Nejlevnější nákup: stojí nám to za to?

Beru stylově síťovku a vyrážím do nejbližšího marketu ulovit výhodné ceny. Současně s nejlevnějším možným nákupem ovšem pořizuju další, kontrolní. Základní otázky zní:

• Jak velký bude rozdíl v ceně nejlevnějšího a kontrolního nákupu?
• Jak se budou tyto dva nákupy lišit v kvalitě výrobků?

Nákup za všechny prachy

Kritérium pro nejlevnější výrobek v dané kategorii je jasné – cena. Při mém nákupu v Bille šlo vždy o privátní značku řetězce, tedy zboží pod názvem Clever. Jen kečup představuje výjimku. Ne že by snad kečup Clever nebyl nejlevnější, to asi bude, ale prostě ho neměli.

Horší je to s kontrolním nákupem. Brát nejdražší výrobek nemá smysl, nejdražší neznamená nejkvalitnější. Hledám tedy vždy ekvivalent, obdobný produkt pokud možno ve slušné kvalitě bez ohledu na cenu.

Někdy mám ovšem problém vůbec něco kvalitnějšího v dané kategorii objevit. To je případ kuřecích párků, kuřecímu separátu konkuruje zas jen kuřecí separát v obdobně mizivém procentu hmotnosti. Beru proto hezčího bratra z Frankfurtu. Někdy se do kontrolního nákupu procpaly výrobky z Polska, které rozhodně za potravinářskou velmoc nepovažujeme, že. A dokonce jeden čínský produkt. Jenže buď nic jiného nebylo, nebo se honosily nejlepším složením. Smutné?

V mém vozíku se nahromadilo celkem deset položek, krát dvě. Tady je máte:

• párky – kuřecí a Frankfurtské
• mléko – polotučné
• jogurt – jahodový
• šunka – obě byly růžové
• sýr – prý to byl Eidam
• čaj – vida, tropický – no uvidíme
• kečup – jemný
• Luncheon Meat – Čína to natírá Cleveru
• džem / ovocná směs – nerovný souboj mezi jahodou a „jahůdkou“
• sirup – na obrázku malina

Rozdíl v ceně, to je mazec

Odpověď na otázku první: „Jak velký je rozdíl v ceně nejlevnějšího a kontrolního nákupu?“ zní: Obrovský.

Podle paragonů je rozdíl mezi nákupy o deseti položkách 170,80 Kč.

Ovšem pozor, to není všechno. Balení jsou různá, a když se vše přepočítá na jednotkové ceny, v našem případě na cenu za litr nebo za 100 gramů, je to ještě horší.

Výsledný rozdíl mezi nejlevnějším a kontrolním nákupem činí 240,50 korun!

Rozdílem v ceně u pouhých deseti položek jsem po pravdě překvapená. Nečekala jsem, že bude tak velký.

Připouštím, že kategorie levných potravin má na trhu své místo a opodstatnění, ale vzhledem k tomu, že ani kontrolní nákup není žádná výhra v kulinářské loterii, copak asi bude v nejlevnějším nákupu za dobroty?

U lacinějších potravin jsou podstatné jasné informace na obalu, na první pohled musí být zřejmé, že jde právě o levné, méně kvalitní produkty. A i ta nižší kvalita má snad své meze. Na současném stavu mi vadí jednak matení spotřebitele ze strany výrobců nebo obchodníků. Ta malá písmena, matoucí značení, podivné gramáže ve zbytečně velkých obalech… Ovšem současně si, lidi, musíme uvědomit, co za mrzký peníz můžeme čekat. Kvalitu těžko. Pojďte se podívat.

Proč lunchmeat není luncheon meat

I když se nechci pouštět do subjektivních hodnocení a zůstanu u složení, u několika příkladů mi to nedá. Levná šunka je na omak kluzká jak ryba, potažená čímsi slizkým. Levný sýr vedle svého dražšího druha vypadá, jako by mu po měsíci sundali sádru, tak je chudák bledý a rozpatlaný. O plátcích se nedá mluvit, jde o kompaktní hmotu. Levné párky byste si sice po hmatu spletli s dětskou pískací hračkou, ale po nedůvěřivém ochutnání nechutnají tak zle.

Jen si nesmíte přečíst složení. Ale kdybyste měli zájem, tady je:

Kilový balík Clever (výrobce Drůbežářský závod Klatovy) označený jako Jemné kuřecí párky má velmi špatně čitelné informace.

Hlavní složkou je kuřecí maso strojně oddělené – 64 %, voda a kuřecí kůže.

Následují škrob, sůl, směs koření a hrst přídatných látek, celkem rovných deset „éček“.

Frankfurtské párky (200 g, Ponnath) obsahují 85 % vepřového masa.

Tip:
Ve složení hledejte podíl masa. Vodítkem u českých výrobků je také název. Na české (a pouze na ně) výrobky se totiž vztahuje tzv. špekáčková vyhláška, která definuje minimální obsah čisté svalové bílkoviny (masa) a naopak maximální limit tuku v konkrétních produktech. Co tedy můžete čekat od produktu s názvem: drůbeží párek jemný? Základní surovinou je drůbeží masa strojně oddělené, min. 50 %, připouští se použití vepřové a drůbeží kůže.

Více: Špekáčková vyhláška garantuje podíl masa. Ale jen v českých uzeninách

Krabicové polotučné mléko Clever (výrobce Mlékárna Hlinsko) má obsah tuku nejméně 1,5 % hmotnosti a je ošetřeno UHT záhřevem.

Čerstvé polotučné mléko od Olmy má rovněž nejméně 1,5 % tuku a je ošetřeno vysokou pasterací.

Tip:
Všímejte si obsahu tuku a způsobu ošetření. Mléko musí být vždy označeno obsahem tuku, v našem případě mléko polotučné má obsah tuku mezi 1,5 % a 1,8 %.

Podle obsahu tuku se konzumní, tedy tepelně ošetřené mléko uvádí na trh jako:

• plnotučné mléko (standardizované) – musí mít obsah tuku nejméně 3,5 %,
• plnotučné selské nestandardizované mléko – obsah tuku stejný jako byl v mléce po nadojení, ale nejméně 3,5 %,
• polotučné – obsah tuku mezi 1,5 % a 1,8 %,
• nízkotučné (odstředěné) nejvýše 0,5 % tuku.

Dále se liší způsoby tepelného ošetření, čímž se dosahuje různá míra trvanlivosti a vznikají i určité rozdíly v chemických a v senzorických vlastnostech mléka. Vysokotepelně ošetřené (UHT) mléko pak najdete v obchodech pod označením mléko trvanlivé (trvanlivost má cca tři až šest měsíců); pasterizované mléko, ošetřené krátkodobým zahřátím při nižších teplotách než UHT, pak jako čerstvé s trvanlivostí až deset dní.

Další informace: Vrací se prošlé mléko v krabicích znovu do oběhu?

Jeden výrobce, Hollandia, je autorem obou produktů s jahodou na obrázku. Do jahodového krémového jogurtu pod značkou Clever naplnil v podstatě totožný obsah jako do vlastního Selského jogurtu jahoda. S jedním rozdílem, v ovocné složce najdeme v prvním případě 38 % jahod, ve druhém 43 %.

Tip:
Všímejte si názvu, jen a pouze „jogurt“ je jogurt, tedy kysaný mléčný výrobek získaný kysáním mléka, smetany, podmáslí nebo jejich směsi pomocí dvou živých mikroorganizmů. V případě bílého jogurtu nejsou povoleny žádné přídatné látky, u jogurtů s ochucující (nejčastěji ovocnou) složkou mohou být přítomny pouze ty přídatné látky, které se do výrobku dostávají přenosem z použité ochucující složky.

Více: Nejčastější mýty o jogurtech

Chcete vědět, co se skutečně dává do jogurtů?

Šunka dušená krájená značky Clever (výrobce MP Krásno) má obdobně jako párky téměř nečitelné informace. Přesto lze vyluštit, že ve složení výrobku standardní třídy najdete 60 % vepřového masa. Po vodě a škrobu také osm „éček“. Obsah čistých svalových bílkovin: min. 10 %. Na obalu je (rozmazaným pidipísmem) upozornění na přítomné alergeny: sóju a mléko.

Šunka Bohemia, výrobce LE & CO, je ve výběrové jakostní třídě. Ve složení dominuje 80 % vepřová kýta. Obsah čistých svalových bílkovin: min. 13 %. Výrobek neobsahuje alergeny ani jejich stopy.

Tip:
Co říká již zmíněná špekáčková vyhláška o šunce? V nejvyšší jakosti je obsah čistých svalových bílkovin min. 16 %. Nepřipouští se použití barviv, vlákniny, škrobu, rostlinných a jiných živočišných bílkovin. Pro šunku výběrovou platí stejná pravidla, jen obsah čistých svalových bílkovin je nižší, nejméně pak 13 %. A nakonec třída standard stanoví pouze obsah čistých svalových bílkovin, a to na min. 10 % hmotnostních.

Podrobnosti: Tři pravidla pro nákup dobré šunky

Polotučný Eidam se značkou Clever (výrobce Mlékárny Klatovy), překvapil. Máme-li totiž věřit tvrzení na obalu, skládá se pouze z mléka, soli a mléčné kultury – nic jiného neuvádí. Dále o sobě výrobek tvrdí, že je sýr plátkový, v praxi jde spíš o jeden tlustý slepený plát. 50 % sušiny, 30 % tuku v sušině, tzn. 15 g tuku ve 100 g sýra.

Sýr Eidam od polského výrobce SM Mlekovita, Polsko má plátky plnotučné a oddělitelné, ve složení pak mléko, sůl, mléčná kultura, ale taky konzervant dusičnan draselný a barvivo E 160b. Obsah tuku v sušině: 45 %, obsah sušiny min.: 57 %, tzn. 25,65 g tuku ve 100 g sýra.

Tip:
Slovem „sýr“ lze označit jen výrobek vyrobený z mléka sýrařskou technologií, dejte si pozor na náhražky, které mléko neviděly ani náhodou. U sýrů musí být uveden v % buď obsah tuku v sýru, nebo obsah tuku v sušině a obsah sušiny. Obsah tuku má významný vliv na senzorické vlastnosti, ale i na energetický obsah sýrů.

Dále: Jak si koupit pořádný sýr a vyhnout se podvrhům

Čekáte u tropického ovocného čaje tropické ovoce? Tropicana – ovocný čaj Clever (výrobce Mokate, Polsko), ovocný čaj aromatizovaný porcovaný s příchutí tropicana, má jako hlavní složku sušenou jablečnou dužninu a sušený květ ibišku, následují aronie a rybíz, šípek, aromata a regulátory a na konci – heuréka!, sušené plody banánů, ananasu a manga, každý pěkných 0,1 %.

Základem anglického Tropical Fruit Infusion (London Fruit & Herb Company) jsou – jak jinak – jablečné kousky, dále ostružinové listí, pražený čekankový kořen, kyselina citronová, ibišek, kořen lékořice, šípek, různá ovocná aromata a granuláty a – kousky broskví, opět 0,1 %.

Tip:
Ovocný čaj je čaj vyrobený ze sušeného ovoce a částí rostlin povolených vyhláškou. Podíl ovoce musí být vyšší než 50 % celkové hmotnosti. Jenže se už nepraví, jakého ovoce. Takže si nevšímejte ovoce na obrázku ani v názvu, ale pátrejte ve složení.

Více: Ovocné čaje mají ovoce často jen v názvu

Nejlevnější z nabídky, kečup jemný Hochmann (Kand) je stejně jako druhý kečupový model bez chemických konzervovadel, na standardním složení je nejpodstatnější rajčatový protlak (140 gramů rajčat na 100 g kečupu).

Jeho rovněž jemný kolega od Otmy zvítězil mezi ostatními v regálu složením rajčatového protlaku (186 gramů rajčat na 100 g kečupu).

Tip:

Protlak je nejdražší a nejdůležitější složka kečupu. Čím větší obsah protlaku, tím kvalitnější kečup. Jenže: obsah protlaku má být sice povinně uváděn, ale buď to výrobce „opomene“, nebo zákazníka může zmást různý způsob značení. V ČR se setkáte nejspíše s údajem např. 160 g rajčat na 100 g kečupu. Zase – čím víc rajčat, tím líp.

Podrobněji ke značení kečupů: Máme rádi rajčata… A kečupy. A kečupy z rajčat?

Kečup se nedělá z rajčat. Překvapení?

Lunchmeat drůbeží pod značkou Clever neuvádí výrobce, zato na obalu hrdě vlaje česká vlajka. Složení je delikatesní: drůbeží maso strojně oddělené 45 % hm, pitná voda, drůbeží kůže 7 % hm, vepřové kůže, pšeničná mouka (lepek), cibule, a nějaká ta „éčka“, přesněji sedm, sůl a koření.

Vepřový Ham Luncheon Meat Premium 80 % pod značkou Shanghai Maling (Čína) dostojí složením názvu: vepřové maso tvoří 80 %, následuje voda, škrob, sůl, cukr, koření a čtyři „éčka“.

Tip:
Zmíněná špekáčková vyhláška myslí i na „landšmídy“. Přesněji pro výrobek s označením luncheon meat české provenience stanoví jako základní suroviny vepřové a hovězí maso. Proto onen název Lunchmeat. Právně to bude v pořádku. Takže opět – sledujte přesný název výrobku a složení, zejména druh a podíl masa.

Přečtěte si: Kvalitní uzeniny prostě nemohou být levné

Jahůdka Clever (výrobce Hamé) říká vše podstatné názvem, označením – ovocná směs jahodovo-jablečná, i dalšími údaji. Složení: cukr, jahody (20 %), jablka (20 %) a sedm přídatných látek. Výrobek obsahuje zbytkový konzervant (oxid siřičitý). Pro výrobu 100 g hotového výrobku bylo použito 40 g ovoce.

Německý Extra džem jahodový (Maintal Konfitüren) má ve složení bio jahody, třtinový cukr, citronovou šťávu, želírovací látku a jablečný pektin. Vyrobeno z 55 g ovoce na 100 g.

Tip:
Co musí být na obalu? Skutečné použité množství ovocné složky a podíl cukru ve výrobku. Kromě toho sledujte použité přídatné látky a hledejte označení „výběrové“ nebo „extra“.

Více: Džem Jahůdka nebo Borůvka nebo… – stejně jsou to hlavně jablka

Pod názvem Malina sirup Clever (výrobce Veseta) se prodává „sirup s příchutí maliny“. Kde k té malinové příchuti chudák sirup přijde? Udělejte si představu z jeho složení: cukr, pitná voda, kyselina citronová, ochucující složka (aroma, barvivo: E 163), konzervanty: sorbát draselný, benzoát sodný. Našli jste maliny? Ani promile?

YO fruchtsirup himbeere – ovocný sirup malinový od rakouského výrobce Eckes-Granini avizuje podíl ovocné složky min. 20 %, je bez chemické konzervace a bez umělých barviv.

Složení: cukr, glukózový sirup, voda, ovocná šťáva z koncentrátu ovocné šťávy maliny (10 %), černé jeřabiny, bezinky a jablka, regulátor kyselosti, kyselina citronová, aroma.

Tip:
Trik je opět ve slovech, tentokrát „ovocný“ a „s příchutí“. Jako sirup se dle legislativy označuje nápojový koncentrát, který obsahuje více než 50 % přírodních sladidel.

Přečtěte si: Označování šťáv a nápojů

Obecně lze asi shrnout, že čím větší podíl je základní složky a čím méně různých náhrad a vycpávek typu škrob a vylepšováků „éček“ (i když je třeba rozlišovat!), tím lépe. 

Odpověď na otázku číslo dvě, tedy „Jak se naše dva nákupy liší v kvalitě výrobků?“ není jednoduchá. Dražší výrobky v drtivé většině své lacinější varianty, a často přímo dobře maskované napodobeniny, kvalitou předčí. Ono vítězství by ale mohlo být přesvědčivější, s ohledem na cenu.

Co myslíte, vyplatí se nejlevnější nákup?