Nepodceňujme kvalitu pitné vody

Autor: SXC

Hodně se řeší kvalita toho, co jíme, ale poněkud v pozadí zůstává kvalita vody, kterou pijeme. Nejde přitom zdaleka jen o to, zda je lepší voda kohoutková či balená.

Skutečnost, že se v poslední době stále více diskutuje o kvalitě potravin na našem trhu a zásadách, jak tuto kvalitu vůbec poznat a definovat, je po letech absence takové diskuse nanejvýš žádoucí. Neměli bychom ale přitom zapomínat na vodu – tekutinu, kterou v menší či větší míře obsahují všechny potraviny, ze 70 procent se z ní skládá i naše tělo a denně ji také konzumujeme.


Autor: SXC

Voda jako voda? Na pohled možná ano, ale rozdíly v kvalitě jsou někdy značné

Voda jako téma ale v diskusích povětšinou chybí, a pokud přece jen někdy tématem je, omezují se články na argumentační souboj mezi potřebností a kvalitou vody z kohoutku a stolních balených vod prodávaných v PET lahvích v obchodech. Tady je přitom základní signál pro spotřebitele poměrně jasný – voda z kohoutku je obvykle (záleží na lokalitě) oproti kupované stolní vodě kvalitnější, a především mnohonásobně levnější. U kohoutkové navíc existují nižší rizika zejména mikrobiální kontaminace vyplývající především z nevhodného skladování (teplot) balené vody. Kvalita vody má ale daleko více parametrů.

Spinování vody je podle vědců scifi

I samotnou kohoutkovou vodu lze vylepšit instalací celé řady filtrů, konvic a dalších přístrojů, které mohou její kvalitu zlepšit. Korektně je ale třeba říci, že účinky takových přístrojů nejsou vždy prokazatelné, a mnohé recepty a doporučované technologie na zkvalitnění vody jsou více byznysem než jejím skutečným zlepšením, přičemž příslušná argumentace zabíhá místy až do kategorie šarlatánství.

Takovým případem je například „spinování vody“, jehož principem je změnit uspořádání molekul vody silou lidské vůle (kontaktem s lidskou rukou), a tím dosáhnout příznivějších vlastností vody. To je ovšem podle odborníků, mimo jiné biofyzika a člen Českého klubu skeptiků Sysifos Vojtěcha Mornsteina, naprosté scifi, neboť kdyby takový princip fungoval, tak by o něm již fyzikální chemikové dávno věděli.

Faktem ale je, že na existenci „spinu“ vodíkových iontů je skutečně založena jedna z léčebných metod – a to nukleární magnetická rezonance. Stejně tak je zřejmé, že na lidský organismus mají různý vliv kladně či záporně nabité ionty molekul vznikající v přírodě, zejména v lese, při fotosyntéze. Výsledkem je stav, kdy rčení „dobít si baterky“, například právě při procházce v lese, není zdaleka tak nesmyslné, jak by se mohlo zdát, protože v tomto prostředí vzniká větší množství záporně nabitých iontů, jejichž účinek je srovnatelný s antioxidanty a jejichž vliv na organismus je kladný. Což je jeden z nesčetných důkazů, že zdraví organismu zdaleka nezáleží jen na struktuře stravy, ale na celkovém životním stylu. Zpět ale k vodě.

Živá voda

Jednou z metod, které mohou dnes již doložitelně její kvalitu opravdu zvýšit, je využití právě principu elektrochemické reakce při ionizaci vody a zároveň její filtraci. Většina současných filtrů je postavena na principu aktivního uhlí, které vodu zbaví například zápachu, těžkých kovů nebo chlóru. Nejlevnějším a asi nejznámějším řešením jsou filtrační konvice či jejich alternativy v podobě PET lahví s filtrem.

Konvice i PET láhve přitom zajistí základní úpravu vody, ale již nedokáží vodu zbavit například pesticidů, dusičnany či sulfidů, které nejsou pro lidský organismus optimální. Na trhu sice existují i sofistikované filtrační soustavy, které dokáží vodu zbavit většiny škodlivin, často ale při čisticích procesech zbavují vodu i pro tělo prospěšných látek.

Kompromisem tak mohou být ionizační přístroje, které vyrábí takzvanou živou vodu. Také ionizační jednotky jsou technologií zbavující vodu nežádoucích nečistot, jako jsou například pesticidy, těžké kovy, chlór nebo dusičnany.

Díky elektrochemické reakci dochází ale také k úpravě pH vody a jejího oxidačně redukčního potenciálu (ORP), což klasický uhlíkový filtr nezvládne. Uvedené přístroje dokáží upravit pH vody v rozsahu od 2,7 do 11,3 a ORP v rozsahu od +1200 až –920. Je přitom vědecky prokázáno, že pro lidský organismus je vhodnější alkalická voda se zápornou hodnotou ORP. Ionizátor tak tvoří alternativu k baleným vodám a barelům, které jsou povětšinou kyselé a jejich ORP se pohybuje v kladných hodnotách.

Ve vodě zůstanou zdravé minerály

Ionizační přístroje na svém výstupu v praxi dělí vodu na dva proudy – alkalickou (s ionty OH-) a kyselou (s množstvím iontů H+). K pití je doporučování alkalická voda bohatá na ionty OH-, která je mimo jiné (jako ten vzduch v lese) silným antioxidantem.

V alkalické vodě navíc zůstávají zdravé a užitečné minerály a je tudíž určena ke konzumaci, zatímco nezdravé minerály, jako například fluoridy, se odplaví spolu s kyselou vodou do odpadu.

Ani kyselá voda ale není negativní, jen její využití je jiné. Kyselá voda je totiž účinným zabijákem bakterií, které kyselé prostředí nemají rády, takže se hodí k léčbě některých onemocnění, nebo, což je v domácnostech velmi žádoucí, k oplachu ovoce či zeleniny.

Platí tedy, že stejně jako není špekáček jako špekáček, není ani voda jako voda, byť vypadá na první pohled stejně. Obecně pak platí, že konzumací vody z kohoutku i bez jakýchkoli úprav nic nezkazíme. Vylepšení jejích vlastností zcela jistě není otázkou života a smrti, ale možné je. I kvůli rozdílným účinkům pH vody, které jsou mimochodem v současné době předmětem celé řady šetření, a to v ČR. Jejich konkrétní výsledky, jakmile budou k dispozici, čtenářům Vitalia.cz každopádně přineseme.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 10. 2016 19:42