Pálení žáhy není normální. Může vést až k rakovině

Nemusíte podléhat nezřízenému obžerství, abyste pociťovali nepříjemné pálení žáhy. Příznaky refluxní choroby jícnu mohou trápit i ty, kdo v jídle „sekají latinu“. Pokud se vrací, nepodceňujte je.

Představte si klasický obrázek letního nedělního oběda, kdy se na nás na talíři „směje“ pět pěkných kynutých ovocných knedlíků sypaných strouhaným tvarohem, moučkovým cukrem a přelitých máslem. Po takové poctivé náloži nás může trápit pálení žáhy. Mávneme nad tím ale rukou. Je to celkem normální a není se čemu divit. Zde se ale dostáváme ke složitější otázce. Pálení žáhy ani jiné obdobné příznaky, o kterých bude řeč dále, normální být nemusí. Ve většině případů se jedná o projev gastroezofageálního refluxu, tedy zpětného toku žaludečního obsahu do jícnu.

Refluxní choroba jícnu přijde i bez ohlášení

Refluxní choroba jícnu je problematickým onemocněním zejména proto, že se mnohdy nemusí ani naplno projevit – pacient tedy nemusí mít ani tušení, že jí trpí. A pokud občas pociťuje právě pálení žáhy, může to považovat za „normální stav“. Reflux ale nemusí být zdaleka tak nevinný.

Gastroenterolog Václav Drahoňovský uvádí, že s pálením žáhy různého stupně žije až čtrnáct procent dospělé populace. Ačkoliv je pálení žáhy nejčastějším projevem gastroezofageálního refluxu, není jediným. Někteří pacienti vnímají spíše bolest za hrudní kostí. „Pokud se vracejí šťávy nekyselé nebo slabě kyselé, tak se to pálením neprojeví. Může se to projevit řadou tzv. mimojícnových příznaků. Pocitem ´knedlíku´ v krku, chrapotem, ranním zahleněním, kašlem, ale i opakovanými infekty plicními a krčními, dráždění průdušek může zhoršit astma,“ uvádí lékař.

MUDr. Václav Drahoňovský

Chirurg, gastroenterolog
Působil jako primář chirurgie nemocnice Praha Vysočany a primář chirurgie nemocnice Almeda Neratovice. Nyní spolupracuje s klinikou Palas Athena Praha 11.
Je jedním z prvních chirurgů, který provedl laparoskopickou CHE a hernioplastiku, prioritní laparoskopické operace pro vředovou chorobu, první laparoskopické operace pro refluxní nemoc jícnu, brániční kýly a achalazii, laparoskopickou operaci pro onemocnění střev.

Reflux jícnu se vyvíjí – nejčastěji k horšímu

Gastroezofageální reflux představuje vracení žaludečního obsahu do jícnu. Tato porucha může být patologického charakteru – pak může docházet k poškození jícnu a dalším obtížím. Bohužel nemusí zůstat pouze u nepříjemného pálení žáhy. „Onemocnění má dynamiku, vývoj, bohužel v největší míře k horším obtížím. Počáteční stadia zvládá většina postižených úpravou diety, životosprávy. V současné době nabídne základní pomoc každá lékárna slabšími preparáty. Když tato ´laická´ pomoc nestačí, je rozumné navštívit lékaře,“ říká Václav Drahoňovský.

Při návštěvě lékaře přicházejí v úvahu dva možné léčebné postupy. Buď je možné se pokusit u pacienta pouze tlumit žaludeční sekreci, nebo přejít k vyšetření gastroskopií a na základě výsledků tohoto vyšetření zvolit přechodnou léčbu léky (pokud se jedná o počáteční stadium choroby) nebo trvalou léčbu u pokročilé nemoci.

Komu hrozí?

Nedá se přitom říci, že by existovala vyhraněná skupina lidí, která by gastroezofageálním refluxem trpěla více než jiná. Václav Drahoňovský připouští, že vzhledem k tomu, že se vyskytuje už i u některých dětí, nabízí se i genetický vliv jako příčina. V případě rodin a domácností, kde refluxem trpí více osob, je možné uvažovat i o vlivu životního stylu a životosprávy. Reflux si totiž příliš „nerozumí“ se sladkými a dráždivými jídly, s alkoholem, přílišnou fyzickou námahou, ale také s nadváhou, která působí zvýšené tlaky v břiše.

Pacient trpící refluxní chorobou jícnu potvrdí rovněž to, že mu obvykle moc dobře nedělají pozdní večeře. Ani v tomto případě ale nelze příliš zobecňovat – nemůžeme říci, že nadměrná konzumace alkoholu má vliv na rozvoj refluxní choroby a rovněž „ne všichni obézní, těžce pracující a sportující mají refluxní obtíže. Takže lze připustit určitou genetickou vlohu k oslabení mechanizmů, které mají bránit v úrovni bránice refluxu. A tak se dostáváme k brániční kýle, která tyto mechanizmy dokáže porušit, nebo zcela rozbít. Nejspíše je brániční kýla hlavní příčinou refluxní nemoci,“ uvádí gastroenterolog.

Když jde do tuhého

Otázkou ale zůstává, co nastane, pokud svůj reflux neléčíme, ať už o něm víme, nebo ne. Mnohdy přitom za to pacient vinu nést nemusí – refluxní choroba může přicházet opravdu tiše a plíživě. „V oblasti přechodu jícnu do žaludku jsou u zdravých tzv. antirefluxní mechanizmy, které mají za úkol bránit únikům šťáv. Když tyto mechanizmy selhávají, nejspíše v souvislosti se vznikem brániční kýly, dochází k refluxu. My ho ale nemusíme cítit a vnímat, protože je šťáv zprvu málo, sliny a sekrece jícnu dokážou kyselou šťávu neutralizovat. Nebo je žaludeční šťáva nekyselá, s příměsí žluči. Také svalová činnost jícnu dokáže do určité míry šťávy vracet zpět do žaludku. Přes tento ´souboj´ již dochází k dráždění sliznice dolního jícnu a může zde být zánět, porušení sliznice a nositel nemusí mít žádné, nebo minimální obtíže,“ hovoří o reflexu, který nemusí být ani cítit, Václav Drahoňovský.

Bohužel právě dlouhodobé pálení žáhy může vést i k rozvoji zánětu, který se při delším působení žaludečních šťáv vyvine až ve vřed v jícnu. Vřed se „zhojí“ do zúžení jícnu – stenozy. Lékař uvádí, že těchto případů už díky možnostem konzervativní léčby naštěstí tolik není. Pokud nás ale kyselé žaludeční šťávy netrápí, můžeme se dostat do skutečně nepříjemné situace.

Dlouhodobé dráždění sliznice, které ale pacient nemusí vůbec pociťovat, může vést až k histologickým změnám sliznice, „přeměně v epitel metaplastický střevní, a to není nikdy dobře. Nálezu říkáme Barrettův jícen. V jícnu tato změna může pokračovat do dysplazie mírné, střední nebo až těžké, a to je předrakovinný stav. Riziko vzniku rakoviny je až čtyřicetinásobné,“ varuje Václav Drahoňovský.

Od pálení žáhy k rakovině

Ačkoliv riziko vzniku rakoviny není velké, stále tu je, a není vhodné podceňovat poplašné zprávy našeho organizmu. Lékař dodává, že skutečně zastavit reflux může jen antirefluxní operace. Léčba léky pouze příznaky tlumí tím, že zmenšuje množství vracející se žaludeční šťávy, snižuje její kyselost, tedy i dráždění sliznice jícnu. „Takto se dá žít léta, dokud nedojde ke zhoršení vyžadujícímu zvyšování dávkování léků až do stadia, kdy již léčba léky na obtíže nestačí,“ uvádí gastroenterolog.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 28. 7. 2015 19:46