Není škoda vylévat falšované víno?

Autor: Isifa.cz

Vína, u kterých inspekce odhalí nepovolené výrobní postupy, budou likvidována obdobně jako padělky kabelek či mikin. Jde přitom o zdravotně nezávadná vína. Není to zbytečné plýtvání?

K někdejšímu pálení obilí nebo vylévání mléka do polí přibude zřejmě nový prvek – likvidace falšovaných, nicméně ne zdravotně rizikových vín. Vyplývá to z bruselské legislativy, která je podle příslušného ustanovení použitelná již od začátku letošního roku.

Podvodník má být potrestán

Konkrétně jde o ustanovení vycházející z článku 80, odstavce 2 „Nařízení EU č. 1308/2013“, podle kterého „musí být zlikvidovány výrobky z révy vinné, které byly podrobeny nepovoleným enologickým postupům“. Nepovolené enologické postupy jsou přitom v praxi takové postupy, které jsou zakázány při výrobě vín. Zdaleka nejčastějším takovým přestupkem je ředění vína vodou, ale také použití umělých sladidel nebo barviv. V zásadě jde tedy o klamání spotřebitele, tedy o podvod. Poměrně logické tak je, že pokud je podvodník odhalen, měl by být nějak potrestán – například likvidací klamavých produktů.

Tak jednoduché to ale není. Legislativa EU totiž umožňuje kromě likvidace vín také jejich „nelikvidaci“, tedy další zpracování na jiný produkt. Jednotlivé členské země tak mohou povolit zpracování vín, k jejichž výrobě bylo použito nepovolených vinařských (enologických) postupů, v lihovaru, octárně nebo k jiným průmyslovým účelům za předpokladu, „že se toto povolení nestane pobídkou k výrobě výrobků z révy vinné za použití nepovolených enologických postupů“.

Přečtěte si: Přiznejme si, že balené koblihy nám nenadiktoval Brusel

Problém je, že výsledný konečný výrobek, který již není vínem, ale něčím jiným, zůstává nadále v majetku toho, kdo nevyhovující výrobek z révy vinné uvedl na trh a jemuž bylo umožněno další přepracování a tak i další uvádění na trh produktu po tomto přepracování. Což znamená, že za klamání spotřebitele by výrobci nebo tomu, kdo vinařské zásady při výrobě vín nedodržel, vlastně teoreticky žádný trest nehrozil. Při kreativitě českých podnikatelů by dokonce bylo možné spekulovat o tom, že by někdo našel dokonce cestičku, jak na svém podvodu vydělat víc než na prodeji vín.

Je to plýtvání?

Přesto se ale zdá, že likvidovat nesprávnými postupy vyrobené, jinak ale zdraví neohrožující vína, není optimálním řešením. Je totiž téměř jisté, že by se akty likvidace staly impulsem ke kritikám se společným jmenovatelem „plýtvání potravinami“ (případně nápoji). To je v současné době ve vyspělém světě velký a reálný problém, který vyplývá z určitého materiálního a blahobytného způsobu života, a který nepochybně nepřispívá k budování vztahů vyspělých zemí se zeměmi rozvojovými. Nejen z rozvojových zemí lze tak předpokládat kritiku „vylévání vín“, stejně jako bylo a ještě nepochybně bude předmětem obdobné kritiky využívání potravinářských komodit na technické účely za situace, kdy zhruba miliarda lidí ve světě trpí hladem.

Problém likvidace falšovaných vín je v ČR aktuální právě v současné době, v souvislosti s novelizacemi důležitých potravinářských zákonů, tedy zákona o potravinách a zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). SZPI se samozřejmě musí řídit přímo použitelnou legislativou EU, nicméně cesty jsou v tuto chvíli dvě. Zatím se naši zákonodárci kloní k likvidaci vín klamajících spotřebitele, možná by ale bylo vhodné nalézt nějaké kompromisní řešení.

Aby se vlk nažral a víno nevylilo

Především jde o to, jak zásadně potrestat viníky za to, že klamali, za situace, kdy dostanou „druhou šanci“ uvádět na trh produkty vyrobené z podvodně vyrobených nápojů. Vzhledem k tomu, že prvním krokem musí být zjištění klamavých praktik dozorovými orgány, konkrétně SZPI, je zřejmé, že „dohledatelnost“ viníků bude splněna. A je-li znám konkrétní viník, může mu být uložena konkrétní sankce, jak to ostatně při odhalených klamavých praktikách funguje u veškerých potravin a nápojů.

Pakliže bude přitom výše pokuty za klamání spotřebitele dostatečně vysoká a viník zveřejněn, mohlo by to jako sankce stačit a pančovaná vína se budou moci využít k jiným účelům. Veřejná známost viníka bude navíc dostatečným potrestáním a podle všeho nepovede k tomu, že viník i tak na svém podvodu vydělá, jak si možná někteří myslí. Z dosavadních zkušeností totiž celkem jednoznačně vyplývá, že nejen morální, ale také ekonomické ztráty producentů potravin a nápojů, kteří se snažili vydělat prostřednictvím klamání spotřebitele, jsou v případě jejich zveřejnění mnohem vyšší, než klasické pokuty.

Galerie: Falšovaná vína
10 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 5. 2014 21:31