Nepřijmou vám neočkované dítě do školky? Přesto podejte přihlášku!

Autor: Photl.com

Vážení rodiče, pokud jste to právě vy, kteří máte neočkované nebo neúplně očkované dítě, které vám s velkou pravděpodobností letos nepřijmou do mateřské školky, čtěte prosím pozorně následující článek, může se vám to vyplatit.

Rozhodně byste totiž měli alespoň podat přihlášku. Proč? Protože v budoucnu můžete být finančně odškodněni. Nebude se přitom jednat právě o malé a zanedbatelné částky.

Odškodnění a odškodnění

V médiích se dnes hýbe kolem tématu povinného očkování právě odškodnění a odpovědnost státu (iDNES.cz: V Česku se chystá fond pro odškodnění za komplikace při očkování). Ústavní soud poukázal, že tato odškodňující úprava v právním řádu ČR chybí a doporučil její přijetí (www.nalus.usoud.cz). Odškodnění je také klíčovým bodem současných požadavků aktivistů i odborných skupin, které vzdorují vnitrostátní očkovací diktatuře (www.e-petice.cz).

Tato diskuse a tyto aktivity se však týkají pouze odškodňování závažných zdravotních nežádoucích účinků vakcín. To ale budou jen vzácné jednotky či desítky případů dětí ročně. Tak je tomu i v mnoha jiných vyspělých státech, které tyto odškodňovací programy mají. Na odškodnění tohoto typu „dosáhne“ v praxi jen málokdo. A hlavně, někdo na něj především vůbec dosáhnout nechce. Jak napsala jedna kritická maminka: „…Nechci, aby se mému dítěti úplně zbytečně cokoliv stalo. S tím něco konečně udělejte. Na odškodnění vám kašlu!“

Kromě práva na odškodnění za zdravotní postižení očkováním existují ještě dva v principu úplně odlišné nároky na náhradu škody. O těch se ale raději mlčí. Veřejná diskuse je od nich zcela odkloněna, protože tohle už může být mnohonásobně větší průšvih. Proč?

Odškodnění za „pouhý“ protiprávní zásah do základních práv a svobod

Je zcela běžné a obvyklé, že pokud někdo protiprávně omezí vaše základní práva a svobody, máte nárok na náhradu škody již pouze z tohoto titulu. Udělal vám něco, co udělat nesměl. Porušení základních práv člověka „jen tak“ projít nikomu opravdu nemůže. Jedná se o vznik tzv. „nemajetkové újmy“ způsobené jednotlivci již touto skutečností samotnou. Ekvivalent naleznete dokonce ve skutkové podstatě trestného činu poškození cizích práv, který bývá někdy volněji označován jako „nemajetkový podvod“ (www.business.center.cz/trestni-zakonik).

Lze tedy rozhodně tvrdit toto: Pokud je povinné očkování v České republice upraveno v rozporu s předpisy přednostního mezinárodního či unijního práva, poté mají nárok na náhradu škody všichni občané České republiky, kteří byli takovými právními předpisy omezeni a negativně dotčeni. Oprávněným žalobcem, který by se mohl domáhat odškodnění, poté budou očkované děti, očkovaní dospělí i rodiče očkovaných dětí – v podstatě skoro každý. Kdyby tato nemajetková újma byla jednou soudy vyčíslena v penězích na pouhých 20 000 Kč, měla by Česká republika občanům mladším 40 let spravedlivě zaplatit odškodnění v hodnotě více než 120 miliard Kč za povinné očkování. To je částka zhruba stejná jako hodnota církevních restitucí. Je zjevné, že k tomu nikdy nesmí dojít. (To už znalým čtenářům napovídá, co možná také stojí za nálezy Ústavního soudu Pl. ÚS 19/14 a Pl. ÚS 16/14. ihned.cz: Očkovací povinnost je proti ústavě).

V tomto případě je však velmi nejisté, jak by se naše soudy postavily k takto hromadnému odškodňování, na které by měl nárok prakticky každý očkovaný. Musely by najít nějaký důvod, proč náhradu nemajetkové újmy žalobcům nepřiznat i v situaci, kdy evropské soudy již konstatovaly porušení jejich základních práv. Takový rozsudek bohužel lze určitými triky odůvodnit, a to právě pokud je o náhradu škody žalován stát a nikoliv soukromá osoba. Je však nepředstavitelné, že by takovou žalobu měl objektivně poškozený žalobce v principu prohrát úplně. Mnoho advokátních kanceláří by proto mohlo nalézt důvod, proč do takových sporů jít a vydělat alespoň na nákladech soudních řízení, pokud by chytře formulovaly nároky vůči státu. Z 10 milionů potencionálních žalobců by advokáti k takovým žalobám určitě „ukecali“ tisíce lidí. Česká republika by se poté mohla pěkně prohnout pod nemalou částkou pouhých náhrad nákladů těchto soudních řízení.

Takový „veleodškodňující“ konec povinného očkování v Čechách je ale málo pravděpodobný. Je nepravděpodobný prostě z toho důvodu, že politické síly této země, mezi které bohužel patří i justice, mu budou muset a dokáží mu zabránit.

 

Odškodnění za nepřijetí neočkovaného nebo neúplně očkovaného dítěte do školky

Mnohem reálnější je odškodnění jiné. Je to odškodnění v situaci, kdy se nejedná o „pouhý“ izolovaný protiprávní zásah do základních práv poškozeného, ale ještě navíc mu vzniká škoda jiného a spolehlivě prokazatelného typu. Pokud jakékoliv dítě nebylo přijato do mateřské školky (nebo na dětský tábor) na základě takových vnitrostátních předpisů, které nejsou v souladu s mezinárodním právem, vzniká mnohem reálnější typ nároku na náhradu škody. (Cynicky spíše jen proto, že žalobců bude podstatně méně.) Také rodiče mohou být ale poškození, protože jim to může přinášet omezení v plánovaném pracovním uplatnění i vyšší finanční nároky na rodinný rozpočet při domácím hlídání dítěte.

Velmi důležité je také to, že v tomto případě nebude rozhodovat, zda je v souladu či v nesouladu právní úprava celého povinného očkování jako takového. (To je vysoce citlivý problém celosvětově.) Tady bude rozhodovat „pouze“ to, zda je v souladu s mezinárodním a unijním právem omezovat neočkovaným nebo neúplně očkovaným dětem na přístup do dětských kolektivů. Protože tuhle represivní legislativu uplatňuje Česká republika v největším rozsahu mezi 31 vyspělými státy Evropy, je docela pravděpodobné, že jí to před evropskými soudy opravdu neprojde. Jsme v tomto ohledu opravdu již evropští extrémisté. Francie to sice dělá také, ale jen u tří a nikoliv u devíti očkování.

O čem to tedy je?

V této chvíli u nás již probíhá několik na sobě zcela nezávislých soudních sporů. Ty si dříve či později k evropským soudům pro rozhodnutí o souladu české legislativy s mezinárodním a unijním právem dojdou. Tyto rozsudky evropských soudů budou klíčové. Navíc se aktuálně připravují v různých iniciativách i projekty širší podpory těchto odškodňujících žalob českých dětí a jejich rodičů, které mohou být podávány kýmkoliv samozřejmě již nyní.

Nikdo dnes zatím neví, jak to dopadne. Avšak v tom případě, že české právní předpisy před evropskými soudy neobstojí, bude mít nárok na odškodnění každé dítě, které nebylo přijato do školky (nebo na dětský tábor), i každý rodič takového dítěte, pokud mu v důsledku toho vznikla nějaká hmotná škoda. Tyto žaloby o náhradu nemajetkové + majetkové újmy by mohly přiměřeně požadovat odškodnění ve výši 100–300 tisíc Kč podle té-které individuální situace. Umím si představit i částky vyšší v některých specifických situacích.

Odhadněte si šance na odškodnění sami

Abyste si udělali odhad, jak to ve skutečnosti se souladem naší vnitrostátní legislativy vůči mezinárodnímu právu je a jaké tedy máte případně šance jednou vyhrát náhradu škody, doporučuji vám prohlédnout si několik informačních zdrojů:

  • 1 + 2.) Jsou disentní stanoviska soudkyně Ústavního soudu JUDr. Kateřiny Šimáčkové k nálezům Ústavního soudu Pl. ÚS 19/14 a Pl. ÚS 16/14. Naleznete je přímo v textu těchto nálezů, přidaná pod stanovisko pléna. (Musím se přiznat, že jsem byl velmi potěšen, když jsem zjistil, že v týmu asistentů právě této soudkyně je také JUDr. Pavel Molek, autor skvělé monografie Právo na spravedlivý proces. Kdyby se tento odborník podepsal pod tu hrůzu, pod kterou se podepsalo celé plénum Ústavního soudu, požádal bych jej soukromě, aby symbolicky snědl obálku své monografie i s jejím titulem.)

http://nalus.usoud.cz/Sear­ch/ResultDetail.aspx?id=87244&pos=1&cnt=2&­typ=result

http://nalus.usoud.cz/Sear­ch/ResultDetail.aspx?id=87370&pos=1&cnt=2&­typ=result

  • 3.) Jako třetí zdroj rozhodně doporučuji analýzu soudce Nejvyššího správního soudu ČR JUDr. Martina Kopy, kterou vložil na stránky obecně vynikajícího blogu Jiné právo. I diskuse ke článku je zde zajímavá.

http://jinepravo.blogspot­.cz/2015/03/kdyz-ustavni-soud-vari.html

  • 4.) Jako čtvrtý zdroj odkazuji postřeh mladšího kolegy Mgr. Lukáše Serbuse z významné advokátní kanceláře KŠB Legal, který tento postřeh uveřejnil na odborném právnickém portálu.

http://www.epravo.cz/top/clan­ky/ustavnost-pravni-upravy-povinneho-ockovani-97226.html?mail

  • 5.) Pátým zdrojem vám může být stanovisko veřejného ochránce práv k této problematice.

http://www.ochrance.cz/fi­leadmin/user_upload/Zvlas­tni_opravneni/ustavni_sou­d/SZD-19–2014-ockovani.pdf

  • 6.) Za šestý zdroj pak můžete považovat výše uvedenou mapku, která naznačuje, jaká je asi tak pravděpodobnost, že právě naše legislativa bude evropskými soudy shledána tou správnou vůči obsahu pro všechny státy platného mezinárodního práva.

Dle mého názoru Ústavní soud v nedávné době hrubě a brutálně pokryl něco, co opravdu rozumně obhájit nelze a pokrýt to neměl. Pokud by to evropské soudy přeci jen pokryly také, otevřely by přímo celá vrata mocenské vnitrostátní svévoli v očkování a v omezování neočkovaných dětí, a to ve všech státech (!). – To zkrátka evropské soudy neudělají. Buď rozhodnou proti České republice a proti její legislativě, nebo z toho nějak vyklouznou a neřeknou nic nebo alespoň nic jednoznačného. To je určitě možné. Je to však spojené s rizikem odborné ostudy, protože takového nihilismu evropských soudů si mezinárodní odborná veřejnost určitě všimne a téma poté vědecky rozebere a věnuje mu detailní pozornost.

Co určitě letos udělejte

Nikdo dnes neví, jak to celé dopadne. Problém již ale byl zasazen a nyní klíčí a roste. Šanci na náhradu škody za nepřijetí dítěte do mateřské školky na základě použití vnitrostátních předpisů ČR, které odporují mezinárodnímu či unijnímu právu, považuji osobně za docela vysokou. S povinným očkováním jako takovým to bude rozhodně složitější a méně jisté.

Proto má rozhodně smysl, abyste své neočkované nebo neúplně očkované dítě do školky letos především přihlásili. Bez ohledu na to, že třeba počítáte s jeho nepřijetím.Vyplnit a podepsat přihlášku a poslat ji včas do školky, to vám nic neudělá.

Pokud bude Vaše dítě ředitelem odmítnuto, protože není očkované, musíte ještě podat odvolání k nadřízenému orgánu (!). (U soukromých mateřských školek to neplatí, tam je situace odlišná.) Tohle odvolání by už mělo obsahovat kvalitně zformulované odůvodnění, které vám v budoucnu přihraje dobrou pozici pro žalobu o náhradu škody. Texty odvolání určitě budou mít své mustry na internetu některých organizací včas.

Co poté?

Pokud vaše odvolání bude zamítnuto, nemusíte bezprostředně poté dělat nic. Není nezbytně potřeba domáhat se správní žalobou umístění dítěte do školky. Je potřeba pouze včas podat žalobu o náhradu škody, a na tu je určitý čas. Do té doby by už mohlo být mnohem jasnější, zda to bude či nebude mít smysl a význam. Chce to sledovat téma a být v kontaktu s některou z neziskových organizací, které budou mít včas potřebné informace. Můžete se jim i přihlásit, že o tyto informace máte zájem a ať vám zasílají, co k tomuto tématu budou samy mít a znát. U nás se nejvíce problematikou zabývají spolky RozalioLiga pro lidská práva.

Za dva texty možná jednou 100–300 tisíc Kč

Je možné, že vám dnes podaná přihláška neočkovaného nebo neúplně očkovaného dítěte do mateřské školky a poté včas podané odvolání k nadřízenému orgánu umožní jednou dostat hezké odškodnění od škaredého státu za jeho hnusné chování k vašim dětem. A to bude jedině spravedlivé. Bohužel to opět nezaplatí skutečný škůdce, ale my všichni. Já osobně vám ale ty své daňové peníze budu přát. Rozhodně více, než někomu jinému.

73 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 10. 2015 21:52