Ošetření bez chemie nemusí zvyšovat cenu potravin

Autor: Isifa.cz

Používání alternativních nechemických prostředků nemusí nutně vést ke zdražení produkce. Bohužel benevolentní přístup k dodržování zákonů nahrává výrobcům chemie a tím i jejímu používání.

Petr Havel napsal a publikoval na serveru Vitalia.cz velice vyčerpávající článek (Intenzivní zemědělství zhoršilo kvalitu potravin) neobyčejně přesně vystihující podstatu současného problému Integrované ochrany rostlin (IOR) v ČR, za což mu budiž vysloven dík. Jen si dovolím trochu polemizovat s názorem, že používání nechemických prostředků musí nutně vést ke zdražení produkce.

Ministerstvo nahrává výrobcům chemie

Existuje několik rovin. Je pravda, že výrobci chemie používají při nabídkách svých produktů velmi výrazné pobídky (vezmi naše pesticidy, přidáme ti hnojivo zdarma), které si výrobci nechemických alternativ nemohou dovolit. Ať už proto, že se jedná o malé firmy a nikoli o velké nadnárodní koncerny, nebo proto, že veškerý svůj zisk musejí reinvestovat do dalšího výzkumu a certifikací svých výrobků. Takže tady lze s tvrzením o vyšších nákladech souhlasit (hnojivo nedostanu, musím si ho koupit).

Faktem ale zůstává začarovaný kruh. Je-li malá produkce, jsou vyšší náklady na výrobu, nižší odběr zemědělci, tedy menší šance, že se produkce zvýší a ceny sníží.

Některé členské státy, při vědomí si této skutečnosti, vytvořily systém ekologické daně, která dodatečně zatěžuje používání chemie negativní daní, kterou naopak používáním bezpečné biologické ochrany lze zneutralizovat (snižovat) …

A to je přesně bod, kdy ministerstvo zemědělství, potažmo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), nastavením benevolentních podmínek pro dodržování evropské, a vlastně už i české legislativy, nahrávají výrobcům chemie.

Motivace pro nechemickou alternativu? Nulová

Dalším z problémů je neexistence, či lépe řečeno složitost, ba téměř nesmyslnost dotačních pobídek. Původně jednoduchý model (používej nechemické prostředky a dostaneš zpět třeba 60 procent nákladů) nabyl bizarních rozměrů, kdy se nejen snížila výše pobídky na 25 procent, (na polní produkci), ale nějak došlo například ke „vpašování“ závazku k používání těchto prostředků po dobu pěti let. Ale především když jeden rok vynechám, jsem nucen i zpětně dotaci za celou dobu vracet! To mě, coby zemědělce, rozhodně nemotivuje nechemickou alternativu alespoň vyzkoušet.

A jeden konkrétní příklad k cenám ošetření obilovin: při použití standardních chemických prostředků proti houbám a plísním mě postřik na jeden hektar stojí v rozmezí od 500 do 1200 korun. Zatímco pokud použiji registrovaný fungicid Polyversum, založený na činnosti mikroorganismu “Pythium oligandrum”, tedy naprosto biologický a neškodný, cena je zhruba 600 korun za hektar.

Takže tento přípravek je vlastně na samé spodní cenové hranici použitelných prostředků. Samozřejmě pokud odmyslím hodnotu dárků za odběr chemie. Ale to už jsme zase na začátku…