Odhad analytiků: Do deseti let bude v Evropě každý druhý člověk alergik

V naší populaci je aktuálně asi třicet procent lidí s nějakou formou alergie. Statisíce lidí u nás trpí astmatem – většinou po celý svůj život – a počet nemocných stále stoupá.

Světový den astmatu je celosvětová aktivita vyhlašovaná každoročně Globální iniciativou pro astma (GINA) již od roku 1998. V jejím rámci se pořádají po celém světě akce na podporu informovanosti o astmatu, setkání s pacienty, mediální prezentace o astmatu i alergii. Česká iniciativa pro astma (ČIPA) se k této akci připojila prvně v roce 1999 a od té doby každoročně vyhlašuje každé první úterý v měsíci květnu i u nás Světový den astmatu a alergie. Letos datum spadá na 3. května 2016. A proč jsou právě astma a alergie dávány tak úzce do souvislosti? „Spojení astmatu a alergie je logické právě proto, že astma je velmi často spojeno s alergií a alergie a astma se často řeší společně,“ vysvětluje prof. Petr Pohunek.

Alergie a astma

Alergická rýma, která není dostatečně léčena, může být jedním z významných rizikových faktorů pro rozvoj nebo zhoršení průduškového astmatu. Je proto velmi důležité, aby byly u nemocných s alergií jakéhokoliv typu vždy zároveň hledány příznaky alergie v jiných orgánech. Nepříliš vyjádřené příznaky alergické rýmy, tj. ucpaný nos, trvalá sekrece hlenu z nosu, se mohou často stát „normální“ součástí života alergického jedince, který si na jejich přítomnost zvykne a nepovažuje je již ani za projevy nemoci. Do souvislosti s alergickou rýmou často pak nedává ani různé projevy oční (slzení nebo svědění), ač je známo, že oční příznaky (alergický zánět spojivek) s alergickou rýmou velmi úzce souvisejí.

Zdroj: Česká iniciativa pro astma (www.cipa.cz)

Na odborném zasedání, které se koná 5. května v Praze, vystoupí mimo jiné prof. Petr Pohunek a prof. Václav Špičák. Letošní odborná konference, kterou ČIPA tradičně pořádá ke Světovému dnu astmatu, bude zaměřena trochu jinak než konference dřívější, neboť ČIPA v letošním roce slaví dvacáté výročí svého působení. Bude se tedy i trochu bilancovat.

U samotného vzniku České iniciativy pro astma (ČIPA) stál prof. Václav Špičák: „Vzhledem k narůstání počtu astmatiků ve světě a vysoké úmrtnosti pro astma, rozhodla WHO vypracovat novou strategii diagnostiky, léčby a prevence průduškového astmatu. V letech 1992 až 1995 jsem byl členem expertní skupiny, která strategii připravila. Současně vznikla Globální iniciativa pro astma, která dostala za úkol rozšířit strategii do všech zemí a monitorovat její výsledky. Po vydání Globální strategie v roce 1995 jsme v České republice již 26. března 1996 založili Českou iniciativu pro astma o.p.s. Zakladateli byly odborné společnosti alergologů a klinických imunologů a společnost pneumologů a ftizeologů. Po dobu deseti let jsem byl ve funkci ředitele.“

Česká iniciativa pro astma chystá k příležitosti Světového dne různé projekty a akce. Kromě hlavní konference pro odborníky budou v jednotlivých regionech v průběhu května probíhat některé lokální akce, v plánu jsou i další mediální vystoupení, hlavně v regionálních rozhlasech i regionálním tisku. Již 28. dubna proběhlo v Praze na Náměstí míru tradiční a hojně navštívené měření spirometrie pro veřejnost, kdy byl na Náměstí Míru postaven informační stan a každý příchozí měl možnost nechat si změřit funkci plic. Během dne bylo provedeno 207 vyšetření s výkladem o výsledku. Podobné akce organizují lektoři ČIPA o.p.s. v Plzni, Pardubicích, Olomouci, Brně, Zlíně. Více www.cipa.cz.

Pokroky a novinky v oblasti vědy a výzkumu

Prof. Pohunek vidí nepochybně největší pokrok v postupném zavádění tzv. biologické léčby. „Jde o možnosti léčby pro pacienty s těžkými formami alergického astmatu, které špatně odpovídají na běžně dostupné léky. Tato cílená léčba zasahuje jednotlivé působky, které se na průběhu astmatu uplatňují, a dokáže u správně indikovaných nemocných skutečně velmi významně zlepšit kontrolu nad nemocí. Její hlavní nevýhodou je vysoká cena, která limituje její dostupnost. Je proto podávána pouze ve specializovaných centrech pro těžké astma, která mají zvláštní smlouvy se zdravotními pojišťovnami.“

Prof. Špičák uvádí, že posláním Světového dne alergie a astmatu je informace o nových úpravách globální strategie. Opakované motto je „Tvé astma může být pod kontrolou!“. Zavádění nové strategie péče o astma v primární i specializované péči má podle něj významné výsledky. „Úmrtnost pro astma v ČR patří k nejnižším ve světě (devadesát osob za rok), u dětí do patnácti let věku jsou úmrtí zcela výjimečná, naposledy je evidováno jedno úmrtí v roce 2014. Hospitalizace pro astma se významně snížila o čtyřicet osm procent a léčba astmatu se přesunula převážně do ambulantní péče. Zlepšila se mezioborová spolupráce s praktickými lékaři, otorinolaryngology, lékaři nemocí z povolání a dermatology. Významným spouštěčem astmatu je alergie. Ve farmakoterapii se vyvinula léčiva s preventivním protizánětlivým účinkem (podávaná inhalací), u vybraných těžkých forem alergického astmatu je k dispozici biologická léčba. Velký pokrok zaznamenala specifická imunoterapie – alergenové vakcíny jsou k dispozici i v tabletové formě. Léčebné postupy jsou bezpečné a jejich účinek je založen na vědeckých důkazech.“

Astma

  • Statisíce lidí u nás trpí astmatem – většinou po celý svůj život – a počet nemocných stále stoupá.
  • Astma je závažné plicní onemocnění a vyžaduje vždy lékařskou péči. Vede ke stahu svaloviny a otoku sliznice v dolních dýchacích cestách, které se tím zužují a omezují proudění vzduchu a tím i dýchání.
  • Astmatický záchvat mohou vyprovokovat vnější i vnitřní faktory a někteří nemocní jsou citliví na obojí.
  • Mezi vnější příčiny patří alergeny, například srst domácích zvířat, potraviny, pyl, roztoči, hmyzí bodnutí, tabákový kouř a různé látky znečisťující prostředí.
  • Vnitřní příčiny jsou obvykle hůře rozpoznatelné a bývá obtížné se jich vyvarovat; patří sem stres, strach, změny teploty, fyzická námaha a infekce dýchacích cest.

Zdroj: Česká iniciativa pro astma (www.cipa.cz)

Alergie – novodobá neinfekční epidemie

K výskytu alergie a astmatu v populaci uvádí Petr Pohunek: „V naší populaci je v současné době asi třicet procent lidí s nějakou formou alergie. Výskyt astmatu je srovnatelný s výskytem v ostatních zemích západní Evropy – tj. deset procent celkově v populaci. U dětí je výskyt astmatu trochu vyšší, uvádíme na základě nedávných studií asi deset až dvanáct procent. Většina nemocných astmatem má naštěstí spíše lehčí formu nemoci, jen asi pět procent všech astmatiků má nemoc těžkou, obtížně léčitelnou, vyžadující významnější omezení a intenzivnější léčbu.“

Václav Špičák dodává: „Evropský parlament ustavil samostatnou pracovní skupinu pro alergii a astma. Považuje alergii za novodobou ´neinfekční epidemii´. Analytici odhadují, že v roce 2025 bude v Evropě každý druhý jedinec alergik. Jedním z nových projevů alergie je potravinová alergie. Je hlavní příčinou těžkých šokových alergických stavů, které ohrožují život. Na našem zasedání ke Světovému dnu astmatu 5. května 2016 budeme svědky křtu nové souborné monografie ´Potravinová alergie a intolerance´ připravené předními odborníky pod vedením Martina Fuchse.“ 

Příznaky alergie a astmatu

  • Alergické projevy, které by měly být ohlášeny lékaři a které by měly být i správně léčeny, jsou obvykle projevy rýmy nebo ucpaného nosu mimo respirační infekce, pálení a slzení očí, mohou být i projevy kožní, od častých svědivých vyrážek až po projevy přetrvávajícího ekzému.
  • Na astma by měl upozornit nejasný přetrvávající kašel, noční kašel, dechové potíže po fyzické zátěži, pískoty při dýchání.

Dle prof. Pohunka by dobře léčený alergik nebo astmatik neměl mít žádná významná omezení komplikující život. Je samozřejmě rozumné, aby se pylový alergik v době maximální pylové sezony nevystavoval zbytečně vysokým koncentracím pylů (zde naleznete praktický pylový kalendář), není rozumné, aby byl alergik na zvířata jejich chovatelem. Může tak být někdy určité omezení při volbě povolání, mohou být určitá omezení v některých ročních obdobích.

Obecně nicméně platí, že člověk s alergií či astmatem by měl být schopen vést normální produktivní život a ve většině případů zvládat i sport, přinejmenším na rekreační úrovni. Jediné výrazné omezení zažívají nemocní s potravinovými alergiemi. Pokud mají alergii na konkrétní potravinu, je nezbytné ji z jídelníčku natrvalo přísně vyloučit. Podrobnosti zjistíte v seriálu Alergeny v jídle.

 

Odborná spolupráce:

Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.

Alergolog a klinický imunolog, Immuno-flow s.r.o. Praha 9, Letňany, konzultant. Emeritní primář dětského odd. Nemocnice Na Bulovce. Předseda oborové komise alergologie a klinické imunologie České lékařské komory. Rytíř českého lékařského stavu. 1977–1980 byl vicepresidentem Evropské akademie alergologie a klinické imunologie.

Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

Promoval na Fakultě dětského lékařství v Praze v roce 1981. V letech 1981 až 1983 pracoval jako sekundární lékař dětského oddělení nemocnice v Benešově u Prahy. Od roku 1984 pracoval na dětském oddělení Nemocnice Na Bulovce jako sekundární lékař a vedoucí laboratoře funkční diagnostiky plic a později jako ordinář pro dětské respirační nemoci. Od roku 1994 na 2. LF UK a FN Motol v Praze. Vede skupinu pro dětské respirační nemoci. Habilitoval v roce 2003 a v roce 2008 byl jmenován profesorem dětského lékařství. Je předsedou České společnosti dětské pneumologie ČLS JEP, předsedou akreditační komise MZ ČR pro obor dětská pneumologie a ředitelem České iniciativy pro astma, o.p.s.

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 5. 2016 17:05