Otakar Černý: Pil jsem třeba deset piv za den

Autor: Ivana Dvorská

Sportuje šéfredaktor sportovní redakce České televize? Nebo je pod svícnem tma? Vitalia.cz zpovídala v seriálu Dietní policie televizního matadora Otakara Černého.

Na televizní obrazovce se Otakar Černý (67) objevuje od konce šedesátých let, kdy jako externí spolupracovník Československé televize začal komentovat fotbal. Po listopadu 1989 se stal vedoucím domácího zpravodajství a osm let nepřetržitě moderoval politické diskuse: nejprve Debatu, poté Co týden dal (jeden čas byla jeho spolumoderátorkou Zuzana Bubílková). „Jsem rád, že teď budou Debatu opakovat,“ pochvaluje si plán zpravodajského kanálu ČT 24 vysílat přes léto vybrané reprízy politických diskusí z posledních dvaceti let.


Autor: Ivana Dvorská

Černý ale nepůsobil jenom v televizi. Koncem devadesátých let jeho kariéru na Kavčích horách ukončil tehdejší generální ředitel ČT Jakub Puchalský. Černý se přesunul do Zemských novin, pro které psal komentáře a dělal rozhovory. Krátce byl také mluvčím ministerstva zdravotnictví, když jej vedl sociální demokrat Bohumil Fišer (za vlády Miloše Zemana).

Do České televize se vrátil v roce 2002, kdy zvítězil ve výběrovém řízení na šéfredaktora sportovní redakce. V této funkci působí dodnes, byť se mezitím vyměnili už tři televizní ředitelé.

Myslíte si, že žijete zdravě?

Ne.

Proč si to myslíte?

Protože jsem poučený z mé práce na ministerstvu zdravotnictví, takže vím, že co je chutné a dobré, bývá nezdravé. A já jím hodně chutných a dobrých jídel, která jsou nezdravá.

Kolik hodin denně průměrně spíte?

Sedm až osm hodin. Usínám tak kolem desáté, půl jedenácté, mnohdy i dříve, a vstávám v sedm, osm hodin ráno. Do nového dne startuji poměrně rychle.

Jak často pijete kávu?

Dvakrát až třikrát denně. Dřív jsem jí pil více. Dávám přednost rozpustné kávě před zrnkovou.

Čtěte téma: Pijte alkohol! Neumřete na infarkt!

Konzumace alkoholu má v některých případech pozitivní účinky na lidský organismus. Vědci  dokonce přišli s objevem, že nadměrné pití snižuje u mužů riziko infarktu. 

Jak jste na tom s pitím alkoholu?

Nejsem abstinent. Bývalo to ale horší, pil jsem hodně piva. Třeba deset za den, ale rozložených do celého dne, ne najednou. Občas jsem si dal panáčka. Teď jsem přešel na víno a toho vypiji denně tak dvakrát dvě deci. Někdy ale mám pivní den a dám si třeba tři plzně. Většinou v hospodě, ale někdy i doma s manželkou.

Zmínil jste panáčky. Pijete i tvrdý alkohol?

Pil jsem dřív slivovici, vodku… Tenkrát to bylo jedno. Teď je už nepiju.

Kouříte nebo jste někdy kouřil?

Nikdy v životě jsem nekouřil. Jednak proto, že jsem byl lakomý a měl jsem málo peněz, takže jsem na cigarety neměl, a nikdy mě to ani nechytlo.

Říkáte, že rád jíte dobré věci. Dodržujete pravidelnost ve stravování: snídani, oběd a večeři? Nebo jíte ve chvíli, kdy vám zbude čas?

Dříve jsem jedl hodně rozházeně, teď si na to dávám pozor. Snídám, lehce svačím, obědvám, lehce svačím a velmi lehce večeřím. Jím všechno, je mi to jedno. Dřív jsem hleděl na to, aby toho jídla bylo hodně, teď chci spíš kvalitu. Už toho tolik nejím.

Řídíte se při nákupu potravin tím, co je zdravé? Kontrolujete na obalech obsah éček a dalších chemikálií?

Já nikdy nenakupuji, to dělá manželka. Ani nevím, co jsou ta éčka.

To jsou konzervanty.

Myslím, že na to žena dbá.

Pokračování rozhovoru čtěte dále…

Lékař říká: Založením „pohodář“

MUDr. Jan Hnízdil se zabývá komplexní rehabilitací a psychosomatikou. Jak říká, nedokáže se smířit s tím, že by se situoval do role „policisty“ životního stylu a někoho známkoval, byť symbolicky. Proto jsme právě jeho požádali o komentář, bez „známkování“ a „doktorských rad“.

Hnízdil

Pan Otakar Černý vystřídal řadu stresujících profesí – v novinách, v televizi, na ministerstvu zdravotnictví. I když by si už mohl užívat penze, dál dělá šéfredaktora sportovní redakce ČT. Přesto, nebo možná právě proto, zůstává zdravý.

Je totiž založením „pohodář“. Svoji práci má rád, proto jej nevyčerpává, ale naplňuje. Má rád také dobré jídlo, dobrý alkohol, dobrý spánek a dobrý fotbal. Doktory nepotřebuje.

Řídí se příslovím: „Živ buď s rozumem, obejdeš se bez lékařů“. Nenechává se strhnout marketingovými kampaněmi ani k užívání prášků, ani k očkování. Škoda jen, že když dělal mluvčího na ministerstvu zdravotnictví a od začátku kampaně kolem očkování proti nemoci šílených krav věděl, že je to blbost, tak mlčel. Asi se nechtěl stresovat.

Se svým životním stylem ale může být právem spokojený. Přeji mu, aby mu dobrá nálada i zdraví vydržely co nejdéle.

MUDr. Jan Hnízdil, Centrum komplexní péče Dobřichovice


…pokračování rozhovoru:

Když vás něco bolí, jdete hned k doktorovi? A kdy už byste šel?

U doktora jsem byl málokdy v životě. Nechodím k němu. Až to přijde, tak to přijde. Jeden slavný sportovec řekl, že bude žít na plné pecky, dokud nebude na vozíčku. To jsem si vzal za své a žiju taky tak.

Pokud tedy řešíte nějaký zdravotní problém sám, sáhnete hned po léku, nebo spoléháte na bylinky a alternativní medicínu?

Nejvíc mi pomáhá spánek. Léky nejím skoro žádné, celý život jsem je odmítal. Pouze jsem si občas vzal po ránu paralen, když mi bylo ouvej.

Chodíte na preventivní lékařské prohlídky?

Ne, a ani se nechystám.

Necháváte se dobrovolně očkovat, třeba proti chřipce?

Nedám, nikdy. Teď nás ale v televizi očkovali proti tetanu, před olympijskými hrami v Pekingu nám dávali také nějaké injekce. Jinak ne.

Ani proti prasečí chřipce byste se nenechal očkovat, když to bylo aktuální a měl byste tu možnost?


Autor: Ivana Dvorská

Ne, to byl nesmysl. To jsou takové marketingové věci… Šílené krávy byly svého času obrovská aféra, byl jsem v té době zrovna mluvčím ministra zdravotnictví. A teď už nikde nejsou. Ony tedy jsou, ale v té době se jich několik vybilo a teď už to nikoho nezajímá. To samé ptačí chřipka. Věděl jsem od začátku, že to byla blbost.

Chodíte pravidelně k zubaři?

Zubaře a gynekologa nepotřebuji. U zubaře jsem byl málokdy, v celé puse mám dvě plomby, takže k němu nechodím.

Jak relaxujete? Dokážete vůbec vypnout od práce?

Jedině spánkem. Jinak pracuji v autě, doma… Jsem docela blázen do práce. Nejsem workholik, ale mám svoji práci docela rád. Proto ji pořád ještě dělám. Do práce přicházím v devět ráno a jsem v ní do pěti nebo půl šesté. Pak jdu na pivo do hospody, doma si nahrávám Branky, body, vteřiny a skoro všechny sportovní pořady. Potom se na ně dívám a dělám si poznámky. Teď, co je mistrovství světa ve fotbale, jsem u televize pořád.

Čtěte téma: Vuvuzela, zachránce mnoha manželství

Kdyby ty vuvuzely nebyly… koukali by muži na fotbal a ženy by se zlobily. Kvůli troubícím Afričanům ale s klidem přenechám místo na kanapi tchyni. Uchytí se i u nás? Jen to ne! 

Sportujete?

No, sportuji… Chodím na pétanque, velmi často. Máme takovou partu kluků, kteří jsou stejně staří jako já. Oni si sehnali takové ty magnety na provázku, kterými zvedají koule ze země, a já jediný se pro ně ohýbám bez magnetu. Teď jsme začali s touto společností hrát minigolf. Ale to je takové plácání, chodíme dost nepravidelně.

Jste spokojený se svým životním stylem?

Jsem.

Jak dlouho myslíte, že tu ještě budete?

Na světě? Chtěl bych tady být pořád, ale nevím, jestli mi to vyjde. Zase se vrátím k citátům. Jeden velikán na smrtelné posteli prohlásil: „To je špatně. Já jsem myslel, že budu žít věčně. Co teď?“ A to je i můj slogan.

Dietní policie:

Kukura

Juraj Kukura: Žít zdravě je hrozně nudné

„Nejpříjemnější na světě je hřích, zatímco to zdravé hřích není,“ říká v rozhovoru matador českého, slovenského i světového filmu. „Znáte ten vtip, jak přijde člověk do pekla, a tam všichni jedí, pijí, šampaňské a kaviár, jsou tam plné bary, a najednou se tam objeví manželé…“

Nosek

Jaromír Nosek: Spím čtyři hodiny denně, víc nepotřebuju

Typický filmový záporňák hodně pracuje: „Jsem tak trochu workoholik, i když mám volno, na víc než pět hodin spánku denně se stejně nedostanu…“


Alice Nellis: Nemám čas vysedávat po doktorech

Její nejnovější film Mamas & Papas o moderním rodičovství právě běží v kinech a jeho autorka říká: „Jakmile přijdu domů, čekají mně tam moje dvě malé děti, takže nevím, co je náročnější. Relaxuji asi prací.“ 


Kateřina Kalistová: Chybí mi bio supermarkety

Předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je vyznavačkou biopotravin: „Určité zlepšení v nabídce tu je.“




Jolana Voldánová: Překvapuje mě účinnost homeopatik

Známá televizní moderátorka kouří, věří homeopatikům a bolesti se snaží zbavit co nejdříve: „Rozhodně nejsem z těch, kteří by čekali, zda je to přejde samo.“


Kateřina Fričová: Nás kuřáky by měli začít chránit

K programové ředitelce ČT cigarety neodmyslitelně patří: „Kouření je hnusné, to vím… Ale musím říct, že to byl smutný život, bez cigaret.“



J. X. Doležal: Marihuana mi pomáhá i od deprese

Známý kuřák a propagátor marihuany říká: „V podstatě žiju zdravě. Nepiju alkohol a poměrně hodně spím. A kouřím hodně marihuany, ta je léčivá.“



Kateřina Cajthamlová: Kvalita potravin je u nás příšerná

Někdejší moderátorka pořadu Jste to, co jíte se zlobí: „Prodávají zajíci v pytli. Potraviny nejsou značené, nejsou kvalitně balené. Kvalita našich potravin bohužel velmi klesla.“ 


Tomáš Cikrt: Jít k doktorovi na „blind“ je sázka do loterie

Jakou důvěru v české lékaře má bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví? „Máme skvělé lékaře, ale ti nejsou všude.“



Martin Veselovský: Nesnídám, nesvačím. Nestíhám

„Můj mozek mi zatím neřekl, že bych se o sebe měl začít víc starat,“ říká moderátor. „Asi se k tomu budu muset dotlačit.“

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 7. 2010 1:29