Hlavní navigace

Pamlskové vyhlášce nevyhovuje pečivo ani šunka pro děti

31. 3. 2017

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com
Pamlsková vyhláška ohrožuje školní mléko i zdraví některých školáků. Limity jsou přitom mnohem přísnější než doporučení WHO.

Ještě do konce probíhajícího školního roku mohou školy i žáci využít stávající nabídky mlékárenských produktů v rámci projektu Mléko do škol, poté se bude i na ně vztahovat takzvaná „pamlsková vyhláška“ (vyhláška ministerstva školství č. 282/2016 Sb.). Ta zakazuje již dnes ve školách prodávat dětem potraviny s vyšším než úředně stanoveným obsahem cukru, soli a tuku.

Galerie: Skutečné svačiny školáků mají k ideálu daleko

Znění vyhlášky nevyhovuje většina pečiva ani šunka pro děti

Díky tomu ukončila svou činnost řada školních bufetů, protože nemají v praxi dětem co prodávat. Z analýzy, kterou si nechala zpracovat Potravinářská komora ČR (PK ČR), totiž vyplývá, že znění vyhlášky nevyhovuje většina pečiva, včetně křehkého chleba knäckebrod, žádné snídaňové cereálie, máslo, sádlo, veškeré cukrovinky, veškeré uzeniny včetně šunky pro děti a ani žádný druh sterilované zeleniny včetně červené řepy. Vyhlášce tak vyhovuje jen čerstvé ovoce a zelenina, neochucené a slabě mineralizované stolní vody, tuňák ve vlastní šťávě a polotučné mléko.

Naopak mléčné krémy a dezerty, většina ochucených jogurtů a nápojů, ba ani acido mléko požadavky vyhlášky nesplňují, takže výběr produktů pro projekt Mléko do škol bude od příštího školního roku velmi omezen. Je tak otázkou, jak budou reálně využity výrazně navýšené dotace na projekt ze strany ministerstva zemědělství. To je také iniciátorem meziresortní diskuse o možných změnách vyhlášky, podle kuloárových informací se ale již tato změna včas nestihne.

Pamlsková vyhláška je přísnější než WHO

Jedním z hlavních argumentů pro snížení obsahu cukru, soli a tuků byla teze, podle níž se v dětské populaci v ČR zvyšuje riziko obezity. Jak ale upozorňuje ředitel pro programování a strategii PK ČR Miroslav Koberna, opačným rizikem je nedostatečný příjem energie, jejímž zdrojem jsou právě cukry a tuky. Výživové poruchy vyplývající z nedostatečného energetického příjmu se přitom podle Koberny týkají až třiceti procent dětí, a právě u nich může pamlsková vyhláška tyto problémy prohloubit. Potravináři proto chtějí do vyhlášky vložit jiné limity.

Ty stávající jsou přitom mnohem přísnější, než jsou existující platná doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), přičemž už limity WHO jsou všeobecně považovány za extrémně přísné. Maximální limit pro obsah soli v olejích a tucích obecně činí v podání WHO 1,3 g / 100 g, pamlsková vyhláška však povoluje jen 0,5 gramů soli na 100 gramů výrobku. Limit pro tuky a cukry u chleba činí u WHO 10 g / 100 g, v pamlskové vyhlášce je to ale 5 g / 100 g výrobku. V případě masných výrobků povoluje pamlsková vyhláška pouze nesmažené a negrilované masné výrobky s minimálním obsahem čisté svalové bílkoviny deset procent, WHO naproti tomu nemá žádné omezující podmínky. A pokud se pak týká maximálního obsahu soli a tuků v masných výrobcích, pak WHO doporučuje pro sůl limit 1,7 g / 100 g (pamlsková vyhláška 1,5 g / 100 g) a pro tuky 20 g / 100 g (pamlsková vyhláška 15 g / 100 g).

Porovnání limitů pamlskové vyhlášky a doporučení WHO. Pramen: Potravinářská komora ČR
Autor: Vitalia.cz

Porovnání limitů pamlskové vyhlášky a doporučení WHO. Pramen: Potravinářská komora ČR

Jak je zřejmé, rozdíly v doporučení WHO a striktně stanovených limitech v pamlskové vyhlášce jsou obrovské, v některých případech (sůl) i více než sto procent. Limity WHO jsou navíc jen doporučením, které by si měla každá země přizpůsobit svým potřebám a také stravovacím zvyklostem. Naši tvůrci zákonů si to však vyložili způsobem, který lze bez nadsázky považovat za extrémní příklad obecně platného úsloví, podle kterého jsou v legislativních povinnostech kladených na potravináře v ČR a podnikatele obecně naši zákonodárci „papažštější než papež“ (přečtěte si rozhovor Přiznejme si, že balené koblihy nám nenadiktoval Brusel).

Galerie: Školní obědy amerických dětí. To jste ještě neviděli …

Zatímco nabídka školních bufetů je vyhláškou paralyzována téměř totálně, projekt Mléko do škol bojuje především s možnou škálou nabídky mlékárenských výrobků. Částečným problémem jsou vyhláškou stanovené limity tuků, hlavním pak ale limity cukru. Z praxe je přitom známé a zřejmé, že neochucené mléko ani jogurty či krémy dětem nechutnají. Projekt Mléko do škol je tak i přes vyšší dotační podporu zřejmě odsouzen k postupnému útlumu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).