Otec u porodu? Riziko pro vztah!

Porod byl tisíce let intimní záležitostí žen. Je to teprve dvacet let, co se stalo pomalu normou, že muži chodí k porodu. Je to ale dobře a co to udělá se vztahem?

Z čerstvého výzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí plyne, že tři čtvrtiny z dotázaných tatínků byly u porodu. Většina z nich mluví o výjimečném zážitku, euforii a štěstí. Žádný výzkum však podrobně nezmapoval, co takový extrémní zážitek, na nějž muži historicky nejsou zvyklí, s psychikou muže a se vztahem k ženě a k dítěti udělá později.

Deník Daily Telegraph nyní zveřejnil, že ti tatínkové, kteří se porodu zúčastnit nechtěli, ale nakonec podlehli ženině naléhání, měli později psychické potíže. „Pro některé otce pak může být složitější nalézt víru v sebe sama, což může v některých případech vést i k problematickým vztahům s vlastními dětmi,“ říká v Daily Telegraph doktor Jonathan Ives z centra pro lékařskou etiku na univerzitě v Birminghamu.


Autor: Isifa.cz

Podle něj se muži mohou cítit rozčarovaní a mohou o sobě začít pochybovat, když zjistí, že mohou nabídnout při porodu pouze pasivní podporu pro své partnerky.

To je taky přesně dlouhodobá zkušenost porodní asistentky Milady Barešové z neratovické porodnice. Ta říká, že nikdy ženám nebrání v tom, aby u porodu měly i svého partnera. „Ale nijak je v tom nepodporuju, protože ze zkušenosti vím, že muži u porodu, v té závěrečné a nejdůležitější fázi, spíš překážejí. Ruší ženino soustředění, neví moc co dělat a ono nic moc dělat taky nemohou, žena si tím musí projít sama,“ vypráví.

Čtěte téma:Císařské řezy na přání

Česko patří k zemím s nejvyšším počtem císařských řezů v Evropě. Je to nutnost? Nebo móda? Spíš to druhé. Nastávající matky si ovšem často ani neuvědomují, co je čeká.

Muž je u porodu zcela bezmocný

Partner je ženě ještě jakž takž oporou v první době porodní, kdy se nic moc neděje, ale stahy jsou čím dál častější a žena potřebuje tu namasírovat záda, tu podat vodu, tu pomoct do sprchy. Nebo psychicky podpořit a jen tak držet za ruku při bolestivých kontrakcích.

Což je ovšem něco, co málokterý muž dokáže. Jen tak nedělat nic. Nic neorganizovat, nic neřídit, o ničem nerozhodovat, prostě jen tak být. Pro jeho psychiku zvyklou řešit problémy, vlastně tisíce problémů denně, je to najednou příliš podivná věc a muž se proto může cítit frustrovaný tím, že nemůže nijak pomoct. Proto v poslední fázi porodu, kdy se žena musí soustředit už jen sama na sebe, partner u porodu často jen překáží.

„Byl to hrozný pocit, vidět, jak tě řežou a nemoct s tím nic udělat,“ řekl mi můj muž po mém porodu císařským řezem. Kdyby porod probíhal normálně, nechtěla bych ho tam, cítila jsem, že mi stejně nemůže nijak pomoct a že to musím zvládnout sama. Tedy: my dvě s dcerou, že to musíme zvládnout samy…

Jenže dcera se na poslední chvíli otočila do naprosto neporoditelné polohy napříč, zleva doprava a my museli na operační sál. To jsem nečekala a nechtěla, na to jsem nebyla připravená, takže fakt, že mi můj muž hladil tvář po dobu operace, kdy jsem nevěděla, do čeho jdu, mi moc pomohl. Navíc na rozdíl ode mě s dcerou mohl být hned po narození a ona tak nezůstala sama ani na minutu.

Přesto: i on zažil tento pocit bezmoci. O mnoho hlubší pocit neschopnosti pomoci zažívají ve skrytu duše muži, kteří jsou u normálního porodu.

Čekáte miminko? Máme pro vás těhotenský kalendář

Přečetli jsme za vás tlusté knihy o těhotenství a mateřství a připravili průvodce celým těhotenstvím den za dnem. Autorky při něm vycházely také z vlastních mateřských zkušeností. Každý den dostanete souhrn toho nejdůležitějšího, včetně rad lékařů, ale i postřehů samotných maminek.

Pobyt u porodu pomůže vztahu otce s dítětem, ale skrývá partnerská rizika 


Autor: Isifa.cz

Psycholožka Eliška Kodešová, která se psychologií porodu zabývá, nedávno řekla, že otcové, kteří byli u porodu dítěte a drželi ho po narození v náručí, uváděli podobně jako matky pocity naprostého zaujetí a zamilovanosti do dítěte. Což rozhodně napomůže silné vazbě otce na dítě v prvních týdnech života. Muži pak nemají strach se dítěte dotknout a starat se o něj, když viděli, co všechno ten tvor přežije. Otázka je, jestli to takto ženy opravdu chtějí.

„Otec u porodu je z hlediska vztahu s dítětem velmi přínosná věc. Protože každý muž si musí vztah k dítěti nejdřív vymyslet. Dítě se narodí, a muž si říká: aha, tady je nějaké dítě, asi je moje, řve to, hezký to taky moc není, ale docela hezky kmitá packama, asi se ho naučím mít rád… Až taková je to konstrukce,“ vypráví olomoucký psycholog Petr Hroch.

Když je pak otec u porodu přítomen, je to jiná situace a pouto k dítěti bývá silné okamžitě. „Jenže možná až moc. Muži se pak stejně rádi starají o dítě, přebalují ho, všímají si ho a ženu tak trochu odstrčí. Ta to může nést velmi nelibě. Žena je po porodu připravena se starat o dítě a teď je tu najednou muž, který jí ho bere,“ popisuje psycholog.

Ano, i to můžu podepsat. V šestinedělí můj muž tak dokonale pečoval o naše dítě, že přišla chvíle, kdy jsem si řekla: „Do prkýnka, tak kdo je tady máma?!“ A vysvětlování těchto pozic bylo dlouhé a bolavé.    

Anketa

Souhlasíte s účastí otce u porodu?

Žena přestává být sexuálním objektem

Právě hádky o to, čí je to dítě a kdo je tady máma nebo pocit bezmoci, který muže může později ochromit v situacích, kdy zase rozhodovat má a musí, jsou jedním z rizik pobytu muže u porodu.

Další, už poměrně známé, je riziko, které nastává podle jedné zahraniční studie až u deseti procent mužů, kteří se zúčastnili normálního porodu: že totiž muž přestává na čas ženu vnímat jako sexuální objekt, když ji vidí v takové situaci, kdy její pohlavní orgány rozhodně nejsou k pomilování.

„Ne náhodou se většina nevěr ze strany muže odehraje v prvních týdnech po porodu nebo v prvním roce života dítěte,“ konstatuje zkušenost z praxe psycholog Petr Hroch. „Normální porod může narušit intimitu mezi partnery a jejich sexuální vztah a je pak těžké ženu vnímat jako milenku, takže si hledají alternativu,“ dodává.

Navíc žena tou dobou obvykle díky únavě, mateřským povinnostem a hormonům, které vyvolávají kojení, ale zároveň působí jako tlumič vášní, má sníženou chuť na sex, takže partnera obvykle odmítá. O to snazší je pak pro něj podlehnout pokušení.

Podle odborníků z Lékařské školy v americkém Norfolku jsou pro partnery nejrizikovější první tři měsíce až půl roku. A to i co se týče poporodních depresí, ty totiž zdaleka nemají jen ženy, ale trpí jimi po narození dítěte až deset procent otců, kdežto v běžné populaci je to jen pět procent mužů.

Lékař Peter Schmidt z Národního institutu pro mentální zdraví v Marylandu dokonce říká: „Období během těhotenství a porodu je zátěží pro oba rodiče. Na duševním stavu se podílejí jak hormony, tak stres. Deprese postihuje ženy, ale i muže, častěji, než bychom si mysleli.“

Čtěte také:Už rodíte? Nemocnice vás musí přijmout 

Bojíte se, že vás porodnice pro nával odmítne? Je to protizákonné. Možná porodíte v sanitce, ale pak vysoudíte balík peněz, tvrdí právníci.

Psycholog Petr Hroch upozorňuje ještě na jeden, vážnější problém, který může společný porod vztahu přinést: „Muž vidí ženu v krajní situaci, kdy jí lékaři dirigují a říkají: teď zatlačte a teď netlačte… Málokterá žena v tak extrémním vypětí a únavě dokáže dělat všechno přesně podle jejich pokynů. Muž to vidí a v hlavě v podvědomí má zasutou myšlenku: no, stejně si ani to dítě nedokáže porodit sama… A v případě hádky nebo partnerské krize na ni může snadno vybalit: ani jsi neuměla pořádně zatlačit… To je zlé pro vztah a pro ženu. To je podpásovka,“ říká psycholog.

Společný porod zocelí jen některé páry


Autor: Isifa.cz

Takže pobyt u porodu je možným zdrojem velkých partnerských konfliktů do budoucna. Takový společný zážitek může pomoci jen skutečně vyzrálým osobnostem.

Nebo rodičům, kteří se rozhodli, porodit dítě oba společně sami doma. Pak je narození dítěte skutečně zásluhou obou. Je to situace, kdy se oba musí stoprocentně spolehnout jeden na druhého a společně nést následky v případě, kdy se něco zvrtne.

14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 10. 2015 10:57