Nízkosacharidová dieta pouze pro otrlé? Žádné cukry, hodně masa

Zkuste si představit, že byste se vzdali veškerých cukrů v potravě a přijímali pouze tuky a bílkoviny a přesto byste shodili pár nadbytečných kilogramů. Ono to ale není tak jednoduché. Kromě úbytku váhy vás čeká také pár dalších změn. Ne všechny jsou však příjemné.

Autor: Isifa.cz

Nízkosacharidová dieta staví hodně na živočišných produktech

Existuje řada účelových diet či stravovacích systémů, které mají člověku zajistit všechny potřebné živiny a zároveň umožnit dosažení optimální váhy, zlepšení kondice a celkového fyzického i psychického stavu. Ve většině případů se jedná o dočasné nebo i trvalé snížení příjmu tuků, jednoduchých cukrů a bílkovin, přičemž polysacharidy stále zůstávají jako nutný základ stravy.

Nízkosacharidová nebo jí velmi podobná Atkinsova dieta však naopak sacharidy zakazuje. Běžný průměrný doporučený příjem sacharidů je 300 – 420 gramů na den. U nízkosacharidové diety se však snižuje na pouhých 70 – 50 g a Atkinsova dieta ve svých počátcích připouští pouze 20 g denní dávky sacharidů. Je vůbec možné zajistit správné fungovaní metabolismu při tak drastickém vyloučení cukrů ze stravy?

Je nízkosacharidová dieta bezpečná? Hurá, jsem v ketóze! 

Příznivci nízkosacharidové diety dobře znají rizika. Ketóza totiž pro ně není strašákem, ale naopak žádoucím stavem. Tělo potřebuje polysacharidy pro snadné štěpení glukózy, která je zdrojem energie. Pokud se zdroje vyčerpají, přichází na řadu náhradní režim a tím je štěpení zásobního glykogenu v játrech i svalech, čímž dochází k redukci váhy a k ochablosti svalů. Při vyčerpání glykogenu a při spalování tuků a bílkovin dochází k procesu zvanému ketóza, při kterém vznikají odpadní toxické látky, které jsou prokazatelné v moči. Právě ketony většinou poukazují na metabolické poruchy, onemocnění cukrovkou nebo dlouhodobé hladovění.

K čemu je ketóza dobrá? Především vám umožní poměrně snadno a rychle zhubnout přebytečné kilogramy a vyrovná vám hladinu cukru v krvi. Příznivci nízkosacharidové stravy jsou přesvědčeni o tom, že ketóza prostě a jednoduše léčí. Kromě úbytku váhy může zcela individuálně dojít k vyřešení řady zdravotních problémů, především metabolické nebo autoimunitní povahy.

S nedostatečným příjmem sacharidů ve stravě a nadměrným příjmem bílkovin je však spojena řada rizik. Za normálních podmínek a pravidelného fyzického tréninku vám pořádné dávky proteinů mohou pěkně zvednout libido a podpořit nárůst svalové hmoty, čehož využívají sportovci a kulturisté, kteří nízkosacharidovou dietu s oblibou praktikují v rámci sacharidové superkompenzace za účelem snížení tukových zásob a zvýšení fyzického výkonu. Co se však týká rizik, kromě vysokých ztrát vitamínů a minerálních látek a zaplavení těla toxiny, které se obtížně odbourávají a zatěžují či přímo poškozují játra a ledviny, hrozí nadměrné ukládání kyseliny močové v kloubech. Močovina totiž vzniká jako odpadní produkt při štěpení bílkovin a její nadbytky v těle způsobují nejrůznější problémy.

Nízkosacharidová dieta nebo paleo strava? Příliš mnoho rizik

Nízkosacharidová dieta doporučuje velmi nízký příjem sacharidů. To znamená, že se vzdáte veškerých obilovin, brambor, sladkostí a také ovoce, naopak je povoleno maso, vejce, dle snášenlivosti výrobky z mléka, zkrátka všechny živočišné produkty a trocha zeleniny kvůli potřebnému příjmu vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Velmi vhodné a doporučované je například avokádo, které sice patří mezi ovoce, ale je velmi tučné a bohaté na řadu vitamínů, minerálů a kvalitních mastných kyselin. Neméně důležitý je příjem vlákniny, která také pomáhá snižovat vysokou hladinu cholesterolu způsobenou nadměrným příjmem tuků a potravin živočišného původu.

Nízký příjem sacharidů platí také u jiné populární diety, tzv. paleolitické. Paleo strava povoluje konzumaci pouze takových potravin, které konzumovali naši předci v době kamenné před vznikem zemědělství. Byli to v podstatě lovci a sběrači, takže základem tohoto stravovacího systému je především maso, zelenina, ovoce, ořechy a bylinky. Žádné obiloviny ani průmyslově zpracované či pěstované potraviny.

Některým lidem vyhovuje nízkosacharidová dieta nebo paleodieta natolik, že se pro ně stává trvalým stravovacím režimem či životním stylem. Co na to lékaři, se raději neptejme. Anebo ano?

Pohled Zbyňka Luňáčka, zastánce vegetariánské výživy, nepřekvapí: „Ani nevím, co bych k tomu řekl. Maso není potravina pro člověka…“

Jeho lékařský kolega, odborník na výživu, Igor Bukovský potvrzuje vysoké riziko vzniku kardiovaskulárních a dalších chorob: „Diety s vysokým obsahem proteinů, zejména nevhodných živočišných forem s vysokým obsahem tuku, a nízkým obsahem komplexních sacharidů zvyšují riziko infarktu myokardu až o 60 %, dále zvyšují riziko vzniku některých druhů nádorových onemocnění, především tlustého střeva a konečníku nebo slinivky a rovněž zvyšují riziko poškození a selhání ledvin.“ Závěrem ještě zdůrazňuje: „Z krátkodobého hlediska tyto diety dokážou způsobit prudký úbytek hmotnosti a stabilizaci glykémie, ale z dlouhodobého hlediska s sebou nesou příliš mnoho rizik.“