Co vás hodí do pohody - New Age, nebo Mozart?

Autor: SXC

Prostředků k uvolnění stresu je celá řada, hudba je jedním z nich. Doporučuje se zejména hudba vážná a hudba New Age (alternativní). Který druh relaxační hudby je ale nejúčinnější?

Poslech hudby je jen jednou z mnoha relaxačních technik, jako je progresivní svalová relaxace, autogenní trénink, dechová cvičení, jóga, tvoření představ, meditace…

Různé techniky mohou navozovat různé stavy relaxace. Např. Smithova relaxační teorie předpokládá, že relaxační metody mají potenciál navodit alespoň jeden z relaxačních stavů, kterých Smith rozlišuje patnáct. Jedná se o tyto takzvané „R-stavy“:


Autor: SXC
  • ospalost,
  • odtaženost,
  • odpočatost/os­věženost,
  • vzpruženost,
  • fyzická relaxace,
  • pohoda/pokoj,
  • radost,
  • ztišení mysli,
  • dětská nevinnost,
  • vděčnost a láska,
  • tajemství,
  • úžas a údiv,
  • stav naplnění modlitbou,
  • stav bezčasovosti/ne­ohraničenosti/ne­konečnosti
  • bdělost

Studie zveřejněná r. 2004 v Journal of Music Therapy zkoumala, nakolik účinně uvolňuje naslouchání Mozartově a New Age hudbě stres a vede k navození některého z výše uvedených relaxačních R-stavů.

New Age, nebo Mozart?

63 dobrovolníků z řad studentů bylo rozděleno do tří skupin podle toho, jakou ze tří typů relaxačních metod si zvolili. Dvě z těchto tří skupin po tři po sobě následující dny naslouchaly osmadvacetimi­nutovým nahrávkám: 14 z nich poslouchalo Mozartovy skladby Malá noční hudba a Šest německých tanců; 14 poslouchalo New Age Serenity Suite od Stevena Halperna. Zbývajících 35 studentů hudba nezajímala, a tak si po stanovenou dobu místo jejího poslechu četli oddechové časopisy.

Volba skladeb nebyla náhodná. Vyhledávání v Amazon.com ukázalo, že Mozart je „nejpopulárnějším“ skladatelem vážné, zatímco Halpern New Age hudby. Malá noční hudba spolu se skladbou Šest německých tanců, mají celkovou délku 28 minut 19 sekund, což se téměř rovná délce Halpernovy Serenity Suite (28 min, 25 sekund). Před každým sezením a po něm studenti vyplňovali Smithův dotazník zjišťující 15 relaxačních stavů.

Výsledek neodhalil žádné rozdíly během prvního sezení. Po druhém sezení uváděli Mozartovi posluchači vyšší úroveň stavu pohody/pokoje a nižší stupeň negativních emocí (úzkosti, deprese, nepřátelství). To naznačuje, že prvotním účinkem naslouchání hudby může být snížení emočního stresu, které je vyvolán pocity pohody a pokoje.

Podle Smitha je ztišení mysli, úžas a údiv a tajemství „vyšším“ relaxačním stavem (vyžaduje větší míru „vytrvalé pasivní prosté koncentrace“). Vypadá to, že Mozart dokáže podobné stavy vyvolat lépe, ale jen po opakovaném poslechu.

Nejvýznamnější výsledky přineslo třetí sezení, kdy výlučně Mozartovi posluchači hlásili podstatně vyšší stupeň ztišení mysli, úžasu, údivu a tajemství. Dále milovníci vídeňského génia uváděli vyšší stupeň – a posluchači New Age jen mírně zvýšený stupeň – stavu pohody/pokoje a odpočatosti/os­věženosti. Jak Mozartovi, tak New Age posluchači zaznamenali v dotaznících vyšší stupně vděčnosti a lásky, ty ale možná pouze odrážely jejich vděčnost za to, že mohli poslouchat hudbu, kterou si zvolili.

Závěrem lze říci, že posluchači Mozartových skladeb uváděli vyšší stupně psychologické relaxace a méně stresu než ti, kdo naslouchali New Age hudbě nebo si četli populární oddechové časopisy.

Mozartův efekt

Výzkumy naznačují, že klasická hudba může navodit pozitivní náladu a hudební trénink může vylepšit schopnosti mozku. Naslouchání klasické hudbě snižuje napětí a zlepšuje náladu. Výzkumy rovněž ukazují, že hraní hudby rozšiřuje specifické aspekty inteligence, jako je verbální schopnost. Jedna studie ukázala, že ti, kdo poslouchali Vivaldiho během svého tréninku, dosahovali po cvičení lepších výsledků v testech schopnosti plynně hovořit ve srovnání s těmi, kdo cvičili bez muziky (Ohio State University, 2004).

Nicméně takzvaný Mozartův efekt, podle kterého naslouchání Mozartově hudbě údajně zlepšuje některé typy inteligence, především časoprostorové uvažování, pozdější výzkumy zpochybnily. Pasivní naslouchání Mozartovi – nebo jakékoliv jiné hudbě, která nás těší – z nás sotva udělá chytřejší lidi, i když některé studie potvrdily malý, ale významný účinek na IQ – který je patrný po letech. K potenciálnímu rozšíření některých kognitivních schopností prý ale může napomoci poslech jakékoliv příjemné hudbě.

Některým schopnostem, které souvisejí s činností mozku, však napomáhá aktivní provozování hudby. Ukazuje se tak, že větší prospěch z hudby máme nejen, když jí pasivně nasloucháme, ale především když se jí učíme a vytváříme ji.

Vážná hudba = méně kriminality a více utrácení

Klasická hudba snižuje kriminalitu. Nejpůsobivěji to prokázal experiment, při kterém se klasická hudba pouštěla v londýnském metru, zamořeném zločinem. Výsledkem bylo snížení vandalismu o 37 %, loupeží o 33 % a o 25 % nižší napadání zaměstnanců.

Jiný výzkum došel k závěru, že lidé utrácejí více peněz, když poslouchají vážnou hudbu. Hosté v restauracích, kde se hrála klasická hudba, si kupovali více jídla a nápojů, než tam, kde se hrála populární nebo žádná muzika.

Hudbou proti epilepsii

Mozartova hudba blahodárně působí i na epileptiky. Její poslech, dokonce i v bezvědomí, u většiny pozorovaných snížil činnost těch vzorců v mozku, které vytvářejí epileptické záchvaty. Případová studie jisté dívky zjistila, že její záchvat se výrazně zmírnil poté, co 10 minut z každé bdělé hodiny poslouchala Mozarta (Jenkins, 2001).

Počítačové analýzy skladeb různých autorů ukázaly, že Mozartova a Bachova hudba sdílela společný prvek – vysoký stupeň „dlouhodobé periodicity“, jinými slovy, formy vln, které se pravidelně opakují, ale během skladby se nevyskytují navzájem příliš blízko. Naopak hudba, která nemá žádný účinek na epileptické záchvaty ani na údajné prostorové uvažování, tento faktor neobsahuje.

Co k těmto výzkumům dodat? Vážná hudba je zkrátka nepřekonatelná. A na Wolfganga Amadea nikdo nemá!

Hlavní zdroje:
Jonathan C. Smith, Carol A. Joyce: Mozart versus New Age Music: Relaxation States, Stress, and ABC Relaxation Theory (Journal Title: Journal of Music Therapy)
http://www.su­ite101.com/con­tent/psycholo­gy-of-classical-music-a53213
http://www.na­ture.com/news/2007/07041­3/full/news070409–13.html

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 9. 2011 13:14