Nejvíce pesticidů mohou obsahovat jahody, pozor i na slupku citrusů

Autor: Photl.com

Portfolio pesticidů je bohaté a proměnné. Objevují se nové druhy, některé se najdou v dovezených potravinách. „V praxi se sleduje kolem čtyři sta padesáti látek,“ říká profesorka Jana Hajšlová.

Rezidua pesticidů v potravinách jsou předmětem výzkumů týmu prof. ing. Jany Hajšlové, CSc., vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy na VŠCHT v Praze. S touto přední expertkou jsme si povídali o jejich povolování, zákazech i možné náhradě.

Máte moderně vybavené akreditované pracoviště s třicetiletou tradicí. Kolik druhů látek a pesticidů v potravinách analyzujete?


Autor: Archív VŠCHT

Prof. Jana Hajšlová

Portfolio pesticidů je pochopitelně proměnné. Některé látky, které se používají dlouho, vedou postupně k rezistenci, takže nepůsobí a vyřazují se. Ale v některých zemích se mohou používat dál. Nové se zařazují. Navíc EU sleduje i látky, které se v jejích zemích nepoužívají, ale mohou se používat třeba Číně nebo rozvojových zemích a existuje možnost, že se objeví v dovezených potravinách. Látek, které by se potenciálně mohly sledovat, je kolem tisíce, ale to by již bylo příliš složité i drahé, takže v praxi se sleduje kolem 450 látek, které jsou zařazeny do programů v EU.

Existuje nějaká klasifikace škodlivosti látek?

To je těžké. Ve chvíli, kdy se přípravek po testech a výzkumu registruje, není možné, aby byly prokázány veškeré potenciální toxické účinky, třeba karcinogenní. Jsou ale látky, které mají větší toxicitu pro teplokrevné živočichy, což bývají většinou insekticidy. Ty mohou být i na bázi organofosfátu, na jehož základě fungují některé bojové chemické prostředky. Ale používání pesticidů podléhá regulaci, takže pokud se dodrží určitá ochranná lhůta, rezidua by měla vlivem třeba slunečního záření nebo vlhkosti degradovat.

Takže lze říci, že pokud je pesticid schválen, tak je neškodný?

Takhle se to říci nedá. Registrace podléhá velice přísným pravidlům. Já jsem v devadesátých letech pracovala pro JMPR, což je Joint Meeting on Pesticide Residues. Tam byli lidé z FAO, kteří posuzovali velikost benefitů pro zemědělce, a jiní z WHO zase hodnotili zdravotní rizika. Záleží na toxicitě pro necílové organizmy, ale posuzuje se třeba i to, jestli z brambory po oloupání reziduum zmizí.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) nově zařadila na seznam karcinogenů látku glyfosát, kterou obsahuje třeba herbicid Roundup od firmy Monsanto, běžně používaný nejen zemědělci. Vyplyne z toho nějaký zákaz tohoto přípravku?

U glyfosátu je důležité, aby se nedostal do potravního řetězce. U mnoha látek postupně dochází k přehodnocování jejich vlivu. Ale to je stejné třeba u potravinových aditiv nebo léčiv. Může se i zakázat, ale také se může jen snížit dávkování nebo třeba zpřísnit podmínky pro aplikaci. Věda má v určitém období určité poznatky a ty se mohou v průběhu času měnit.

Zeptám se zcela obecně. Lze říci, v jakých potravinách, které se dostávají na český trh a které vy zde analyzujete a zkoumáte, je reziduí pesticidů nejvíce, v čem nejméně, co pochází z ČR a co z ciziny?

Z ČR nebo z ciziny… Někdy máte nálepku „Pochází z EU“ a ani nevíte odkud, záleží i na původu surovin nebo zpracovateli.

Existují některé komodity zvlášť náchylné ke zkáze, takže třeba hodně často budou pesticidy různého typu třeba v jahodách. Nejvíce bude fungicidů. Podobné je to třeba s pomeranči, pokud nejsou přímo bio. Protože než by docestovaly třeba z Kostariky, tak by zplesnivěly. Ale třeba u pomerančů to víte, tak nejíte slupku.

U pomerančů slupky nejím…

To neříkejte, často vidíte ty stroje, které vyrábějí čerstvé šťávy, a obsluha tam ovoce hází celé… Dáte si mojito a budete tam mít spoustu limetek.

Na konferenci o pesticidech v Brně jste s kolegyní Marií Suchanovou předvedly zajímavou prezentaci týkající se právě výluhu a rozpustnosti pesticidů ve vodě nebo alkoholu. Máte ji ještě k dispozici?

Teď vše ještě dozkoumáváme třeba z pohledu závislosti na teplotě a čase a v dohledné době budeme tuto studii publikovat.

Samostatnou kapitolou jsou mykotoxiny třeba v obilovinách…

Jejich výzkumu se věnujeme v několika samostatných projektech. V současnosti existuje nový trend nahrazovat chemické fungicidy biologickou ochranou. Řada projektů je slibná, některé ještě chtějí více podložit. Chemické fungicidy z různých důvodů stále dominují, což neříkám, že je lepší, ale je to realita.

V evropské a už i české legislativě o integrované ochraně rostlin se říká, že může-li zemědělec použít přírodní ochranu místo chemické za srovnatelné účinnosti, je povinen tak učinit. Co vy na to?

Zemědělec by měl minimalizovat použití chemických prostředků. To, že chemie v potravním řetězci není nic dobrého, všichni víme. Pokud je farmář sofistikovaný, tak k tomu přistupuje tímto způsobem, byť někdy může jít o pracnější nebo třeba mírně nákladnější způsob ochrany. Jsem chemik a ne právník, ale na srovnatelný účinek bych poukazovala, to je věc důkazního materiálu.