Nesnáším mrkev, miluju mrkev

„Jez mrkev, nebudeš nosit brýle!“ Možná taky patříte k nešťastníkům, kterým tahle věta omílaná stokrát dokola oranžovou zeleninu dokonale znechutila. Pokud jste si ji navíc v dětství spojili s „chutí“ dušeného pokrmu ve školní jídelně, o pěknou averzi je postaráno. Je to škoda, mrkev může chutnat výborně. A jak je to doopravdy s těma očima?

U mrkve bychom exotický původ příliš nečekali, roste přece za každým plotem a vypěstuje ji snad každý. Přitom tahle kořenová zelenina pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, odkud se postupně rozšířila po všech kontinentech. Protože nabízí při přípravě jídel celou řadu možností, je oblíbená snad ve všech kuchyních světa.

mrkev

Karotku můžeme konzumovat syrovou, nastrouhanou do salátů, dušenou, vařenou, pečenou nebo také grilovanou. Jste-li majitelem odšťavovače, zkuste si připravit čerstvou mrkvovou šťávu, která vás překvapí svou lahodnou chutí.

Mrkev je k dostání nejen v klasické podobě, ale setkat se můžeme i s fialovou, červenou, bílou nebo žlutou. Nemusíte se těchto méně tradičních odrůd obávat, jsou speciálně vyšlechtěné, jedlé a chutnají velmi podobně, jen se liší obsahem cenných látek. Při nakupování pamatujte na to, že nejsladší bývají mladé drobnější karotky, při nákupu se vyhněte přerostlým velkým mrkvím a těm, které mají velmi zelený vršek.

Pokud nemáte možnost skladování mrkve v bedně s pískem, uložte ji do chladu, zbavenou natě, která odebírá vlhkost. Zeleninu byste měli zpracovat zhruba do týdne, poté může dojít k plesnivění.

Zázračný vitamín A

Mrkev je jedním z nejlepších zdrojů betakaroténu, který snižuje riziko některých druhů rakoviny. V těle se betakarotén přemění na vitamín A a ten se stará o naše silné kosti a zuby. Syrová mrkev pomůže díky vláknině správné funkci střev a tím i našemu vyprazdňování. Naopak vařená pomáhá zastavit průjem.

Je ovšem nutné dodat, že se jedná o vitamín rozpustný v tucích, aby nám tedy mrkev skutečně pomohla, do salátu si dejte lžíci kvalitního oleje, nebo k mrkvi na svačinu chléb s máslem. Nejzdravější je pro naše tělo mrkev vařená, v syrové podobě totiž tělo využije asi jen 25 % betakaroténu, ale při dušení na tuku je využitelnost betakaroténu až 60 %.

Betakarotén také může za to, že se při větší konzumaci mrkve „opalujeme“, přesněji řečeno zabarvujeme. Jenže pozor na to, kůže získává spíš zbarvení do oranžova a tak ve snaze vypadat jak od moře můžeme působit spíš jako pacient prodělávající žloutenku.

Čtěte téma: Tři největší bludy o opalování

Očím skutečně pomáhá

Mrkev nedokáže napravit zrakové vady, jako například krátkozrakost, ale může pomoci při šerosleposti, tedy neschopnosti oka přizpůsobit se šeru nebo tmě. Pokud se vaše vidění ve tmě zhoršilo, stačí zvýšený přísun mrkve, a vitamín A se postará o potlačení problémů s viděním v noci či s jejich prevencí. Že mrkev očím skutečně pomáhá, potvrzuje i MUDr. ZBYNĚK MLČOCH: „Vědecký výzkum National Eye Institutu potvrdil, že existují živiny, které pomáhají chránit oči. Preventivně působí ty potraviny, které obsahují velké množství antioxidantů. Hovoříme především o betakaroténu, vitaminu C, vitaminu E, dále pak jde o lutein a zinek.“ Uvádí také, že mrkev, díky velkému obsahu betakaroténu, pomáhá snižovat riziko šedého zákalu a makulární degenerace.

Máte mrkvovou zmrzlinu?

Každý ví z dětského fóru o zajíci, že mrkvová zmrzlina je „hnusná“, taky gesto „strouhání mrkvičky“ nepůsobí zrovna sympaticky, přesto má karotka svůj silný fanklub. Jestli vám ji kdysi někdo znechutil, zkuste některý z našich receptů. Třeba si nakonec ještě řeknete: Miluju mrkev!

Anketa

Jaký je váš vztah k mrkvi?

Mrkvový koláč s jablky

17 dkg mrkve, 17 dkg jablek, 7 dkg ořechů (vlašské ořechy nebo mandle), 7 dkg rozinek, 1,3 dl oleje, 2 vejce, 20 dkg polohrubé mouky, lžíce medu, ¾ kypřicího prášku do pečiva, půl lžičky skořice 

Očištěnou mrkev a oloupaná jablka nastrouháme nahrubo, přidáme ořechy a rozinky, postupně přisypáváme mouku a mícháme. Vlijeme olej, med, rozklepneme dvě vejce a přidáme prášek do pečiva a skořici. Vše důkladně smícháme a hotovou směs vlijeme do vymaštěné a moukou vysypané koláčové formy o průměru 29 cm. Pečeme v předehřáté troubě na 200 °C asi 20 minut. Až povrch zezlátne, je koláč hotový.

Mrkvové karbanátky

50 dkg mrkve, 2–3 vejce (podle velikosti), 5 lžic strouhanky (případně mletých ovesných vloček), 1 cibule, 1 stroužek česneku, 2 polévkové lžíce rozemnuté majoránky, mletý kmín, sůl 

Mrkev nastrouháme nahrubo a podusíme osolenou na trošce vody. Poté ji vyklopíme na sítko, aby odkapala přebytečná voda a mrkev vychladla. Prolisujeme česnek, přidáme majoránku, mletý kmín, vejce a zahustíme strouhankou. Místo ní je možné použít i mleté ovesné vločky. Cibuli nakrájíme nadrobno a zpěníme na oleji, přidáme k vytvořené směsi a dobře smícháme v míse. Dochutíme solí a necháme odležet asi 30 minut v chladu. Z těsta poté tvarujeme karbanátky, které obalíme ve strouhance a osmažíme. Podáváme s bramborovou kaší, nebo jen zeleninovým salátem.

Mrkvová polévka s koprem

kopr

1 lžíce rostlinného oleje, 1 nahrubo nakrájená cibule, 1 rozmačkaný stroužek česneku, 3 ½ hrnku kuřecího vývaru, 55 dkg očištěné a nahrubo nakrájené mrkve, ¼ lžičky rozemnutého sušeného tymiánu, ¼ lžičky soli, ¼ lžičky bílého pepře, ¼ hrnku nízkotučného bílého jogurtu, 1 lžíce najemno nakrájeného kopru 

Ve středním hrnci zahřejeme na střední teplotu olej a necháme na něm změknout cibuli a česnek. Smažíme zhruba 5 minut, přidáme vývar, mrkev a tymián a nezakryté necháme zvolna vařit asi 40 minut, až zelenina zcela změkne. Polévku poté rozmixujeme, osolíme a opepříme. Podáváme teplou, posypanou koprem. Pro zjemnění chuti můžeme doprostřed talíře přidat lžíci bílého jogurtu.

Ilustrační foto: agentura SXC

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 10. 2014 1:07