Operace odložena. Čekejte. Čekejte. Čekejte

Autor: Isifa.cz

Panu Čížkovi je jednasedmdesát. Je nepohyblivý a čeká na operaci páteře. Již druhým rokem – a zřejmě ještě dlouho čekat bude. Nemocnice mu totiž smluvený termín ani ne hodinu předem zrušila. Potřetí. To se smí? Smí.

Fakultní nemocnici v Motole se následující líbit nebude. Točí se na slovíčkách a „korektních“ formulacích. Zrušení operace necelou hodinu před termínem totiž není zrušení, ale „odložení“. Ponechání pacienta několik dní bez jakýchkoli pokynů je „promptní reakce“.

Nemám prý zcela pravdivé informace. Je to možné. Bohužel jediný, kdo je ochoten informace poskytovat, je právě pacient.

Pacient, co se nestal pacientem

Pan Čížek bydlí za Českými Budějovicemi. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu je výrazně omezený v pohybu. Veškerá předoperační vyšetření absolvoval za asistence rodiny, jak jinak. Brali si volno, stejně jako onoho 12. listopadu na cestu do pražské nemocnice, kam jejich otec vyrazil se strachem a plný obav z nadcházející operace. A po roce čekání.

Ostatně, nebyl to první termín, kdy měl být operován. „Na jaře – začátkem dubna, měl otec plánovanou operaci poprvé. Z nemocnice volali den předem, že profesor Štulík musí odjet na nějakou konferenci, tak nebude operovat. Pak otec dostal druhý termín na červen, kdy ho poslali domů s tím, že nemá dostatek minerálů v krvi. Na můj dotaz, proč mu je nedoplní na místě a neoperují ho, nám bylo řečeno, že na to není kapacita nemocnice vybavená, že si má minerály doplnit v Českých Budějovicích,“ popisuje rodina.

Tentokrát po dvouhodinové jízdě z jižních Čech a již téměř před branami Motola zazvonil mobil. Operace se z důvodu urgentního příjmu pacientů ohrožených na životě odkládá, čekejte na informace. „Není známo, kdy vlastně operace proběhne. Prý dostanu zprávu po telefonu, mám čekat. To si mám sednout na nádraží a vyčkávat na telefon?“ nechápe pan Čížek. Rodina se mezitím horečně pokouší zjistit něco konkrétního. „Má otec zůstat v Praze? Má se vrátit domů? Proběhne operace v nejbližších hodinách, dnech, týdnech? Propadnou všechna předoperační vyšetření? Co tedy máme dělat?“

Kontaktují sekretariát příslušného oddělení FN Motol, nemocniční ombudsmanku, ministerstvo zdravotnictví.

Odpověď sekretariátu: Čekejte na telefonu.

Odpověď ombudsmanky FN Motol: Pošlete mi to mailem.

Odpověď ministerstva: žádná.

Stěžujte si … Ale kde?

Ministerstvo po dvou dnech a mém novinářském dotazu odpovídá „stěžovateli“, panu Čížkovi, dopisem plným paragrafů. „Nemocnice je povinna vyřídit stížnost do 30 dnů, v odůvodněných případech do 60 dnů.“ Čekejte mezitím na nádraží? „Dle mého názoru není reálné očekávat ve věci okamžitou odpověď ombudsmanky bez řádného prošetření stížnosti,“ píše ředitelka odboru kontroly Sylva Stodulková. V toku paragrafů evidentně nějak uniká, že nemocný člověk a jeho rodina chtěli zejména a především vědět, co mají v danou chvíli dělat. Uklidnit, povzbudit. Ministerstvo sice „vyjadřuje pochopení pro situaci, ve které jste se bez svého přičinění ocitli,“ ale pro konkrétní podporu holt nemá paragrafy.

Sekretariát oddělení na opakované dotazy odpovídá: „Dáme vám vědět, čekejte.“

A co nemocniční ombudsmanka, jejíž „hlavním posláním je usilovat o zajištění bezproblémové komunikace mezi pacienty, jejich blízkými a zaměstnanci FN Motol“ a „hledat vhodné řešení“?

Ozve se 4. prosince, tedy tři týdny od původního termínu operace. „Dle sdělení zdravotnického pracoviště je vám stanoven termín k návštěvě na den: 5. 11. 2015 na ambulanci oddělení. Je třeba počítat s případným čekáním,“ píše panu Čížkovi Vladimíra Dvořáková. Listopad 2015? To je chyba, nebo vtip?, ptá se rodina. Na odpověď zatím čeká. Tomu se v Motole říká bezproblémová komunikace a vhodné řešení.

Kde si můžete stěžovat na postup zdravotního zařízení
  • U poskytovatele zdravotních služeb (tedy u vedení nemocnice apod.).
  • Můžete se obrátit i na správní orgán, který poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. V daném případě je správním orgánem Magistrát hl. m. Prahy, odbor zdravotnictví. Ve stížnosti uveďte důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.
  • Dále se můžete obrátit na příslušnou zdravotní pojišťovnu. Může se zabývat stížnostmi pouze svých pojištěnců, a to jen na smluvní lékaře dané pojišťovny. Řeší stížnosti na činnost hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.
  • Má-li stěžovatel podezření na zanedbání lékařské péče či dokonce spáchání trestného činu, měl by se obrátit na orgány činné v trestním řízení.
  • K řešení stížnosti na medicínské pochybení je kompetentní Česká lékařská komora, stejně tak jí přísluší zabývat se stížností na etiku, tj. na chování lékaře.

Více: Kdo pomůže se stížností na lékaře

„Tvrzení stěžovatele se v uvedeném případě nezakládá na pravdě. Bylo reagováno obratem e mailem i telefonicky. Korespondence je doložitelná. Pružnější reakci než v popsaném případě si lze těžko představit,“ tvrdí zpětně ombudsmanka. Na mé konkrétní dotazy ohledně toho kdo, kdy a jak pacientovi odpovídal – neodpovídá.

Kdy lze odložit operaci

Nemocnice samozřejmě nárok na změnu termínu operace mají a je to celkem logické. „V případě, kdy nastane mimořádná, nepředvídatelná situace (spočívající nejčastěji v nutnosti poskytnout neodkladnou péči neplánovaným pacientům), lze příjem pacienta, jehož výkon je plánován, odložit. Poskytovatel zdravotních služeb se k podobným opatřením uchyluje pouze tehdy, kdy situaci nelze řešit jiným způsobem. Nicméně s ohledem na skutečnost, že ze samé podstaty poskytování zdravotních služeb vyplývá, že se jedná o činnost, kterou nelze ve všech směrech předem plánovat, ani při vynaložení veškerého úsilí nelze, bohužel, podobné situace zcela eliminovat,“ napsala nám ombudsmanka Vladimíra Dvořáková.

Konference operujícího lékaře evidentně tyto podmínky nesplňuje, ale držme se listopadového „odložení“. Co se ten den dělo v Motole?

Mluvčí nemocnice Pavlína Danková nejprve jakoukoli odpověď podmiňuje souhlasem pacienta s úředně ověřeným podpisem. Beru to jako dobrý vtip. Nedomnívám se, že potřebuji souhlas pana Čížka, když se ptám, jaká mimořádná událost byla příčinou změny operačního plánu. „V inkriminovaný den předmětné zdravotnické pracoviště řešilo dva akutní příjmy – pacienty s poraněním druhého krčního obratle, což představuje život ohrožující stav. Z důvodu lůžkové tísně bylo nutno příjem některých plánovaných pacientů tento den zrušit,“ dozvídám se na konec. Nezbývá, než tomu věřit a zapomenout na „kulichy“. Šance na ověření je pramalá.

Za jakých podmínek může nemocnice odložit plánovanou operaci?

Odpovídá Štěpánka Čechová, tisková mluvčí MZ ČR (redakčně kráceno).

Z obecného úhlu pohledu může poskytovatel zdravotních služeb odložit provedení plánovaného operačního výkonu z důvodů:

Nacházejících se na straně pacienta – například změna zdravotního stavu pacienta.

Nacházející se na straně poskytovatele. Poskytovatel, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:

  • by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,
  • by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby,
  • není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu.

Poskytovatel ovšem nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče z výše uvedených důvodů, jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, jde-li o porod nebo jde o zdravotní služby, které jsou nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany zdraví při práci, dále jde-li o krizové situace nebo výkon ochranného léčení nařízeného soudem.

Poskytovatel dále nesmí odmítnout přijetí pacienta do péče v několika dalších specifických případech ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody ad.

Důvody odmítnutí přijetí pacienta do péče posuzuje poskytovatel. Poskytovatel o odmítnutí přijetí do péče nebo o odmítnutí poskytnutí zdravotních služeb vydá pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí.

Nemocnice tvrdí, že pan Čížek se na operaci „nacpal“, rodina říká, že to není pravda. „Váš příjem byl naplánován na vaše naléhání i přes opakované poučení o nejistém výsledku operačního řešení,“ zareagoval na stížnost pacienta ředitel Motola Miloslav Ludvík. „Otec má jasně podložené výsledky všech předoperačních vyšetření, že operace je nutná, a my jsme si jen zvolili zařízení, ve které jsme vkládali důvěru, právě pro úzkou specializaci na operace páteře,“ nesouhlasí příbuzní. Každopádně nemocnice pacienta neodmítla, termín operace dostal. „Navíc pan ředitel odůvodňuje nepřijetí otce tím, že byli přijati dva (slovy dva) akutní pacienti. To se nám zdá neuvěřitelné.“

Podle ředitele však podobná situace nastává poměrně často: „Naše oddělení je zařízením pro nejzávažnější akutní případy se spádem pro celou Českou republiku. Naše lůžková i sálová kapacita nám neumožňuje přijmout neomezený počet pacientů a v takových případech jsme nuceni upřednostnit neodkladné stavy.“ Možná zarazí, že pracoviště typu Motol není připraveno na dva akutní případy za den, ale budiž.

Problém totiž není odložení operace; ale arogance, naprostý nedostatek empatie a vůle jednat lidsky. Co na tom, že se sedmdesátiletý nemocný pán stresoval několik dní v provizorním ubytování v Praze, než se rodina rozhodla čekání na telefon a jakoukoli informaci vzdát a odvezla ho zpět domů. Na to špičkové pracoviště také nemá kapacitu? Neví, že je to důležité. Což je bohužel častý problém našeho zdravotnictví. Rozříznout, sešít, nezdržovat, neobtěžovat, další.

Veškerá předoperační vyšetření propadla. Pan Čížek už stejně na žádnou operaci jít nechce. Divíte se mu?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 12. 2014 14:46