Nejoblíbenější mléčný výrobek v Česku? Máslo

Autor: Isifa.cz

Zatímco Afričan ročně zkonzumuje 50 kg mléčných výrobků za rok, Čech jich spořádá skoro pětkrát více. Je to zpráva pozitivní nebo negativní? Podívejte se na celosvětové srovnání.

Osteoporóza klepe na dveře, a i kdybychom je měli ověnčené petlicemi, dostane se nám pod kůži. Až do kostí. Rostlinnou stravou horko těžko doženeme deficit vápníku a vitaminu D, který stojí za řídnutím kostí, a ani ve spotřebě mléka, které působí jako nejvýznamnější prevence osteoporózy, nejsme žádní mistři světa. Zato másla si dopřáváme vrchovatě. Podrobná čísla o spotřebě mléčných výrobků pro nás má Jiří KopáčekČeskomoravského svazu mlékárenského.

Jíme dvojnásobek mléčných produktů než je světový průměr

„Mléko je z pohledu tří makronutrientů naprosto komplexní potravina. Jde o mléčné bílkoviny obsahující esenciální aminokyseliny, které si sami neumíme vyrobit, velmi dobře stravitelný mléčný tuk a mléčný cukr coby významný dodavatel energie. Je rovněž jedinečnou kombinací a zdrojem mikronutrientů především vápníku, hořčíku, zinku, selenu, jodu a důležitých vitaminů například A, E, D, K a vitaminů skupiny B,“ vyzdvihuje pozitiva mléka Jiří Kopáček. Upozorňuje i na jeho vysokou biodisponibilitu, tedy to, jak dokážeme výše zmíněné nutrienty v těle využít.

Mléko patrně už „vzali na milost“ i jeho zapřisáhlí odpůrci, protože podle posledních dat světová spotřeba mléka a mléčných výrobků za posledních sedm let stoupla o osm procent. „Spotřeba mléka a mléčných výrobků se přepočítává do hodnoty tzv. mléčného ekvivalentu, tzn. že se mléko svojí spotřebou na výrobu přepočítá i ze sýrů, jogurtů a tvarohů,“ říká Jiří Kopáček. Celosvětový průměr je pak dle mléčného ekvivalentu 109 kg na osobu/rok. Je sice další předpoklad, že toto číslo poroste ruku v ruce s růstem světové populace, ale nelze hovořit o nějakých zásadních nárustech. Jsou totiž obrovské rozdíly ve spotřebě mezi jednotlivými světovými regiony, resp. vyspělými státy. „Nejvíce mléka spotřebuje v Evropě, jedná se o 280 kg, v Severní Americe jde o 274 kg, ale například v Asii, která mimochodem zpracovává 40 % světové produkce mléka, je mléčný ekvivalent 73 kg. V Africe je to 50 kg, nicméně jsou země, které mají jen 12 kg, což se projevuje na zdravotním stavu tamní populace,“ uvádí Jiří Kopáček. 

V Česku mléku fandíme

A jak jsme na tom my? Jestliže na situaci nahlížíte okem optimisty a v celosvětovém měřítku, s 234 kg na osobu a rok si při tomto pohledu nevedeme vůbec zle.Nasadíte-li pesimistickou optiku, vidíte, že jsme cca 50 kg pod evropským průměrem.

„Spotřeba mléka nám až do roku 2007 rostla, ale pak ze dvou důvodů začala klesat. Prvním důvodem byla hospodářská krize, která zapříčinila nižší koupěschopnost obyvatelstva, ale také kvůli tomu, že se v té době začaly ve velkém šířit polopravdy, nesmysly a mýty o mléku a mléčných výrobcích,“ říká předseda Českomoravského mlékárenského svazu. Jiří Kopáček je však optimistou a věří v další postupný vzrůstající trend, do deseti let nás vidí až u spotřeby 265 kilogramů.

Čtěte dále: Nejčastější mýty o jogurtech

Někdo má máslo na hlavě, Češi ho mají v lednici

Když rozklíčujeme mléčný ekvivalent a podíváme se na spotřebu čtyř konkrétních mléčných komodit, jsme vždy tak trochu pod průměrem. Avšak ve spotřebě másla válcujeme půlku Evropy. Zatímco Slovákům stačí ročně 2,8 kg másla na hlavu a Polákům 4,2 kg, Čech sní podle posledních dat 5,2 kg másla za rok. A to i přesto, že cena másla vzrostla za poslední čtyři roky o 46,7 %. Více v článku: Jak rostly ceny potravin? Podívejte se.

Ve spotřebě mléka však zaostáváme za evropským průměrem (64,8 l) o osm litrů. Vysoce nadprůměrnou spotřebu naopak vykazují Rakušané, kteří ročně vypijí bezmála 80 litrů mléka. Možná takové číslo vypadá až přehnaně, ale jde vlastně jen o dvě deci mléka denně. Evropský průměr ve spotřebě zakysaných mléčných výrobků, tedy především jogurtů, se blíží k 19 kilogramům na osobu a rok. Mohlo by se zdát, že Češi se svými 16,2 kg jsou na tom prachbídně, je třeba si však uvědomit, že evropský průměr zvedá Skandinávie. „Finsko včetně Švédska dnes spotřebovává 40 kg jogurtů na hlavu,“ doplňuje Jiří Kopáček. Ve spotřebě sýrů a tvarohů jsme na tom výrazně lépe než Slovensko (9,9 kg) a Polsko (11,3 kg), avšak o poznání hůř než Německo (22,8 kg). Češi totiž ročně spořádají 16,8 kg sýrů a tvarohů. Nejsmutnější je však skutečnost, že 51 % této spotřeby je kryto zahraničním dovozem, byť je v Česku i velmi kvalitní produkce.

Speciál CHYTRÝ NÁKUP: Nekupujte blafy!
9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 2. 2014 13:32