Pálení žáhy jsou vlastně dvě. První je banalita, druhé průšvih

Autor: Photl.com / Vitalia.cz

Pálí vás občas žáha? Pokud je to výjimečné a navíc v souvislosti třeba s těžkým obědem u tchyně, nic se neděje. Pokud však s žáhou bojujete několikrát do týdne, přemýšlejte o léčbě.

Davidovi je občas mizerně. Je mu dvaačtyřicet, cítí se celkem zdravý, ačkoli už ho někdy bolí záda z věčného sezení u počítače a uvažuje také o brýlích na blízko. Daleko víc ho však trápí občasné pálení žáhy. „Kdyby to jen pálilo, ono to nesnesitelně bolí za hrudní kostí, obyčejné pálení žáhy způsobené žaludečními šťávami v krku vlastně nic není,“ líčí muž, který tuhle patálii léčí pomocí volně prodejných cucacích tablet proti nadýmání a pálení žáhy, případně sirupem se stejným účinkem.


Autor: Photl.com / Vitalia.cz

Pálení žáhy je způsobeno vracením žaludečních šťáv do jícnu

Někdy to pomůže, někdy ne. Někdy dokonce stačí bolest zapít pár loky mléka nebo ji zajíst, někdy nezabere nic a David se skoro svíjí v bolestech. Za ty roky, podobné potíže ho totiž trápí snad do dvaceti let, vypozoroval, že vše se zhoršuje, když je v nějakém stresu nebo když o něj usiluje nějaká viróza.

„Jednou mi bylo dokonce tak zle, že mi žena nechala zavolat záchranku, oba dva jsme byli přesvědčení, že snad mám infarkt,“ líčí muž s tím, že v nemocnici to také nevyloučili hned, ale až po několika vyšetřeních.

Infarkt, nebo žaludek?

Zní to přehnaně – kvůli pálení žáhy volat záchranku? Ale gastroenterolog Jan Martínek to za výjimečné nepovažuje. „Bolest je to opravdu silná a skutečně může připomínat infarkt,“ potvrzuje. Podle něj proto není vzácné, když se lidé s tímhle problémem ocitnou v záchrance a posléze v nemocnici. Samozřejmě, na rozdíl od srdeční příhody pálení žáhy, nebo přesněji gastroezofageální reflux, neohrožuje život.

Pálení žáhy

Reflux jícnu – pálení žáhy – gastroezofageální reflux – je známý také jako překyselení.

Dochází k němu, když se ze žaludku do jícnu vrací nedotrávená potrava s žaludečními kyselinami, které pak dráždí a rozežírají povrch jícnu.

Způsobuje bolesti na hrudi v oblasti hrudního koše a žaludku, pálení žáhy, zápach z úst, méně často také dávivý kašel, chrapot i jiné průduškové a plicní komplikace.

  • výjimečné, po jídle ap.
    může být způsobené dietní chybou, ale i prudkým ohnutím ap., objevuje se také např. v těhotenství
    pomohou např. volně prodejné léky, antacida, vlažné mléko či voda
  • dlouhodobé, pravidelné
    doporučuje se dieta, správná životospráva, vyšetření u lékaře pro vyloučení dalších příčin, vhodné léky určí lékař, může doporučit i operaci

Více: Co dělat, aby žáha nepálila

Přesněji řečeno, neohrožuje ho tak často a neohrožuje ho hned, protože podle Jana Martínka to také může způsobit pořádný průšvih. Pokud se totiž žaludeční šťávy do jícnu dostávají příliš často, mohou porušit jeho citlivou sliznici a vyvolat zánět čili refluxní ezofagitidu, kterou mohou dále zkomplikovat vředy na jícnu. A podle všeho, i když vzácně, může gastroezofageální reflux rovněž přispět k rozvoji rakoviny jícnu, protože neustálým atakováním šťávami se mění povrch jeho sliznice.

Právě proto má smysl příznaky refluxní choroby jícnu nepřehlížet a snažit se její průběh mírnit. Případně absolvovat vyšetření, které prokáže, v jakém stavu jícen je. Zatímco na občasné potíže způsobené spíše dietní chybou skutečně stačí něco z volně prodejných antacid, při vleklých potížích neváhejte s návštěvou lékaře, který vám může předepsat účinnější léky, užívané dlouhodobě. V krajních případech bývá řešením operace jícnu.

I kašel a chrapot mohou být projevy refluxu

Mimochodem, na jícnovou chorobu mohou krom některých typických příznaků jako je zmíněné pálení žáhy, bolest na prsou, říhání, zvýšené slinění, divná chuť v ústech nebo pocit cizího těla v krku ukazovat i některé atypické příznaky.

„Měla jsem chronický kašel, alergoložka už ze mě byla nešťastná, protože žádné z vyšetření nepotvrdilo její domněnku, že mám astma. Až imunoložku napadlo, že by to mohl být reflux a byl,“ líčí padesátiletá Veronika, u níž reflux vysvětlil i její letité potíže s chrapotem. Zažívací potíže přitom neměla nijak zásadní ani časté, ovšem vracející se žaludeční šťávy dráždily její hrtan a hlasivky. Musela kvůli tomu podstoupit takzvanou pHmetrii, vyšetření, při němž se nosem do žaludku zavede trubička propojená s přístrojem, který po dobu dvaceti čtyř hodin měří, jak na tom dotyčný je. Není to příjemné, ale ani bolestivé, pacient může být normálně doma.

Pokud mají lékaři podezření na vážnější poškození jícnu, provádí se takzvaná endoskopie, vyšetření sondou, které už nepříjemné je, ale provádí se po částečném utlumení.

Čtěte téma: Gastroskopie a kolonoskopie – obávaná vyšetření. Jsou opravdu tak hrozná?

A nemáte žaludeční neurózu?

Pálení žáhy a problémy s vracením potravy do jícnu navíc nejsou jedinými zažívacími potížemi, které sice přímo neohrožují život, ale dovedou v některých dnech zásadně ovlivnit jeho kvalitu. Z podobného ranku jsou bolesti žaludku a břicha vůbec, spojené s pocitem na zvracení a nechutenstvím. Nejspíš je znáte pod označením „žaludeční vředy“. Medicína v posledních deseti dvaceti letech celkem spolehlivě ví, že je způsobuje bakterie helicobacter pylori a umí si s nimi díky tomu poradit pomocí léků.

Bohužel, ne každému mohou pomoci – u části lidí se totiž tato infekce neprokáže. Jejích domnělé vředy jsou způsobeny žaludeční neurózou neboli funkční dyspepsií. Příčina? Stres, nervové vypětí a vlastní zvýšený sklon k neurózám. Tady často zabere až změna životního stylu, například jiná profese, nebo vyvlečení se z nefunkčního vztahu. Podle gastroenterologa Martínka taková žaludeční neuróza úzce souvisí s psychikou.

Čtěte dále: Když se ozvou žaludeční vředy…

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 10. 2014 0:29