Paraziti na dobrém jméně farmářských trhů

Jsou trhy – a trhy. Garanci českého původu potravin ani kvality na všech tzv. farmářských trzích nenajdete. Kde je větší šance?

Nejen na farmářských trzích mohou v současné době nalézt nakupující ve zvýšeném objemu a počtu druhů zeleninu a ovoce z českých polí, zahrádek a farem. Stejně tak ale i mlékárenské, uzenářské nebo pekařské výrobky, přičemž se všechny z nich tváří, že byly vyrobeny podle tradičních receptur, poctivě a skoro „doma“. U celé řady prodávaného zboží to alespoň částečně platí. Ale ne u všeho. Stejně tak jako platí, že není trh jako trh.

Přehled farmářských trhů v celé ČR:

 

Paraziti na dobrém jméně farmářských trhů

V naší zemi je v současné době 265 míst, která se zahrnují pod pojem „farmářské trhy“, byť mnohé z nich fungují značně nepravidelně a do uvedeného počtu jsou zahrnuty i „kamenné prodejny“, které zmiňovaný název používají. Především proto, že i přes různé nešvary má tento typ prodeje potravinářského zboží u spotřebitelů velmi dobrou image.

Jak už to tak ale v našich krajích bývá, na dobrém jméně parazitují někteří překupníci a prodejci nabízející zboží, které má svým způsobem výroby daleko do toho, co si spotřebitel pod prodávaným výrobkem představuje – totiž zboží od sedláka, drobného výrobce nebo živnostníka.

Obec a pořadatel

Modelový problém s nabídkou zboží, které dle mnohých neodpovídá charakteru farmářských trhů, řeší v současné době obyvatelé Prahy 10 například na Facebooku této městské části, kde komentují mj. prodej sýrů těsně před datem trvanlivosti a další prodávané produkty na farmářských trzích na Kubáni. Ačkoli kritika nakupujících míří obvykle na samotné prodejce, leží těžiště odpovědnosti za strukturu prodávaného zboží především na městských částech a obcích, na jejichž území se farmářské trhy pořádají. Další díl odpovědnosti za to, jaké zboží spotřebitelé na farmářských trzích nakoupí, mají také organizátoři trhů.

Ti se mohou například rozhodnout, zdali dobrovolně vstoupí do Asociace farmářských tržišť ČR (AFT), což je uskupení organizátorů provozující tržiště podle pravidel daných etickým kodexem. AFT přitom vznikla především kvůli tomu, aby měli nakupující na farmářských trzích záruku, že na nich skutečně kupují to, co očekávají. 

Potraviny pod kontrolou

Součástí etického kodexu je tak například povinnost prodávat na takových trzích více než padesát procent potravin pocházejících z kraje, na jehož území trhy probíhají (výjimkou je pouze Praha), z veškeré nabídky musí tvořit alespoň devadesát procent potraviny a tyto potraviny mají být vyrobeny z devadesáti procent z tuzemských surovin.

Etický kodex AFT obsahuje celou řadu dalších povinností. Kdo má zájem, může si podmínky dokumentu prostudovat na www.aftcr.cz. K tomu je nutné dodat, že organizátoři trhů sdružení v Asociaci provádějí u farmářů, které své produkty na jejich farmářských trzích prodávají, kontroly přímo na farmách, zdali se tam dotyčný produkt opravdu vyrábí. To vše dohromady znamená, že podstatně vyšší záruku nákupu zboží od našich zemědělců a drobných výrobců mají spotřebitelé právě na farmářských trzích sdružených v AFT.

Není proto divu, že členy Asociace je dosud jen pět spolků, které pořádají osm tržišť, z nichž většina je v Praze. Asi nejznámějšími jsou farmářské trhy na Jiřáku a na Náplavce, zmiňované trhy na Kubáni ale například členy AFT nejsou. Což v praxi znamená, že si na nich může svým způsobem prodávat kdo chce, co chce, stejně jako na drtivé většině dalších trhů po celém území ČR. Pokud tedy stojí nakupující o podstatně větší garanci původu, ale i kvality zboží prodávaného na farmářských trzích, měli by usilovat o to, aby jejich organizátoři vstoupili do AFT. Samozřejmě není nikdy nic stoprocentní, míra rizika zneužívání názvů, jako je „tradiční výrobek“, stejně jako míra rizika nákupu již překoupeného zboží je na těchto (AFT) trzích podstatně nižší, než jinde. To ovšem bohužel většina spotřebitelů neví.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 6. 2015 12:17