Odmítání masa = správná etická volba?

Autor: Isifa.cz

Spousta vegetariánů považuje zdravotní aspekt své volby za druhořadý a odmítá maso z důvodů náboženských nebo etických. Jak přesvědčivé jsou jejich argumenty?

Rozhodnout se pro vegetariánství znamená vážnou životní volbu, která může mít i negativní dopad na zdraví. Z různých výpovědí těch, kdo se dali na vegetariánství, lze totiž vyvodit, že každý z nás představuje jedinečný metabolický typ.

Vegetariánství není pro každého

Zatímco některým lidem vegetariánství prospělo, jiní dosvědčují, že po přechodu na bezmasou stravu začalo jejich tělo vyloženě chátrat. Mnozí lidé si vystačí pouze s malými dávkami proteinů, jiní jich ale zase potřebují značné množství, aby jejich tělo mohlo fungovat optimálně. Vypadá to, že řada lidí není biochemicky nastavena na vegetariánství.

Řada vegetariánů ale považuje zdravotní aspekt své volby za druhořadý. Jejich rozhodnutí bylo totiž motivováno důvody duchovními nebo etickými. Rád bych k této otázce přispěl několika podněty k zamyšlení, a to zvláště těm, kdo se pro vegetariánství rozhodli nebo tuto volby zvažují na základě pocitu nebo názoru, že nejíst maso (nebo dokonce všechny živočišné produkty) představuje jakýsi vyšší typ morálky.

Ne zabíjení a utrpení zvířat


Autor: Isifa.cz

Vegetariáni tvrdí, že jsou motivováni soucitem, svým postojem chtějí říct ne zabíjení a utrpení jiných tvorů. Vyjádřit nesouhlas s utrpením zvířat, která jsou pěstována masově, v nedůstojných podmínkách a zabíjena kvůli naší výživě. V duchovní rovině a v razantní podobě vyjadřují tento postoj např. následující citace, která stejně jako jiné citace pocházejí ze serveru zaměřeného na vegetariánství:

„Nelze se duchovně rozvíjet a přitom způsobovat utrpení dalším tvorům. To je zákon, který nelze porušit. A dále pak, pro člověka, který je schopen zabít zvíře a při tom ani nehne brvou, není problém zabít člověka. Ať si tvrdí, co chce. Je to zkrátka alternativní vrah. Škoda, že svět je složen z 98 % alternativních vrahů. Nelze se pak divit, že se na světě dějí takové věci…“

„… války budou do té doby, dokud lidé budou jíst maso.“

Jenže člověk je součástí přírody a i v přírodě samotné se tvorové požírají navzájem. Německý teolog, Eugen Biser to vyjádřil slovy: „Nelze popřít, že příroda se svými vlastními tvory, antropomorfně řečeno, zachází tvrdě a bezohledně. Přežití jedněch je spojeno se zánikem druhých. Protože je však člověk součástí této evoluční tradice, bude mu zatěžko pokrývat svoji potřebu bílkovin pouze konzumací rostlinné potravy.“

Kdyby vegetariáni opravdu chtěli omezit zabíjení zvířat, konzumovaných kvůli masu, bylo by logické, kdyby se též např. angažovali proti chovu psů a koček a dalších masožravých tvorů.

V přírodě zvířata trpí neméně

Vegetariáni se staví nejen proti zabíjení, ale zejména proti utrpení zvířat chovaných v zajetí. Opravdu ale zvíře chované v zajetí trpí více než ve volné přírodě, kde musí bojovat o svou potravu, žít v neustálé hrozbě, že bude sežráno a skrývat veškerou nemoc nebo slabost, aby se nestalo předmětem zájmu predátora? Navíc, pokud vyloučíme cíl, pro který lidé domácí zvířata pěstují, pak by se tato chovaná zvířata ani nenarodila.

Nutno ovšem přiznat, že kritika podmínek, v jakých bývají zvířata často chována, je oprávněná. Domnívám se ale, utrpení zvířat chovaných ve zvířecích koncentrácích koncentráků nebo zvířat, která jsou zabíjena bolestivým způsobem, by se dalo účinně odstranit i jinak než vegetariánstvím. Například maso zvířat chovaných a zabíjených humánním způsobem by se opatřovalo nálepkou a prodávalo podobně, jako se na Západě běžně prodává maso zvířat zabitých rituálním způsobem (halal, košer).

Zákazník, který se nechce podílet na nadměrném utrpení zvířat, by měl možnost připlatit si za tento druh masa. Rostoucí citlivost a humánnost zákazníků by časem vedla k tomu, že nehumánní způsoby chovu by postupně krachovaly.

A rostliny netrpí?

Argumentem proti přísnému vegetariánství je také možnost, že i rostliny trpí. Moderní poznatky tomu nasvědčují. „Čím více toho víme o rostlinách, tím více se podobají nám, živočichům,“ zaznělo v jednom přírodopisném pořadu BBC.

Nemají i rostliny duši a nevnímají bolest při sklizni a požívání? A nedopouštějí se vegetariáni na rostlinách téhož, co vyčítají příznivcům masité stravy ve vztahu ke zvířatům?

Je v takovém případě byť jen teoreticky možné nezpůsobovat žádné utrpení jiným tvorům, aniž bychom se sami hladem utrápili k smrti? Ledaže bychom se stali frutariány, což je přísná forma veganství, která povoluje požívat pouze takové části rostlin, jejichž utržení rostlinu „nebolí“ – např. plody rostlin či stromů.

Důvody náboženské

Velkou roli při rozhodnutí pro vegetariánství hrají důvody náboženské, zvláště to platí pro duchovní představy, které mají původ v Indii, kde se k vegetariánství hlásí také nejvíce lidí.

Při bližším seznámení s náboženskými tradicemi však zjistíme, že ani tyto argumenty neznějí přesvědčivě.

Většina světových náboženství nepovažuje požívání masa za neetické. Zákaz vepřového u muslimů nebo biblické stravovací předpisy o čistých a nečistých zvířatech (které kromě ortodoxních Židů zachovávají i adventisté) měly význam kultický, nikoliv etický.

Křesťané žádné stravovací předpisy nezachovávají. Ježíš řekl: "Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“ (Mat. 15,11). Sám Ježíš jedl ryby a po svém vzkříšení dává apoštolům darem zázračný úlovek a z logiky vyprávění se dá usuzovat, že učedníci již věděli, co si s rybami počít. Apoštol Petr dostává ve vidění přímo příkaz, aby zabíjel a jedl živočichy. (Sk 9,9–16). Německý liberální teolog Eugen Drewermann, ač má sám na věc jiný názor, přiznává: “…v západním křesťanském světě se dodnes nevede vážná diskuse o tom, zdali by zřeknutí se masité stravy, vegetariánství z náboženských důvodů, ze soucitu se zvířaty a ze šetrnosti k živým tvorům nemělo být alespoň smysluplným požadavkem.“

Buddhismus je zaměřen poněkud ekologičtěji než křesťanství a soucit s veškerými živými tvory je přímo podstatou Buddhova učení. Buddha – podobně jako Zarathustra – „vydal“ stovky zákonů o tom, jak pozitivně zacházet se zvířaty. Přesto i Buddha podle tradice jedl vše, co mu lidé dali, a zemřel po požití vepřového masa.

Nejvíce vegetariánů je mezi hinduisty. Indické náboženské představy ale naprostá většina západních lidí nesdílí; třebaže i na Západě se běžně věří v reinkarnaci, málokdo se drží hinduistické představy, která vegetariánskému postoji nahrává – že se totiž lidská duše stěhuje do zvířete a obráceně.

Dále, existuje i jeden alternativní náboženský pohled, který požívání zvířat naopak dává vyšší smysl. Ve starých loveckých kulturách se pravděpodobně věřilo, že požívané zvíře se stává součástí našeho vědomí. Tento názor lze nalézt i v modernějších spisech blízkých New Age. Podle tohoto názoru vlastně zkonzumovanému zvířeti dopomáháme stát se součástí vyššího stupně vědomí.

Anebo jiný úhel pohledu: pokud věříme, že podstatou života je utrpení, nezbavíme zvíře utrpení nejdokonaleji tím, když ho porazíme? Uznávám, že tyto „masožravé spirituální úvahy“ jsou trochu spekulativní, jsou však méně logické než ty vegetariánské?

Odpor k „požívání mrtvol“

Někteří vegetariáni nejen nesouhlasí se skutečností, že živí tvorové bývají kvůli nám zabiti, ale údajně přímo pociťují odpor k požívání „mrtvé biologické hmoty“. Jsou podobné vnitřně prožívané pocity důkazem bezcitného chování pojídačů masa?


Autor: SXC

Zkusme podobný pocit srovnat s postojem muslima vůči vepřovému. Dokonce vykladači Koránu připouštějí, že odmítání vepřového nemá žádný racionální důvod, jedná se pouze o Alláhův příkaz. Přesto si řada muslimů na základě tohoto zákazu vypěstovala vůči vepřovému dokonalý odpor a uvedli by vám spoustu „racionálních“ důvodů, proč si nedat šunku. Ba co víc, ti slušnější mohamedáni o tom s vámi ani nebavili, protože „vepřové maso“ je pro ně sprosté slovo. A přitom vysvětlení tohoto zhnusení je zcela prosté: silné přesvědčení o nevhodnosti požívat maso generuje pocity (včetně silných emocionálních reakci), které tomuto názoru odpovídají.

Nevytváří si vegetarián svou vírou určitý druh reality, která zahrnuje i příslušné emoce vztahující se k masu?

 A nevyjadřují podobné pocity vůči masu jakousi nezdravou negaci naší biologické podstaty podobně jako znechucení nad jinými „odpornými“ věcmi spjatými s naší tělesností? Jako například když neurotičky ve Freudových dobách cítily odpor k sexu, protože je tak „nečistý“?

Individuální volba

Lidské svědomí je jako svatyně a mám za to, že nejvnitřnější přesvědčení jiných o tom, co je správné, je třeba respektovat.

Přesto by neškodilo, kdyby se ti, kdo se rozhodují z duchovního nebo etického principu nejíst maso, zamysleli, nakolik jsou argumenty o neetičnosti požívání živočišných produktů přesvědčivé.

Jste vegetariáni? Jaký je váš důvod?

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 3. 2014 9:10