Novinka: Instantní pivo z presovače. Brr…

Je to cosi jako pivní kávovar. Výhodou má být možnost individuálního nastavení chuti „piva“. Pivní espresso v naší zemi zřejmě díru do světa neudělá.

Dochucení v pivní obdobě kávovaru umožňuje individuální regulaci hořkosti. Pijákům klasických českých piv podle všeho žádné chuťové zážitky nepřinese. Dokonce tomu může být přímo naopak.

Myslí si to všichni tuzemští pivovarští odborníci, které redakce serveru Vitalia.cz oslovila. Například podle ředitele Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Karla Kosaře je při použití pivního kávovaru prakticky jisté, že pivo by ztratilo původní říz a projevilo by se to také na pěnivosti piva. Dochucení „na poslední chvíli“ by navíc podle něj narušilo charakter původního čepovaného piva.

Individuální pivo? Řeči, jde o dochmelování extraktem

Možnost vyrábět si podle individuální chuti vlastní „pivní espresso“ představil tým společnosti Cambridge Consultants na londýnském kongresu inovací alkoholického průmyslu v prosinci loňského roku. Inovace měla údajně velký úspěch, neboť podle svých tvůrců výrazně rozšiřuje spektrum chutí, které točené pivo má. Podstatou inovace je přitom obohacení již uvařeného piva o „speciálně upravený chmel“, kterým pivo z pípy proteče, čímž lze podle tvůrců měnit jeho konečnou chuť.

Už identifikace spojení „speciálně upravený chmel“ dává určitou představu, co může spotřebitel od dochuceného piva očekávat. Prakticky jde totiž o dochmelování prostřednictvím chmelového extraktu, rozhodně ne přírodním chmelem jakéhokoli druhu.

Problém „několika vteřin“

Otázkou také zůstává, jak moc může „v řádu vteřin“, jak uvádějí konstruktéři pivního kávovaru, příslušný extrakt chuť původního piva ovlivnit. Podle Karla Kosaře je třeba si uvědomit, že pivo se čepuje při teplotách 7 až 9 stupňů Celsia, tedy v podstatě „studené“. Studené chmelení přitom podle ředitele VÚPS v praxi skutečně používají i některé naše pivovary, jde ale o proces, který trvá několik dní.

„Intenzivní aroma“ obohaceného piva, jak slibují britští konstruktéři, se možná opravdu dostaví – jenže v případě piva je důležitější spíše chuťový než čichový vjem. A nejen to – v tuzemských podmínkách je jedním z parametrů kvality piva také pěna, což je jisté domácí specifikum, které u piv nespadající pod kategorii „pilsner českého typu“ spotřebitel u zahraničních piv prakticky nenajde. Jak již ale bylo řečeno, právě na pěnivosti se může dochucování piv negativně projevit.

V Česku bez šancí

To také nepochybně bude jedním z limitujících faktorů k tomu, aby se „pivní espresso“ na tuzemském trhu výrazněji prosadilo. V našich podmínkách navíc ani náhodou neplatí původní důvod k vytvoření zmiňované inovace, totiž rozšíření spektra chutí a speciálně spektra hořkosti na trhu nabízených piv.

U nás má totiž spotřebitel na výběr k dispozici opravdu nepřebernou škálu piv, která se navíc v posledních letech rozšířila o specifické a zcela identické produkty minipivovarů. Na rozdíl od jiných zemí tak u nás ani náhodou nehrozí, že by konzumenti piva měli na výběr jen úzkou škálu produktů. Pravda, za některými specifickými pivy si člověk musí dojet. To ale zároveň znamená obohatit své zážitky nejen o gastronomický, ale třeba také o turistický pohled, což do značné míry smazává proces, kdy pivo si prostřednictvím chmelového extraktu „dojede“ za spotřebitelem samo.

Určitou šanci pro „pivní espresso“ přiznávají pivovarníci různým barům nebo speciálním kavárnám, kde si lze podobnou technologií připravit speciální kávy. To však v podmínkách České republiky není prostředí, kde by se pivo převážně konzumovalo. „Instantní pivo“ se tak podle všeho na našem trhu neprosadí. V současné době, kdy probíhá nejen při výrobě a konzumaci piva, ale i při výrobě, konzumaci a výběru celé řady dalších nápojů a zejména potravin, určitá renesance klasických receptur a technologií a tedy jakýsi opatrný „návrat ke kořenům“, jde projekt „pivních espress“ úplně opačným směrem. A jestli je nějaký národ v konzumaci piva opravdu konzervativní, tak jsou to Češi. A to je dobře.