Nemocnice v bunkru? V Praze jich je několik

Podzemní nemocnici o rozloze 900 metrů čtverečních ukrývá ve svém areálu pražská Fakultní Thomayerova nemocnice. Zdravotnické zařízení, které by mohlo sloužit při velkých přírodních katastrofách, teroristickém útoku či rozsáhlé havárii továrny, vyrostlo v protiatomovém krytu z dob studené války. Plně fungovat může hodinu po vyhlášení mimořádné události. Novinářům to řekl správce krytu Pavel Florián. 

Podzemní nemocnici o rozloze 900 metrů čtverečních ukrývá ve svém areálu pražská Fakultní Thomayerova nemocnice. Zdravotnické zařízení, které by mohlo sloužit při velkých přírodních katastrofách, teroristickém útoku či rozsáhlé havárii továrny, vyrostlo v protiatomovém krytu z dob studené války. Plně fungovat může hodinu po vyhlášení mimořádné události. Novinářům to řekl správce krytu Pavel Florián. 

Podobná zdravotnická zařízení mají i další nemocnice. Stejný typ bunkru je třeba na Bulovce a ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí. 

Scénáře pro krizové situace, jako je teroristický útok, havárie chemické továrny či velká přírodní katastrofa, chce připravovat nová Společnost krizové připravenosti zdravotnictví (SKPZ). Ta je součástí České lékařské společnosti a funguje od počátku roku. Podle předsedy přípravného výboru SKPZ Josefa Štoreka je potřeba zajistit, aby případná mimořádná akce zdravotnická zařízení a jejich personál nezaskočila a aby se při zásahu neplýtvalo prostředky. 

„Chceme sjednotit všechny lidi, kteří se zabývají krizovým řízením, aby našli společnou řeč a využily se prostředky,“ uvedl člen přípravného výboru Jiří Wachsmuth. Společnost má zatím 70 členů. Spolupracovat chce i s úředníky ministerstva zdravotnictví.

Přehled: Nemocnice v ČR

Kryt s označením KO17 se začal pod Thomayerovou nemocnicí budovat v roce 1952. Výstavba trvala deset let a stála 11,5 milionu korun. Maximální kapacita bunkru byla 170 lidí. Do roku 1990 byla existence tohoto místa tajná. Později se kryt změnil v mírové zdravotnické zařízení se 72 lůžky. Thomayerova nemocnice sestavila zdravotní týmy, které by v případě potřeby při mimořádné události mohly okamžitě nastoupit do „podzemní“ služby. 

Nemocnice v krytu má tři podlaží. Nad stropem železobetonového monolitu je šestimetrová vrstva písku, štěrku a zeminy. Na ní pak leží železobetonová deska o tloušťce 75 centimetrů. Bunkr má dieselagregát i filtrační systém včetně zásoby kyslíku. Nechybějí v něm nádrže na pitnou vodu a studna s užitkovou vodou. V naprosté izolaci od okolí je v podzemí možné zůstat 26 hodin. 

Podle správce krytu je pracoviště plně provozuschopné. Od roku 1994 je ve třetím podzemním podlaží radioterapeutické oddělení, které v roce 2007 prošlo rekonstrukcí. 

Do krytu vede telefonní síť a je v něm připojení k internetu. V objektu je možné sledovat televizi a poslouchat rádio. Na stěnách visí i staré přístroje pro rozhlas po drátě. „Ten už je odpojený. Stará rádia tu zůstala proto, aby bylo vidět, jak to tu kdysi vypadalo,“ řekl správce. V jednom ze sálů je k vidění i další muzejní exponát – sterilizátor z 50. let minulého století.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 3. 2011 16:22