho snacha PaedDr. Jana Hochová rozvíjela plavání s kojenci i v 80. letech a pražským maminkám se tato aktivita zalíbila natolik, že se po roce 1989 plavání rozběhlo i komerčně.

Bohužel organizace nemají ze zákona povinnost mít ke své činnosti osvědčení a maminky se tak musí umět zorientovat samy. Kurz přitom není právě levná záležitost – vyjde na několik tisícikorun. Odhalit ty nekvalifikovaně vedené je přesto možné.

„Instruktoři například zařazují prvky neadekvátní věku a psychomotorickému vývoji dítěte. Jde také o kurzy, kde se setkávají kojenci různého věku a různých pohybových dovedností, například děti půlroční a rok staré,“ radí Petra Obytová.

U lektora se vyplatí zkontrolovat osvědčení o absolvování kurzu pro instruktorky kojeneckého a batolecího plavání.

Odborníci rovněž doporučují vyhnout se velkým veřejným bazénům. Sice fungují podle předpisů, ale voda v nich bývá chladnější, než miminkům vyhovuje. „Optimální teplota pro plavání kojenců je 30 stupňů Celsia, což veřejné bazény prostě nemají. Při nižší teplotě se děti nesoustředí na plavání, ale na to, že je jim zima,“ míní Jana Hochová z Baby Clubu Juklík.

Napoví i zázemí bazénu. Pokud byste se měli přezouvat v chodbičce vedle bas s pivem jako Veronika Holubová, raději se otočte na podpatku. Prostředí by mělo být pro matku s dítětem příjemné, nikoli stresující. Po plavání je důležitá aklimatizace – součástí bazénu  by měly být prostory, kde mohou maminky s dětmi v klidu pobýt předtím, než vyrazí domů.

Čtěte téma: Otužování jako prevence nachlazení

Aklimatizace je nezbytná zejména během zimy. „Po důkladném osušení hlavy a zvukovodů by děti měly být alespoň půl hodiny v místnosti s pokojovou teplotou, aby se organizmus lépe vyrovnal s mrazivou venkovní teplotou,“ radí pediatr Milan Kudyn. Snižuje se tak následné prochlazení organizmu a sliznic kojence.
Ať už se rozhodnete plavat nebo neplavat, podle maminek si většina dětí pobyt ve vodě užívá. Nezanevřela na ně ani Veronika Holubová. Po své zkušenosti sice vyměnila plaveckou školu i bazén, ale s dcerou chodí plavat dál. „Moc nás to obě baví.“

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Pracovala v Lidových novinách, kde se zaměřovala na cestování, trh práce a školství. Odskočila si na rodičovskou dovolenou a v součanosti pracuje v právnickém nakladatelství.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).