Odkdy může miminko obiloviny? Od šesti měsíců

Ke konzumaci obilovin je připraveno již půlroční miminko. Oddalováním zařazení lepku v dětských příkrmech a kašičkách vzniku alergie nezabráníte. Naopak, zařazení ve správný čas je jistou prevencí.

Rostoucí počet alergiků zejména mezi tou úplně nejmladší populací je často příčinou poměrně pozdního zařazování některých obecně rizikových komponentů do dětské stravy. Asi nejrozšířenějším příkladem je přitom lepek obsažený v jinak běžně konzumovaných obilovinách. Oddalování konzumace obilovin v dětských příkrmech a kašičkách ale u miminka vzniku alergie nezabrání – naopak zařazení obilovin do příkrmů ve správnou dobu může být prevencí neceliakální glutenové senzitivity v dospělém věku, prostě proto, že si organismus na stravu s lepkem včas zvykne.

Samozřejmě platí, že především malí alergici musí ze své stravy lepek vyloučit – takové rozhodnutí by měl ale udělat příslušný lékař. Obecně pak platí, že vyšší riziko této (ale i jiné) alergie hrozí u miminek, jejichž rodiče či nejbližší příbuzní jsou sami alergici, nebo u těch, kteří žijí ve znečištěném prostředí, případně u miminek, jejichž maminky trpí stresem.

 

Začněte s rýžovou kaší a postupně

Pokud ale miminko alergii na lepek nemá, mělo by začít přijímat lepek v podobě příkrmů již od šestého měsíce věku. To znamená kašičky, k jejichž výrobě byl použit oves, ječmen, proso, pšenice, rýže, kukuřičná krupice, amarant nebo pohanka.

Doporučuje se začínat s rýžovou kaší. A stejně jako v případě ovoce a zeleniny je třeba podávat jednotlivé nové cereální složky potravin v podobě příkrmů postupně a počkat několik dní (zhruba pět) na případnou reakci organismu miminka. Tím se na základě zcela praktických zkušeností dozvíte, která konkrétní složka může dělat miminku problémy.

Základ zůstává: kojení

V uvedeném šestém měsíci věku je ale stále hlavní potravinou pro miminka (pokud je to možné) mateřské mléko. Kojit minimálně prvních šest měsíců, ale ideálně celý první rok života miminka, doporučuje ostatně i Světová zdravotnická organizace. To zároveň klade určité požadavky a doporučení na stravování maminek, přičemž jejich strava by měla být obohacena především o vitamíny a minerální látky, ale zároveň by nemělo jít o nutričně agresivní potraviny.

Kojící maminky by tak měly konzumovat hlavně celozrnné pečivo, rostlinné oleje, masa s nižším obsahem tuku, mořské ryby, ovoce a zeleninu a naopak omezovat konzumaci soli, cukru a sladkostí. Maminky by také měly ze stravy alespoň dočasně vyloučit potraviny, které nadýmají (luštěniny, kynuté pečivo, papriky), alergeny (citrusy, kakao) a obecně příliš aromatické potraviny, které mohou negativně ovlivnit chuť mléka.

Kojící maminka by měla více než obvykle pít, a to zhruba dva až tři litry tekutin denně. Nejlepší je kvalitní voda nebo slabší minerálka, vhodné jsou také ovocné a bylinkové čaje, případně ředěné džusy. Nedoporučují se naopak perlivé nápoje, černý čaj, káva a rozhodně ne alkohol.

 

Kojení a přikrmování během noci

Na závěr snad jen poznámka ke kojení a přikrmování miminek v průběhu noci. Novorozenci den a noc nerozeznávají. K tomu, aby se miminko fáze dne rozeznávat naučilo, se proto doporučuje krmit je v noci opravdu téměř za tmy, v tiché a klidné části bytu a na miminko by se v tuto dobu nemělo mluvit.

Režim dne lze postupně budovat ukládáním miminek ke spánku v pravidelnou dobu, pravidelný rituál usínání je možné podporovat pravidelným čtením pohádek, ukolébavkou nebo právě pravidelným časem večerního kojení. Miminka by pokud možno neměla spát na bříšku, ale na zádech, a to v blízkosti maminek. Pocit bezpečí a klidného spánku také miminkům dodá část oděvu maminky, se kterým spí ve své postýlce – miminko tak svou maminku cítí a je klidnější.

Už miminko je individualita

Na úplný závěr ale přece jen ještě jedna poznámka – stejně jako pro dospělé neplatí nic úplně bezezbytku ani pro všechna miminka, ani pro všechny maminky, protože každý lidský jedinec, i ten nejmenší, má své vlastní individuální (in)dispozice. I pro první seznamování s příkrmy platí podle nejnovějších doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) poměrně široké časové rozpětí – společnost uvádí jako začátek seznamování se s příkrmy dobu mezi 17. a 26. týdnem věku dítěte.

Jinými slovy, když začnete dřív než v šesti měsících, nemusí to být žádná chyba – ale je třeba se o tom poradit se svým pediatrem.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 8. 2016 10:07