Pijeme opravdu na zdraví?

Když o sebe ťukáme sklenkami s alkoholickými nápoji, prohlašujeme, že pijeme „na zdraví“. A ona to může být tak trochu pravda. Velké studie prokázaly, že mírné pití alkoholu opravdu zdraví prospívá.

Preventivní účinek alkoholu při ochraně kardiovaskulárního systému je nesporný, zdůrazňuje doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., přednosta Kardiocentra pražské Nemocnice Na Homolce. Mnoho uskutečněných výzkumů a studií staví rozumného konzumenta alkoholu do lepší pozice, než naprostého abstinenta. Podařilo se prokázat, že co do rizika úmrtí na kardiovaskulární onemocnění je úplná abstinence srovnatelná s nadužíváním alkoholu. Čili kdo pije přiměřeně, svému srdci a cévám prospívá.

Poklad v tekutině

Alkoholické nápoje mají menší či větší obsah prospěšných látek – antioxidantů, vitamínů, minerálů a dalších, jež společně příznivě působí na lidský organismus. Chrání ho před některými nemocemi nebo zpomalují jejich vývoj. Důležitým faktorem ve výsledném efektu přiměřené konzumace alkoholických nápojů je druh, který člověk zvolí, a jeho kvalita. Vysoce riziková je konzumace podomácku vyráběných alkoholických nápojů, u nichž je velké nebezpečí, že mohou obsahovat metylalkohol a další toxické látky, upozorňuje docent Táborský.

Na nejvyšším stupni v „závodě“ o nejvhodnější druh alkoholu stojí podle většiny lékařů víno. Kromě alkoholu obsahuje víno fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž jsou významné flavonoidy, fungující jako silné antioxidanty. V červeném víně se nachází vyšší obsah fenolických látek než ve víně bílém. Ale v bílém víně je zase více antioxidačního enzymu katalázy. Takže jak milovníci bílého, tak červeného vína mohou v klidu zůstat u své oblíbené barvy.

Víno proti cholesterolu

vínoVíno obsahuje desítky flavonoidů, přesné složení závisí na technologii zpracování, na odrůdě, ale také na zeměpisné poloze, v níž jsou hrozny pěstovány. Flavonoidy působí jako antioxidanty tím, že vážou molekulární kyslík. Tím omezují tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou aterosklerózy, neboli kornatění tepen, a také vzniku krevních sraženin. Flavonoidy dokonce dokážou již vniklou krevní sraženinu rozpouštět. Tento oxidační účinek se spolu s vitamínem C podílí na odbourávání cholesterolu.

Volné kyslíkové radikály, které způsobují oxidaci špatného LDL cholesterolu, ucpávajícího cévy, vznikají v organismu účinkem stresu, při kouření, působením špatného ovzduší, při tělesné zátěži, ve stáří i při dalších tělesných procesech. Ve víně obsažený fenol resveratrol tyto volné radikály vychytává a brání organismus před jejich ničivými účinky – prokazatelně snižuje hladinu LDL cholesterolu. Zároveň resveratrol zvyšuje podíl potřebného HDL cholesterolu, jenž brání vývoji srdečně cévních chorob. Alkohol obsažený ve víně snižuje shlukování krevních destiček, a působí tak rovněž jako prevence ucpávání tepen.

O problémech s vysokým cholesterolem píšeme v článku Hodný a zlý cholesterol.

Ve prospěch vína, jakožto nejvhodnějšího alkoholického nápoje hovoří ještě jiné průzkumy. Ukázalo se totiž, že konzumenti vína se kloní ke zdravějšímu stylu stravování, než například pivaři. Do nákupního košíku častěji ukládají ovoce, zeleninu a nízkotučné mléčné výrobky, zatímco konzumenti piva preferují uzeniny a často slané pochoutky, jako jsou brambůrky.

Pivo má stříbrnou

pivo

Jsme odedávna národem milovníků piva. Tento kvašený, slabě alkoholický nápoj vyráběný z obilného sladu, vody a chmele pomocí pivovarských kvasinek zaujímá ovšem za vínem až druhou, stříbrnou příčku. Obsahuje také mnoho užitečných látek: všechny vitamíny skupiny B, stopové prvky a z minerálů především hořčík, draslík, fosfor, chlorid, křemík, zinek.

Pivo má příznivý vliv na hladinu dobrého HDL cholesterolu, také podporuje krevní oběh a napomáhá snižování vysokého krevního tlaku, říká docent Táborský. Negativem piva všeobecně je obsah velkého množství energie. Úskalím je rovněž fakt, že se pivo pije často ve velkém množství, což pro organismus znamená přísun značného objemu tekutin, které zatěžují kardiovaskulární systém.

Spolu s pivem sdílí druhou příčku destiláty. Obsahují největší poměrné množství alkoholu. Kdo si dá „panáka“ prospěje svým cévním stěnám. Alkohol má krátkodobé vazodilatační účinky, čili zabraňuje srážlivosti krve. Negativní vliv lze přičíst působení v zažívacím traktu, kde konzumace destilátů může vést například k vředovým chorobám žaludku či dvanácterníku.

Co to je přiměřeně?

Optimální množství alkoholu, který by zdravý člověk měl vypít, aby nepřekročil přípustnou míru a svému tělu prospíval, se liší podle druhu konzumovaného moku a podle pohlaví.

Muž
• 3 – 4 dcl vína denně, 3 až 5 x v týdnu
• 0,3 l – 1 l piva denně, 3 až 4 x v týdnu
• 3 cl – 5 cl destilátu, 3 x v týdnu
Žena
• 2 – 3 dcl vína denně, 3 až 5 x v týdnu
• 0,2 l – 0,4 l piva denně, 3 až 4 x v týdnu
• 2 cl – 4 cl destilátu, 3 x v týdnu

Prospěch a ne škoda

Aby měla konzumace alkoholu pro člověka prospěch, je třeba dodržovat několik podmínek:
• Přiměřené množství alkoholu
• Ne nárazovost, ale rozumná frekvence konzumace
• Zohlednění individuálního stavu jedince (případné užívání léků, genetické zatížení, choroba…)
• Kvalitní alkohol
• Kontrolovaná konzumace alkoholu (sebou samým a při konzultaci s lékařem)
• Víno především
• Zdravé stravovací návyky
• Dostatek pohybové aktivity

Foto: Photobucket