Hlavní navigace

„Peníze vám nepošlu, prso už nemám“

16. 10. 2012

Sdílet

 Autor: Isifa.cz
Dlouho jsem nezaznamenala tak negativní reakce, jaké vyvolal dopis od sdružení Mamma Help. „Umlátila bych je tím dopisem,“ říká jedna z adresátek. Sdružení přitom chce ženám pomáhat.

Jak slon do porcelánu vpochodovalo před pár dny Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu Mamma Help do poštovních schránek mnoha žen.

Sdružení, které avizuje pomoc ženám s rakovinou prsu, se tímto způsobem snaží získat finance. „Za Váš příspěvek ve výši 350 korun se můžeme každému příchozímu zcela individuálně věnovat půl hodiny,“ píše Jana Drexlerová, ředitelka sítě Mamma Help Center. „Věřím pevně, že ženám tuto potřebnou pomoc umožníte.“ V čem je problém?

Citlivěji už to nešlo

Kombinace formulace dopisu a jeho adresátek není – kulantně řečeno – zrovna nejcitlivější. Značně emotivně laděný text (kompletní znění zde ve formátu PDF: str. 1, str. 2, str. 3) nadpisem …a budu se ještě cítit jako žena?… počínaje, dostaly do schránky i ženy, které se už podle sdružení snad ani jako ženy necítí. Ženy, které již rakovinu prsu prodělaly; ty, které „jeden z atributů ženství“ již nemají; ženy, které v současné době prodělávají nepříjemnou léčbu; ženy, které s obavami čekají na výsledky vyšetření.

Sdružení, které „nabízí povzbuzení a vlídné pochopení“, i těmto ženám poslalo dopis, v němž jim tučným písmem podsouvá nejen tezi, že žena bez prsu by měla mít potíže cítit se jako žena, ale připomínají, jaká že jsou „neúprosná fakta“ této „kruté zprávy“, která „zasáhne celou rodinu“ a vyvolá „strach o život“. Citlivěji už to nešlo? „Moc Vám děkuji, že jste mi to zas všechno živě připomněli,“ píše ironicky odpověď jedna z adresátek dopisu, „a tím mi poskytli Vaši anoncovanou psychologickou pomoc.“ (Celé znění odpovědi si můžete přečíst zde / PDF).

„Káči,“ ulevil si na adresu odesílatelek i jeden muž. „Manželka už je pár let po operaci, ale to víte, strach máme pořád.“ Jako vždycky vybíral poštu, když šel s dospívajícími dětmi domů, a tlustá obálka na mámino jméno s všeříkajícím označením a logem je všechny pořádně vyděsila. „Děti dostaly strach, že se to vrátilo, i já jsem se bál, co ten dopis znamená. Možná nám máma něco tají, říkali jsme si.“

 „Přísně dbáme na ochranu vašeho soukromí“

Že přístup k našemu soukromí může získat prakticky kdokoli za pár korun, je celkem známá věc. Praxi byznysu s daty pacientů jsme se věnovali i ve včerejším článku: Za předání osobních dat pacienta dostává zdravotník dvě stovky za kus. Jak se pacientské sdružení dostalo ke jménům a adresám žen? V dopise se uvádí, že „s použitím veřejných seznamů a registrů“. Tady ale něco nehraje.

Jedna z adresátek dostala dopis do schránky na adresu, která není jejím trvalým bydlištěm a až na výjimky ji nikde neuvádí, má proto své vážné důvody: „S touto adresou nejsem a nemůžu být v žádných databázích, takže jsem podala podnět na Úřad pro ochranu osobních údajů. Napsala jsem, že se mě to osobně dotklo a že nemají svolení užít mé adresy a že chci vědět, kde ji i s plným jménem vzali.“ 

Pokoušeli jsme se zjistit u ředitelky Mamma Help Center Jany Drexlerové, odkud čerpají údaje, komu dopis posílají a podle jakého klíče. Pokud je nám známo, adresátkami jsou pouze ženy v kritickém věku. Například já jsem dopis dostala, ale moje sice dospělá, ale na rakovinu prsu pravděpodobně ještě mladá dcera ne. Nebo že by tím kritériem bylo, že není výdělečně činná a nelze od ní očekávat finanční příspěvek? Těžko říct a od paní ředitelky se to zřejmě nedozvíme. Mlčí a nereaguje, neodpovídá ani na další dotazy. Například proč je ke každému dopisu přiložen závěsný barevný kalendář na kvalitním papíru a jaké jsou náklady na jeho pořízení? Není to zbytečné plýtvání penězi?

Dotazy bez odpovědí:

  • Napadlo Vás někdy, jak Váš dopis vnímají ženy, které rakovinu aktuálně řeší, nebo ji prodělaly a třeba by na ni rády zapomněly?
  • Jak tlustou obálku adresovanou na matčino nebo manželčino jméno s jasným odesilatelem vnímá rodina, která si podobnou situací prošla? Vrátilo se to, máma nám něco tají?
  • Dopisy zasíláte na konkrétní jména, uvádíte „s použitím veřejných seznamů a registrů“, co to znamená konkrétně? Jak vybíráte adresátky? Zasíláte jej pouze ženám, případně ženám jistého věku?
  • Setkáváte se s obdobnými negativními reakcemi? Vezmete je v potaz při dalším oslovování případných sponzorů Vaší činnosti v budoucnu?
  • K dopisu přikládáte kalendáře, proč, není to zbytečné plýtvání penězi? Jaké jsou náklady na tyto kalendáře?
  • V dopise nabízíte „povzbuzení a vlídné pochopení“, jak to podle Vás jde dohromady s tím, že tento dopis pošlete i nemocným ženám, spolu s „neúprosnými fakty“, srdceryvným příběhem a tučným „strachem o život“?

Mám pro vás taky krutou zprávu: Peníze vám nepošlu

„Máma z toho kalendáře snad nakonec měla radost, no jo – důchodkyně dostala něco zadarmo,“ už se tomu směje další žena, která nám popsala zkušenost s dopisem Mamma Helpu. Ale zpočátku to byl pro její matku šok. Zhoubný nádor prsu jí lékaři našli nedávno, po dnech nervů a řadě vyšetření padlo rozhodnutí pro neinvazivní léčbu. „Ulevilo se jí, přece jen v tomhle věku je operace riziko,“ popisuje dcera. „A do toho přišel ten dopis. Některé věci už hůř chápe, a když viděla, že je to na její jméno a píše se tam o operaci, zhroutila se. Myslela si, že se to týká jí.“

Čtěte téma: Rakovinu prsu odhalíte včas díky samovyšetření

Sdružení Mamma Help pravděpodobně jinak dělá záslužnou věc. Jen by možná napříště onu nabízenou půlhodinu času mohlo věnovat i koncipování dopisu, který pošle hlava nehlava, prso neprso do našich schránek. Těch 350 korun by za to jistě stálo. Pak by možná ženy s rakovinou nevyprovokoval k obdobným reakcím: „Pokud už jste si zjistili mou adresu, tak doufám, že Váš citlivý dopis nesouvisí přímo s mou diagnózou… Žádám Vás, abyste mě dále nekontaktovali s podobně nevkusnými a necitlivými výplody. 350 korun Vám nepošlu, doufám, že tato krutá zpráva nezasáhne celou Vaši Mamma Help partu, peníze potřebuji na víno a cigarety. Nevzdávejte to!“ Jak vidno, i ženy s rakovinou mají smysl pro humor, i když trochu černý.

Jaký je váš názor na podobné aktivity? Je podobná forma shánění financí v pořádku, nebo už za čárou? Je důležitější, že se seženou peníze na potřebnou věc, přestože na pár „potřebných“ má přesně opačný efekt? Světí účel prostředky?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).